Sovětský svaz žádal o vstup do NATO. Obama to už chce jen doklepat, přednášel studentům Tomáš Klvaňa

Svůj už tak pozitivní vztah ke Spojeným státům umocnili členové Českého modelu amerického kongresu při dvou akcích na půdě Vysoké školy CEVRO Institut. První z nich byla hodinu a půl trvající diskuse s plukovníkem Davidem Webbem, příslušníkem U.S. Air Force, a druhou byla přednáška novináře a hostujícího profesora na New York University v Praze Tomáše Klvani, který vystoupil na téma „Současné bezpečnostní výzvy pro NATO a role USA v jeho rámci“.

Český model amerického kongresu je vzdělávací projekt pro středoškolské a vysokoškolské studenty v oblasti americké politiky. Dává jim možnost zažít na vlastní kůži jednání na půdě zákonodárného orgánu jedné z nejstarších demokracií světa. Účastníci společně simulují činnost obou komor Kongresu Spojených států amerických, a touto interaktivní formou tak získávají lepší povědomí o americké politice, parlamentarismu a fungování legislativy v demokratických systémech.

Se studenty simulujícími činnost politiků v USA debatoval příslušník U.S. Air Force

Každý ze studentů nejen z Česka, ale i ze Slovenska může při registraci zvolit některou z rolí od poslanců a senátorů konkrétních politických frakcí Demokratické i Republikánské strany, přes lobbisty významných zájmových skupin, ministry a vyjednavače mezinárodní smlouvy o volném obchodu až po novináře, kteří ostřížím zrakem bdí nad dodržováním politických slibů kongresmanů. Účastníci získávají praktickou zkušenost s činností stálých sněmovních výborů, pléna Sněmovny reprezentantů a Senátu a mohou tak lépe porozumět reálné agendě Kongresu Spojených států amerických, ale i práci vrcholných politiků, lobbistů a špičkových novinářů.

O přiblížení reálnému světu amerických politiků se přítomným členům ČMAK postaral plukovník David Webb, příslušník U.S. Air Force, donedávna velitel 307. skupiny leteckého zabezpečení a nynější ředitel bojových plánů 608. centra operací ve vzdušném prostoru. Dave, jak se studentům ostřílený pilot představil, přišel v zelené kombinéze letectva USA a poutavě líčil nejen své osobní zážitky, ale věnoval se i významu letectva Spojených států amerických, které vzniklo jako součást ozbrojených sil USA v roce 1947 a je jednou ze sedmi amerických uniformovaných složek.

Komunistický převrat v Československu byl pro Západ poslední kapkou

Po důstojníkovi amerického letectva převzal štafetu novinář a hostující profesor na New York University v Praze, Tomáš Klvaňa, který v přednášce na téma „Současné bezpečnostní výzvy pro NATO a role USA v jeho rámci“ důkladně probral vývoj vztahů mezi Východem a Západem od konce druhé světové války. „USA a Velká Británie považovaly Hitlera za větší hrozbu pro svou bezpečnost,“ vysvětloval Tomáš Klvaňa, proč se západní mocnosti staly ve druhé světové válce spojencem Sovětského svazu.

Po válce tyto hrozby ze strany Německa pominuly, zatímco Sovětský svaz se stal z hlediska imperiálního rozpínání pro Západ hrozbou. „Poslední kapkou ve vzájemném vztahu byl komunistický převrat v Československu v roce 1948, to byl klíčový rok. Československo se v něm stává totalitním státem, což znamenalo vystřízlivění i pro ty politiky, kteří byli vůči Stalinovi ještě smířlivě naladěni,“ konstatoval bývalý zvláštní zmocněnec vlády pro komunikaci programu raketové obrany.

V 60. letech bylo při konfliktu povoleno použití jaderných zbraní

Z historie NATO, jehož vznik je datován 4. dubnem 1949 a podpisem Severoatlantické smlouvy, zmínil málokdy připomínanou událost. „V roce 1953 Sovětský svaz oficiálně požádal o vstup do Severoatlantické aliance, byl však po pečlivém zvážení odmítnut. Byl to ze strany vedení Sovětského svazu chytrý tah, kterého mohl později propagandisticky využít,“ upozornil Tomáš Klvaňa. Když probíral 60. léta, tak kromě karibské krize připomněl rovněž, oficiální doktrínu Západu, podle níž měly armády povoleno při jakémkoli konfliktu se Sovětským svazem použít jaderné zbraně.

Po uvolnění napětí v sedmdesátých létech přišel v roce 1980 Ronald Reagan po svém zvolení americkým prezidentem s doktrínou ideologické porážky komunismu, modernizace zbrojení, ale i vyjednávání. Nástup Michaila Gorbačova v roce 1985 pak vedl i k oněm nabízeným vyjednáváním. „Studená válka končí, komunistický blok se rozpadá. Reaganova taktika přispívá k tomu, že Sovětský svaz už nemá sílu pokračovat ve zbrojení,“ popsal Tomáš Klvaňa období, které přineslo i zásadní změnu v naší zemi.

V Pobaltí by si NATO s bojůvkami poradilo, východní Ukrajina by se neopakovala

Z devadesátých let trvá spor o to, zda NATO dalo Sovětskému svazu závazek, že se nebude rozšiřovat dál na východ. Písemné dokumenty NATO však nejsou, nejčastěji se připouští, že existoval jakýsi formální závazek. „Když zanikla začátkem roku 1991 Varšavská smlouva, panovala euforie a tehdejší prezident Havel i ministr zahraničí Dienstbier v té době mluvili o tom, že by se mělo rozpustit i NATO. Ale nakonec došlo k zaplnění tohoto bezpečnostního prostoru. Pokud vznikne někde vakuum, tak ho dříve nebo později někdo zaplní,“ vysvětlil Tomáš Klvaňa logický vývoj, který vedl k rozšíření NATO.

V současnosti se Severoatlantická aliance musí vypořádávat se dvěma hrozbami. Jednou je nebezpečí globálního terorismu a druhou nebezpečí nové ruské politiky, jejímž důsledkem byla i loňská anexe Krymu a boje na východní Ukrajině. V Pobaltí by ale takhle Rusko postupovat nemohlo. „Baltským státům by NATO muselo podle článku pět Severoatlantické smlouvy přijít na pomoc. Nemohlo by dojít k tomu, co se stalo na východní Ukrajině. NATO by si s těmi bojůvkami poradilo, i když by to vedlo k zostření napětí,“ ujistil Tomáš Klvaňa.

Obama už to chce jen doklepat a Islámský stát zásadně řešit nebude

Dostalo se i na otázku, jak se může nyní NATO angažovat v boji s Islámským státem. „Prezident Obama sice prohlašuje, že Islámský stát je přímým ohrožením bezpečnosti Spojených států, ale spíše to vypadá, že tomu nevěří, že by šlo o skutečné ohrožení USA. A snaží se to doklepat do roku 2016, takže to bude muset řešit až nový prezident, který nastoupí začátkem roku 2017. Do té doby to asi zůstane jen u útoků ze vzduchu a u posílání poradců,“ zkusil Tomáš Klvaňa odhadnout, jak to bude s angažováním USA proti Islámskému státu v příštích necelých dvou letech.

V souvislosti s tím, že v členských zemích Severoatlantické aliance klesají výdaje na zbrojení a hlavní břímě zajištění bezpečnosti leží až neúměrně na Spojených státech, musel reagovat také na dotaz, jaká je budoucnost NATO. „Severoatlantická aliance se nerozpadne. Bude existovat potud, dokud bude v tomto prostoru existovat nebezpečí. Ale hrozí rozkližování soudržnosti vlivem toho, že evropské země přispívají na zbrojení čím dál méně,“ dodal bývalý zvláštní zmocněnec vlády pro instalaci amerického radaru v České republice.