Schwarzenberg na začátek potvrdil, že si stojí za svými slovy, když tvrdil, že se světové špičky nakazily terorismem. Taktéž Kobza trval na tom, že zabití Sulejmáního byla chladná, sprostá mimosoudní vražda. „Já jsem přesvědčen, že jsem tuto událost definoval naprosto správně, i z pohledu toho, že v České republice byl v roce 1990 zrušen trest smrti. Jak jinak mám hodnotit kauzu, když generál Sulejmání byl v podstatě vylákán do Iráku k jednání a tam byl zavražděn?“ Dodal, že je přesvědčen, že se o vraždu jednalo. To, že nyní někteří Íránci protestují proti vládě, na tom dle něj nic nemění.
Moderátor se pak dotkl Schwarzenbergových slov o vyhlašování války a předložil myšlenku proti, zda to, že válka nebyla vyhlášena, nebyl důvod, proč byla deeskalace konfliktu tak snadná. „Někteří lidé mi vyčítali, že nejsem realista, že už se to dávno nedělá. Jenomže zrušili pravidla, nezavedli nová. Podívejte, i fotbal se neobejde bez pravidel. Když si vymyslíme, že budeme dělat mezinárodní politiku i v době napětí a válečného konfliktu bez pevných pravidel, tak to je opravdu cesta do pekla,“ opáčil zasloužilý diplomat. „Musí být pravidla, podle kterých se všechny státy řídí,“ trval na svém.
Kobza připomenul důležitý kontext, že Spojené státy čekají prezidentské volby a Írán parlamentní v únoru. A „vražda Sulejmáního“ do nich nepochybně zasáhne. „Víme, že Írán má silné vazby na šíitské skupiny v tom tzv. šíitském oblouku, zrovna tak Američané hledají podporu pro své aktivity na Blízkém východě, ale myslím, že hlavní faktor byly ty volby, protože rozpoutání konfliktu, ve kterém by přicházeli o život američtí vojáci, by nepřispělo ke kampani prezidenta Trumpa. Zrovna tak by to neprospělo tomu závěru voleb v Íránu.“ Kobza také připomenul, že to nejsou první demonstrace Íránu, a vzpomněl na tzv. íránské jaro, které bylo krvavě potlačeno bez velké pozornosti médií.
Poslanec SPD konstatoval, že v Íránu je velký rozdíl mezi městy a venkovem. „Je to navíc multietnický stát a ta jednota se tam těžko hledá, a ještě hůř udržuje. Moderátor pak poslance konfrontoval s jeho tvrzením, že Írán nebude mít problém Sulejmáního nahradit, když už pod novým velením íránské revoluční gardy sestřelily ukrajinské letadlo. Kobza vzpomenul na sestřelení íránského Airbusu v roce 1988 a pravil, že i tento letoun prý letěl ve správné výšce a ve správném koridoru, ale v nesprávný čas, protože se zpozdil. Zpoždění se dle něho mohlo stát osudným i ukrajinskému stroji. „I když protivzdušná obrana měla harmonogram civilních letadel, tak prostě tento let do toho nezapadal,“ řekl Kobza. Moderátor se zeptal, zda to tedy pokládá za lidskou chybu, nikoliv chybu systému, což poslanec potvrdil. V prohlášení velitele vzdušných sil prý slyšel, že velící důstojník měl asi jen 10 vteřin na rozhodnutí.
Schwarzenbergovi patřila otázka, zda se v Íránu odehrají nějaké změny vlády. Poslanec TOP 09 pravil, že se jednalo dle něho opravdu o souhru nešťastných okolností a že režim ajatolláhů bude ještě delší dobu trvat. „Sice oslabuje, a především vyrostla mladá generace, která to revoluční nadšení pro Chomejního nesdílí. Ti chtějí už něco úplně jiného,“ řekl Schwarzenberg, ale dodal, že revoluční generace je stále v Íránu přítomná a změny nastanou, až odejde. „To bylo v Sovětském svazu, to bylo v Jugošce a to se stane také v Íránu. Ale to bude ještě, vždyť je tomu jen 40 let, nějakej rok trvat,“ shrnul. Ale vyjádřil jistotu, že k pádu režimu dojde.
Vztah mezi Íránem a USA nebude dle něho „ani válka, ani mír“, ve kterém se budou dít nehezké věci. USA se prý nikdy nepřenesly přes vyrabování jejich ambasády a nechtějí uznat Írán za lokálního hegemona, zatímco v Íránu se vytvořil obraz USA jako „velkého šaitana“ kvůli 40 let trvajícímu nepřátelství.
Kobza mínil, že pokles napětí nebude v zájmu režimu, protože každý totalitní režim se udržuje přes vnějšího nepřítele a určitá míra napětí podle něho může vyhovovat oběma stranám. Toto napětí se bude týkat i těch Evropanů, kteří jsou v oblasti nějakým způsobem angažováni. „Nepředpokládám, že by to přerostlo do jaderného konfliktu, nepředpokládám, že by Írán usiloval o získání jaderné zbraně, protože pořád je tady fatwa ajatolláha Chameneího, že použití jaderných zbraní není v souladu s islámem, a vím, že v Íránu tyto fatwy berou velice vážně, takže myslím, že budou rozvíjet svou jadernou energetiku, jaderný výzkum, ale jsem přesvědčen, že nepůjdou dál,“ zakončil Kobza.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
