Kromě bývalého politika sociální demokracie v kauze figuruje dalších deset obžalovaných. Krajský soud v Praze nejprve v roce 2015 uložil Rathovi 8,5 roku vězení a přísné tresty vyměřil i většině dalších obžalovaných. Původní verdikt v roce 2016 zrušil vrchní soud kvůli použitým odposlechům, stěžejním důkazům obžaloby. Loni se případ dostal k Nejvyššímu soudu, který naopak rozhodl o tom, že odposlechy lze použít jako důkaz. Případ se tak dostal zpátky ke krajskému soudu.
Rath ČTK v pátek řekl, že na vyhlášení rozsudku zřejmě přijde. „Zatím s tím počítám, ale ještě to proberu se svými obhájci. Na druhou stranu je mi výsledek znám,“ uvedl. Předseda trestního senátu Robert Pacovský mu totiž prý dával v průběhu líčení najevo, že rozhodne stejně jako poprvé. „Druhá věc je, že mám nějaké své zprávy z okruhu Senátu, takže tím to mám potvrzeno, že on se chce držet původního zrušeného rozsudku,“ doplnil Rath.
Podle jeho názoru by měl krajský soud respektovat rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který označil odposlechy použité v kauze za nezákonné. Nejvyšší soud však loni v červnu uvedl, že vrchní soud porušil zákon ve prospěch obžalovaných a rozhodl, že výsledky odposlechů jsou použitelné jako důkazy. „Rozhodnutí Nejvyššího soudu se nemá vůbec týkat této kauzy,“ uvedl Rath. Odvolal se na rozhodnutí Ústavního soudu v jiných případech, kde podle něj konstatoval, že rozhodnutí Nejvyššího soudu v živých kauzách nemůže mít vliv na jejich výsledek. „Tady se všichni, kterým se to nehodí, tváří, že nic takového neexistuje, což je samozřejmě hodně zvláštní a myslím si, že dávají ústavě docela na frak,“ dodal Rath.
Státní zástupce Petr Jirát v závěrečné řeči na konci března navrhl, aby byl Rath za příjímání úplatků odsouzen na osm až devět let do vězení. Navrhuje také, aby bývalému politikovi propadl veškerý majetek. Stejný trest navrhl Kateřině Kottové a jejímu manželu Petrovi, které považuje za hlavní organizátory manipulování krajských veřejných zakázek.
Machinace s tendry na modernizace středočeských nemocnic, opravy zámku v Buštěhradu na Kladensku či hostivického gymnázia podle spisu vypadaly tak, že Kottovi přizpůsobovali krajské veřejné zakázky za Rathova vědomí i aktivní podpory „velkým hráčům“, kdy jednoho z těchto soutěžitelů za úplatek zvýhodnili, zatímco ostatní mu záměrně dělali „křoví“. Za ovlivnění zakázek měli manažeři firem zaplatit přes 48 milionů korun. Rath a Kottovi stihli podle spisu převzít úplatky 38 milionů, z toho pro Ratha bylo 22 milionů. Pak je zatkla policie.
V případu figuruje dalších osm obžalovaných z řad manažerů stavebních a zdravotnických firem, které zakázky získávaly. Policie všechny pozatýkala v květnu 2012. Soudy se kauzou zabývají od roku 2013. Vyhlášení rozsudku nyní zdržela Rathova žádost, aby se případem zabýval jiný soud. Nejvyšší soud ji nedávno zamítl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
