Ve Steinerově sále Lidového domu se na konci května uskutečnil seminář „Uprchlická krize“. Akci pořádala Ústřední odborná komise ČSSD pro evropské záležitosti. Ve velkém sále příspěvky panelistů poslouchalo asi jen třináct lidí. Pozvánka nebyla šířena nijak veřejně, především vnitrostranickou cestou. Sice byla umístěna na webu ČSSD, tam si ji ale přečetlo pouze kolem šedesáti lidí.
Šlo tedy de facto o uzavřenou akci a nízký počet účastníků, většinou straníků, tak umožnil větší otevřenost v projevech ze strany panelistů. Do redakce ParlamentníchListů.cz se nyní dostala kompletní nahrávka ze semináře. Výběr toho nejzajímavějšího proto vybíráme.
Hlavím řečníkem byl státní tajemník pro EU Tomáš Prouza. Dále vystoupili aktivisté Jan Košák s Anežkou Poláškovou. „To jsou lidé, kteří dlouhodobě jezdí pomáhat do uprchlických táborů, jsou to dobrovolníci a problematikou uprchlictví a integrace cizinců se dlouhodobě zabývají,“ sděloval na úvod moderátor komorní akce Michal Pícl.
Který předseda politické strany má vaše sympatie?Anketa
Pícl šéfuje zmíněné stranické komisi pro evropské záležitosti, dříve předsedal spolku Idealisté.cz napojenému na Jiřího Dienstbiera. Dnes pracuje na Úřadu vlády přímo pod premiérem Sobotkou. Je ředitelem Odboru analýz a informací v Sekci kabinetu předsedy vlády při Úřadu vlády. Před časem vešlo jeho jméno ve známost v souvislosti s ostrou názorovou výměnou s hradním mluvčím Jiřím Ovčáčkem na sociální síti kvůli migrační krizi.
Semináře se zúčastnila také Magdalena Frouzová, kterou Pícl představil jako spisovatelku zabývající se postavením žen v islámu. Evidentně má ovšem blízko právě k „idealistické“ části ČSSD, na webu sociální demokracie se o ní píše jako o „spisovatelce ve službách Evropské komise“ a před lety napsala knihu s Vladimírem Špidlou, kterému dělala v Bruselu osobní asistentku.
Prouza: Dohoda s Tureckem začala platit, ale nedělejme si iluze...
„Všichni si pamatujeme loňské léto, když Evropou procházely desítky tisíc lidí. Vizuálně jsme něco podobného vídali v roce 1945. Od března, kdy začala platit dohoda s Tureckem, začal výrazně klesat počet přicházejících do Evropy, klesá počet žadatelů o azyl. Nejvytíženější zemí je pořád logicky Německo, kam se většina lidí snaží přicházet. Je vidět, že Turci začali dělat, co slíbili, že zastaví proud. Pořád ale v tureckém vnitrozemí zůstává asi padesát tisíc lidí v nepříjemných podmínkách, protože je pořád zavřená řecko-makedonská hranice,“ začal svůj úvodní proslov Tomáš Prouza.
Turecko je prý zvláštní partner. „Je to země schopná nám pomoci v zastavení proudu migrace. Na druhou stranu si nedělejme iluze, že to Turci dělají z nějaké lásky vůči Evropě. Ani náhodou. Ta země dobře ví, že má možnost využít šance, že je schopna uzavřít cesty, a logicky si za to říká velkou cenu. Řada Turků to bere tak, že nám vrací, jak jsme se k nim chovali posledních 30–40 let, kdy se Turecko snažilo přiblížit EU a my jsme se k nim chovali velmi přehlíživě. Je poměrně logické, že když mají příležitost, snaží se nám to vracet,“ soudí tajemník pro EU.
Připomněl, že součástí dohody s Tureckem je, že přijmou zpátky všechny nelegální migranty, kteří se do EU budou snažit dostat, a výměnou za to Evropa přijme stejný počet Syřanů, kteří mají nárok na azyl. Daří se prý výrazně snížit příliv nelegálních migrantů, kteří sem přichází z ekonomických důvodů. „Zatímco žadatelům o azyl prostor musíme poskytnout, je to naše povinnost, máme se snažit je zachránit. U těch, kteří přicházejí kvůli ekonomickým důvodům, už by mělo být na každém členském státu, aby si řekl, jestli potřebuje ekonomickou sílu. Německo podle vlastních odhadů potřebuje každý rok 300–400 tisíc lidí, aby vůbec udrželo počet pracovníků, které německá ekonomika potřebuje,“ konstatoval.
"Proslavené tři miliardy eur"
Důležité prý je, že ty „proslavené tři miliardy eur“ nejsou peníze, které jdou turecké vládě do tureckého rozpočtu. „Ty peníze jsou určené na zlepšování kvality života v uprchlických táborech a o tom, zda se ty peníze pošlou, rozhodují čtyři instituce: Evropská komise, Evropská služba vnější akce, stávající předsednictví a nadcházející předsednictví, tedy v aktuální situaci Holanďané a Slováci.
Zmínil dále země, ve kterých stále čekají statisíce či miliony běženců, aby se mohli dostat dále. „Třeba Libanon, což je čtyřmilionová země, tak ta dneska hostí milion a půl uprchlíků ze Sýrie. Představte si, co by se stalo s Českou republikou, kdyby sem téměř ze dne na den přišly tři miliony. To abyste viděli proporce, s čím žijí země v daném regionu a co musíme zvládat my.
Ohledně chystaného bezvízového styku s Tureckem prý žádná rizika nehrozí. Kdyby podle Prouzy systém nefungoval, je snadné ho zarazit a vrátit se zpátky k vízovému styku.
Evropská pohraniční stráž. V první fázi 1500 lidí, kteří jsou do 48 hodin schopni být kdekoli v Evropě a začít tam fungovat. Když se vyčerpá těch prvních 1500, je povinnost členských států dodávat další. Podle něho by bylo nesmyslné, kdyby existovalo třeba 50 tisíc evropských pohraničníků, kteří by neměli co dělat.
Psali jsme:
Jako druhá na semináři vystoupila aktivistka Anežka Polášková, která jezdila pomáhat do uprchlických táborů na Balkán. Často též publikuje v liberálně levicovém Deníku referendum, který mimo jiné koncentruje skupinu silně prouprchlicky zaměřených poradců premiéra Sobotky. Polášková navíc zřejmě pracuje i přímo na Úřadu vlády, alespoň dle kontaktních údajů na oficiálním vládním webu.
Polášková podle svých slov patřila k lidem, kteří pomáhali běžencům v Praze, pravděpodobně především na nádraží. Jednalo se o lidi propuštěné z českých detenčních zařízení nebo ty, kteří přes naše území projížděli v době, než Maďarsko uzavřelo své hranice. Dále se pak podílela na práci dobrovolníků v Srbsku, na řeckém ostrově Lesbos a v uprchlickém táboře Idomeni.
Aktivistka Anežka Polášková ve svém úvodním příspěvku vyprávěla, jak to v uprchlických táborech, kde pomáhala, probíhalo. Přestože prý třeba řecký ostrov Lesbos může vypadat jako lákavá turistická destinace, byl spíše dějištěm utrpení uprchlíků.
Aktivista: Na záchodě české restaurace mi ukradli brýle, to by se v uprchlickém táboře nestalo
Dobrovolník a aktivista Jan Košák se prý do uprchlických táborů vydal hlavně proto, že to chtěl všechno vidět na vlastní oči. „Kamarád se mě ptal, jestli jsem měl strach. Řekl jsem mu, že ne. A popravdě, větší strach mám tady v Praze nebo tady mezi lidmi, mezi Čechy. Když jsem čekal na tuto přednášku, byl jsem v Hybernii (restaurace v Lidovém domě – pozn. red.), šel jsem na záchod se nastříkat parfémem, abych vám tady nesmrděl, a na záchodě jsem si zapomněl sluneční brýle. Během tří minut, kdy jsem byl v kabince, mi brýle někdo ukradl. Kdybych to samé udělal v uprchlickém táboře, jsem si jistý, že druhý den je tam najdu. Nebo by je našli a řekli mi, že jsem tam něco zapomněl a ještě by mě pozvali na čaj nebo na oběd. Takže o strachu to tam není. Mám spíš strach z Čechů než z uprchlíků,“ sděloval poněkud překvapivě Košák s tím, že v Česku organizoval demonstrace proti rasismu a xenofobii, které se tu prý šíří.
Před zhruba třinácti posluchači v Lidovém domě se aktivista podělil o informace, kolik stojí prostřednictvím ilegálních převaděčů dostat se z Řecka přes Makedonii do Srbska. „Jde asi o 800 eur (bezmála 22 tisíc Kč – pozn. red.), to je teď aktuální cena,“ prozradil aktivista. Pro majetnější migranty je prý i rychlejší cesta. Za 4 tisíce eur se dostanou z Řecka letecky s falešným pasem až do Berlína.
Košák popisoval, v jaké situaci se údajně běžní lidé v Sýrii nachází, a tedy proč utíkají. Vše prý ví na základě rozhovorů s uprchlíky. „Když tam žiju a chytí mě oficiální jednotky Bašára Asada, tak mě zbijou, okradou a nechají mě jít. Pokud mě chytne opozice a zjistí, že jsem od Bašára Asada, tak mě zabijou a okradou. A pokud mě chytí Daeš, tedy Islámský stát, tak zabijou mě a dokonce i celou moji rodinu, protože nejsem s nimi,“ tvrdil aktivista.
Během diskuse po úvodních příspěvcích se ke slovu dostal opět státní tajemník Prouza. Podle něho v Česku máme víc antiislámských organizací než uprchlíků a západní země nás přestaly brát jako partnery. „Jsme teď jako takoví ti podivní bratranci, o kterých se moc nemluví, protože se za ně rodina stydí,“ srovnával Tomáš Prouza, jak nás nyní vidí některé unijní státy.
Spisovatelka Magdalena Frouzová zkritizovala český přístup odmítající solidaritu s ostatními členskými státy v přijímání uprchlíků. Západní státy prý mají pocit, že jim odmítáme pomoct. „Pokud bych použila metaforu, představte si, že někdo učí děti, jak se mají chovat, a my jsme ty děti. Učíte je, jak se děti mají o všechno dělit, a ve chvíli, kdy po nich něco potřebujete, oni se šprajcnou a o nic se nerozdělí. Takový dojem mají z nás,“ myslí si Frouzová.
Jak může Chovanec říct, že je sociální demokrat, kritizoval ministra straník
Aktivista Jan Košák reagoval na poznámky z publika. „Je to vnitrostranická diskuse a já chápu, že hodnoty nejde nikomu vštípit násilím, nemůžeme to někomu tlačit do hlavy. Když jsem vstupoval do strany, k socanům, byl jsem si vědom toho, co prosazují, a říkal jsem si, že svobody, solidarita a spravedlnost pro mě nejsou prázdné pojmy. Já chápu, že to nikdo nedodržuje stoprocentně, ale je nutné je minimálně trošku dodržovat a respektovat, když už do té strany vstupuji. Já chápu, že někdo (člen strany – pozn. red.) nemusí souhlasit s našimi stranickými hodnotami, ale minimálně by je měl respektovat a rozhodně by se neměl stavět proti. My tu přece nejsme proto, abychom vydělali peníze a dostali co nejvíce hlasů a měli co největší moc. My přece prosazujeme nějaké ideje, nějaké hodnoty, a když se jich nedržíme jako třeba pan ministr vnitra, který se staví úplně naopak, tak jak o sobě může říct, že je sociální demokrat? Mně moje vlastní svědomí nedovolí nepomoct těm lidem (uprchlíkům – pozn. red.),“ tvrdil prouprchlický aktivista.
„Pán začal tím, že vstoupil do ČSSD jako do demokratické strany, a diví se, že pan ministr vnitra má takové názory. To je renonc nejen asi ve verbální rovině,“ narážel muž z publika na to, že na jednu stranu aktivista hovoří o demokracii a z druhé strany kritizuje ministra Chovance, že má jiné názory „než je správné“.
Dostalo se mu zajímavé odpovědi. „Jsme demokratická strana, rozhodně ano. Každý může mít svůj názor, rozhodně ano. Každý může vstoupit, ale každý může i vystoupit. Pokud vstupuju do strany, která má nějaké hodnoty, minimálně je musím respektovat. Pokud tam není ani respekt, je to samozřejmě na zvážení každého z nás,“ šokoval Košák nepřímou výzvou ministru vnitra Chovancovi, aby opustil řady ČSSD kvůli tomu, že není nadšeným vítačem uprchlíků.
Další z posluchačů uvedl, že je naší křesťanskou povinností uprchlíkům pomáhat, a tázal se, proč podle panelistů běženci nechtějí jezdit k nám do Česka. „Proč sem nechtějí? Často se k nim donesou zprávy o tom, jaký je tu oficiální postoj... ani ne české vlády, ale té hlasité menšiny odpůrců a některé zprávy se k nim dostanou,“ tvrdila aktivistka Polášková, že odpůrci migrace jsou v Česku v menšině.
„Někteří z nich znají Konvičku, Zemana, protože hodně sledují média, a myslí si, že tady uprchlíky nikdo nechce,“ uvedla aktivistka.
Migrace už přestává lidi zajímat, informoval Prouza
Poslední slovo si vzal Sobotkův evropský tajemník Tomáš Prouza. Podle něho od doby, kdy začala platit dohoda s Tureckem, najednou nejsou vidět v televizi obrázky desítek tisíc lidí, kteří přicházejí každý den. „Říkali kolegové z českého Googlu, že za poslední měsíc a půl výrazně klesá počet vyhledávání na téma migranti, migrace, islám a podobně,“ demonstroval Prouza to, že prý téma migrační krize už přestává lidi zajímat.
Řeší v současné době EU už to, co nastane po skončení syrské války? Taková otázka směřovala z publika na Tomáše Prouzu. Ten míní, že nebezpečím není migrace ze Sýrie, kam se po válce začnou prý lidé zase vracet. Horší už to může být se suchem sužované Afriky.
„Mě spíš zajímá otázka, proč se pořád tak bojíme? Vždyť jde pořád o milion lidí do pětisetmilionové Evropy. V Čechách je ten nepoměr ještě větší, tady se bavíme o třech tisících lidech v desetimilionové zemi. Evropa je nejbohatší region na světě, ekonomicky jsme schopni to zvládnout, horší to už může být s integrací. Ale pokud nebudeme dělat chyby v bezpečnostní oblasti, tak nemáme problém v Česku přijmout 50–100 tisíc lidí (zmíněno explicitně v souvislosti s muslimy, migranty z islámských zemí - pozn. red.). Když budou dodržovat pravidla, budeme si hlídat bezpečnostní linku, jsme integraci schopni zvládnout. Ohrožuje nás to, že si nevěříme a ztrácíme víru v systém, který tady vždycky byl,“ překvapil Prouza svým prohlášením v samém závěru semináře.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
