Sedmadvacetiletá Šárka z Libereckého kraje porodila doma své druhé dítě bez pomoci lékařů. Tvrdí, že v kraji není žádná porodní asistentka, která by prováděla domácí porody. Pomoc tedy hledala na úřadech a zdravotní pojišťovně. Ani zde jí však nebyli schopní lékařskou asistenci zajistit.
Šárka se tedy obrátila na Ústavní soud. Podala stížnost, ve které stálo, že ministerstvo zdravotnictví, krajský úřad a parlament „omezují volby žen ohledně místa porodu“. Ústavní soud se odmítl její stížností zabývat. Jako důvod uvedl i to, že se žena nejdříve měla obrátit na krajský soud. „Tím nevyčerpala všechny opravné prostředky," řekl iDNES.cz vedoucí referátu vnějších vztahů ÚS Vlastimil Göttinger.
Zelená pro domácí porody
Její stížnost přesto nevyzněla do prázdna. Ústavní soud vybídl, aby se v České republice diskutovalo o domácích porodech, a aby byl v zákonech reflektován verdikt Evropského soudu pro lidská práva. Ten před dvěma lety vyhověl Maďarce Anně Ternovszké, která usilovala o to, aby si žena mohla vybrat místo porodu.
„Ústavní soud závěrem vyzývá zúčastněné strany k zahájení seriózní a odborné debaty, jejímž výsledkem by měla být legislativní úprava, která by respektovala právo na soukromý život (...), při zohlednění všech kolidujících zájmů a základních práv jiných subjektů, zejména práva dítěte na život a ochranu zdraví,“ stojí v odůvodnění Ústavního soudu.
Psali jsme:
Odůvodnění soudu, se kterým soudci nesouhlasí
S rezolucí soudu však nesouhlasí devět ze čtrnácti soudců. Uvedly, že se od odůvodnění distancují, neboť vyjadřuje pouze názor soudkyně Elišky Wagnerové. „Nemohu než považovat menšinou zvolený a přes nesouhlas výrazné většiny soudců prosazený postup a z něho resultující dvanáctistránkový text odůvodnění (...) za markantní projev soudního aktivismu, za nešťastný a těžko pro mne akceptovatelný odklon od respektu k takovým principům, jakými jsou postuláty dělby moci, zdrženlivosti a sebeomezení,“ napsal ve stanovisku ústavní soudce Jiří Mucha.
Právník Šárky David Zahumenský z Ligy lidských práv tušil, že u Ústavního soudu neuspějí, a tak si vítězství pojistil i u Evropského soudu pro lidská práva. „Očekávali jsme, že stížnost u ÚS nebude úspěšná, proto jsme se rovnou obrátili na evropský soud,“ řekl iDNES.cz právník. „Nesouhlasíme s argumentací ÚS, že bychom měli podat žalobu na ochranu osobnosti proti parlamentu či Vládě ČR. Taková žaloba nikdy nebyla úspěšná. Nevydání legislativy není nesprávným úředním postupem ve smyslu zákona o odpovědnosti státu,“ dodal.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: aš
