"Vynětí ze zákona se týká poslanců, senátorů, prezidenta, diplomatů a evropských soudních institucí," udává na pravou míru Rizman. A o čem tedy rozhodoval Nejvyšší soud, který propustil tři "trafikanty" z ODS? "Nejvyšší soud nerozhodoval o tom, zda se jednalo o přijetí úplatku. Rozhodoval pouze o paragrafu 10, tedy o imunitě," dodává.
"Nikde nejsou vyjmenovány delikty, které spadají pod imunitu. Platí obecně, že poslance nelze postihnout za hlasování, za projev ve sněmovně či Senátu a orgánech. Pokud se poslanec dopustí nějakého trestného činu například krádeže v samoobsluze, lze ho stíhat pouze se souhlasem sněmovny. Delikty ovšem nejsou vymezeny," vysvětluje Rizman.
Vražda by "neprošla"
"Když to přeženeme, tak například vražda není projevem, tudíž na to by se imunita nevztahovala. Ovšem já vytýkám řízení to, že poslanci byli stíháni také za to, že se 7. listopadu vzdali poslaneckého mandátu. Ale to je přece projev a také výkon mandátu. Nemůže to být součást jednání, které má být úplatkářstvím," tvrdí Rizman. "Nejvyšší soud v rozhodnutí nevyloučil, že by se dále mohlo stíhat," dodal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ane
