Moravec debatu otevřel tradičním tématem – bojem s korupcí. Protikorupční organizace si stěžují, že Babišova vláda nějak na boj s korupcí zapomíná, ačkoli si ho vetkla do štítu. Nechrání např. oznamovatele korupce. Kněžínek odmítl, že by vláda na boj s korupcí rezignovala, kabinet jen odmítá vyplácet nějaké odměny za nahlašování korupce.
Baxa mu tady dal za pravdu. Oznamovatele je podle doktora Baxy třeba chránit, ale cestou vyplácení odměn, jak se to děje např. v Maďarsku, by nešel. Lata se ke svým dvěma předřečníkům připojil. Baxa poté ještě doplnil, že by se společnost na oznamovatele korupce neměla dívat jako na „bonzáky“, ale naopak jako na občany, kteří jsou si vědomi faktu, že je třeba chránit peníze daňových poplatníků.
Řeč přišla i na nový zákon o státním zastupitelství, na kterém politici nenašli shodu. Podle doktora Baxy to není až takový problém. Důležitější podle jeho názoru je posvítit si na trestní řád. Lata kontroval, že by si úpravu zasloužil jak zákon o státním zastupitelství, tak trestní řád. Jeví se mu totiž jako nebezpečné, že nejvyšší státní zástupce může být kdykoli odvolán vládou. To, že se to zatím nestalo Pavlu Zemanovi, považuje Lata za náhodu.
Kněžínek oznámil, že nový trestní řád bude připraven na konci tohoto roku, ale bude k němu třeba vést obsáhlou odbornou diskusi. Moravec se však v tu chvíli neudržel a prohlásil, že odborná debata se v Česku může vést ještě 20 let. Baxa dal moderátorovi za pravdu. „Schválení v Parlamentu (v tomto volebním období) nevidím jako reálné,“ uznal Kněžínek.
Divákům prozradil, že kabinet chce omezit funkční období nejvýše postavených státních zástupců na přibližně 7 let, přičemž bude možné odvolat státního zástupce i dřív, pokud se dopustí nějakého kárného provinění. Kabinet chce debatovat také o výběru soudců, a tady se znovu přihlásil o slovo Baxa. „Společnost by měla říct, jaké chce soudce, aby jim mohla věřit,“ poznamenal. Soudce musí být podle jeho názoru vybírán opravdu pečlivě, protože ho sice lze odvolat z jeho pozice, ale není neobvyklé, že soudce ve své funkci zůstane i čtyři desítky let.
Ministr spravedlnosti Kněžínek doplnil, jak by soudy měly fungovat. „Předseda soudu není člověk, který by měl ostatním soudcům říkat, jak mají rozhodovat,“ začal člen vlády. „I když si to někdo myslí,“ skočil ministrovi do řeči Moravec. „Ano,“ přitakal ministr. Předseda soudu musí být podle Kněžínka především schopným manažerem, který bude co nejlépe organizovat práci na soudě.
Moravec v návaznosti na toto téma otevřel debatu o údajných pokusech Hradu ovlivňovat rozhodování soudů v konkrétních kauzách. Baxa zdůraznil, že veřejnosti předložil důležitá fakta, čímž splnil svou povinnost a čekal, že s nimi budou politici pracovat.
„Já jsem udělal to, co mi velelo svědomí a co jsem vnímal jako svou soudcovskou povinnost. Jsem spokojen s tím, že jsem obstál ve své roli, ale to není něco, za co bych měl být vyznamenáván, prostě je to moje povinnost,“ začal Baxa.
Poté kritizoval vyjádření sněmovního podvýboru pro justici, který konstatoval, že k ovlivnění soudců nedošlo. „To usnesení vlastně říká, že se vlastně nic nestalo, ale už to víckrát nedělejte. To je totéž, jako kdyby přišla nějaká paní na policii, že se ji někdo pokusil znásilnit a oni by se jí zeptali, ubránila jste se? Jestli ano, tak je to v pořádku a běžte domů,“ mračil se nespokojeně Baxa.
Ing. Miloš Zeman
„Mám pocit, že se to točí kolem toho, proč jste to řekl až teď, proč jste to někam nenahlásil dřív.“ „Ale pane moderátore, každý soudce je zvyklý hledat pravdu, zacházet s pravdou. Já nemám žádného nadřízeného, já nevím, komu bych to měl hlásit. Mě to hlavně překvapilo, protože jsem šel za panem prezidentem v úplně jiné věci a nečekal jsem, že se bude debatovat o tom, co jsem údajně provedl v minulosti, co bych měl zařídit a co za to dostanu,“ pokračoval.
Jedním z důvodů, proč celou věc Baxa měsíce zamlčoval prý bylo, aby nezneklidňoval své kolegy soudce. Lata doplnil, že by se podobné věci rozhodně dít neměly. Mynářova kauza by měla být varováním pro všechny, kteří by chtěli něco podobného zkoušet v budoucnu. Kněžínek to viděl stejně.
Nakonec člen vlády zhodnotil šance podání ústavní žaloby na prezidenta Zemana. Vzhledem k tomu, že by se na podání žaloby musela shodnout ústavní většina v Senátu s ústavní většinou ve Sněmovně, žaloba je v podstatě bez šance. Toto pravidlo je natolik přísně, že podle člena kabinetu fakticky vyloučilo možnost podat na prezidenta ústavní žalobu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
