„Nemluvili jste o lidech,“ vytknul bývalým eurokomisařům hned při startu diskuse, která začala po úvodních proslovech, předseda ČMKOS Josef Středula. „Cíl byl vyautovat české občany. Nezapomíná evropský projekt na lidi? Pro nadnárodní společnosti je teď normální platit lidem takovou výši mzdy, že jsou pod úrovní chudoby pro jednotlivce. Firmy generují zisky, které převádí do starých členských zemí. A my se na to tváříme jako na vysoký kopec,“ rázně zahájil debatu šéf odborářů. Po potlesku pak jeho dotaz na pozvané řečníky doplnil ještě bývalý europoslanec a známý odborář Richard Falbr: „Když byla Berlínská zeď a za ní nepřítel, věci se více méně dařily, pak padla zeď a nepřítel se ocitl mezi námi. Byl jsem ve výboru pro sociální otázky a nepodařilo se nám prosadit vůbec nic v boji proti prekérnímu zaměstnávání nebo neuvěřitelnému vykořisťování dělníků. Víra, že Evropská unie ochrání občany před zvěrstvy, které páchají vlády, se nenaplnila,“ uvedl a ještě si přisadil: „Další neúspěch EU. Středozemní barcelonský proces. Státníci členských zemí spolupracovali s diktátory ve Středozemí a pak nadšeně přivítali arabské jaro, které skončilo katastrofou. Poklonkování americké politice. Kam Američané vlezou, sedm let tráva neroste. Můžeme se podívat na případy v jižní Americe, rozbití Iráku, Sýrie, Libye za podpory Evropské unie,“ dodal a opět zazněl potlesk.
Zaorálek: Nečekáme, až bude EU více sociální. Sami uspořádáme konferenci
Rázná kritika byla určena všem řečníkům, tedy i na adresu ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, který se společně s bývalými eurokomisaři Pavlem Teličkou, Vladimírem Špidlou a Štefanem Fülem fóra účastnil. „Chci reagovat na Josefa Středulu. Že není v Evropské unii dost sociální dimenze? To záleží také na nás,“ reagoval Zaorálek, který zároveň ubezpečil publikum, že připravuje tématickou konferenci k sociální problematice. „Je to jeden z cílů ministerstva a českou zahraniční politiku chceme rozšířit o starost o sociální dimenzi Evropské unii,“ dodal s tím, že vše také souvisí s problematikou lidských práv. „Nečekáme na to, až se Evropská unie stane více sociální. Jsme to my, kteří o tom musíme více mluvit,“ ujistil.
Podle Špidly by cestou mohla být větší integrace směrem k federálnímu státu
Fórum moderoval doktor Milan Syruček, známý novinář a spisovatel, který mimo jiné působil i jako poradce v některých orgánech Evropské unie. K tématu ještě předal slovo bývalému premiérovi Vladimíru Špidlovi: „Je zřejmé, že jednotlivé členské státy velmi žárlivě lpí na svých sociálních strukturách, podmínkách a velmi nerady cokoli přesouvají na evropskou úroveň. Proto reálné možnosti EU a Evropské komise jsou relativně malé, ale nejsou zcela bezvýznamné. Většina otázek, které jsou velké – mám na mysli vyrovnávání sociálních standardů – mají společný jmenovatel, tudíž vyžadují ještě větší posun k tomu, aby se Evropská unie stala se všemi uvozovkami, které k tomu dávám, federálním státem,“ zhodnotil. Příkladem pro vyrovnání sociálních standardů může být podle Špidly sjednocení Německa.
Telička: „Postrádáme schopnost nejen předvídat, ale také rozhodovat“
Pak energicky reagoval bývalý eurokomisař, nynější europoslanec ANO Pavel Telička: „Nevnímejme diskusi o lidech pouze v ryze sociální oblasti. Vnímejme, jak si stojí ekonomika a jak si česká ekonomika může nastavit politiky, aby vytěžila to nejlepší, co EU skýtá,“ uvedl s tím, že Evropa o lidech hodně mluví, ovšem méně je schopná realizovat. „Postrádáme schopnost nejen předvídat, ale také rozhodovat,“ dodal. Zmínil i to, že se nebrání diskusi o federalizaci Evropy, ovšem je otázkou, jak ji pojmeme a co to vlastně je. „Souhlasím ale s tím, že v celé řadě oblastí včetně migrační politiky a podobně jsou před námi kroky, které nezvládnou samy členské státy řešit; řešení je na evropské úrovni,“ dodal.
Psali jsme:
Z publika: Máme dvoukolejnou Evropu. A co daňové ráje?
Syrůček vzápětí připomněl demografický vývoj: „Po Japonsku je EU druhým celkem ve světě, kde se nejrychleji stárne. V roce 2002 byl průměrný věk 36 let, dnes je 42, v Německu 45. Na jednoho důchodce jsou 4 pracující a Eurostat předpokládá, že do budoucna to budou 2 pracující,“ doplnil alarmující data k sociální situaci.
Bývalý ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr se pak tázal na názor bývalých eurokomisařů na TTIP. Zazněl také dotaz Jany Simonové, která pracovala v OSN i na českém ministerstvu: „Jakou chceme mít EU? Umožnili jsme novým státům takovou integraci, která vytváří dvoukolejnou Evropu. Během integračního procesu státy většinou přijdou o část svého výrobního procesu, jsou privatizovány, přitom mzdy, které jsou vyplácené ve východní a západní Evropě, se liší. Zvyšuje se nerovnost. Rozdílné podmínky vyplývají z ekonomických možností. Jakým způsobem a vůbec jestli se EU snaží vytvářet rovné podmínky pro státy zejména v procesu dalšího fungování? Existují daňové ráje, legitimní převody zisku ze zemí, kde vznikají. Diskutují se tyto otázky?“
Zaorálek: Uzavření do sebe je nebezpečné. Nesmíme jen čekat s dalekohledem na hranicích
V reakci na dotaz o TTIP pak zaznělo: „Tam, kde máme vyšší standardy, je snahou našich vyjednávačů s americkými partnery nesnížit standardy,“ upozornil Füle. „Nesouhlasím s tím, že Česká republika nějak prodělává na tom, že vstoupila do Evropské unie,“ reagoval Zaorálek. „Dal bych vám ale za pravdu, že staré země mají řadu výhod, které jsme nedokázali využít,“ dodal s tím, že například problematika daňových rájů je také věcí politických frakcí. K akceschopnosti EU pak zmínil: „V situacích krizí se ukazuje, že EU nemá dostatečné nástroje, není stoprocentně vybavená. EU není jeden stát a není schopna implementovat věci tak rychle. Jakkoli chceme zvyšovat akceschopnost unie, musíme jednat jako členové. Když je migrační krize, není možné říci, že je to otázka akceschopnosti Evropské unie, postavit se na hranice a dívat se dalekohledy, kolik migrantů k nám zítra přijde. Uzavření do sebe je nebezpečné. Když přijde krize, tak díky tomu zvláštnímu celku, kterým EU je, nesmírně záleží na tom, jak se chovají jednotliví členové. Nečekají s dalekohledem na hranicích, ale baví se se sousedy,“ zhodnotil Zaorálek.
Zaorálek: Vnitřní hranice? Ne. To bychom rozbili nejen Unii, ale i další spojenectví
Do ráže se pak Zaorálek dostal, když přešel k tématu ostrahy hranic. „Připadá mi, že spousta lidí nechápe, co by znamenalo budovat vnitřní hranice. Rozbijeme tím nejen Unii, ale i další spojenectví,“ prohlásil Zaorálek. Členské státy si podle něj nemohou dovolit vojenskou ostrahu hranic, protože mnohé z nich se jako členové NATO zavázaly posílat vojáky do aliančních jednotek. „Pokud bychom poslali vojáky chránit vnitřní hranice, tak garantuji, že nebudeme schopni plnit povinnosti v jiných aliancích. Celá smlouva o NATO by se stala chimérou,“ varoval ministr.
Špidla: TTIP je v zásadě vstup Spojených států do Evropské unie
Špidla pak k TTIP uvedl: „Je potřeba si uvědomit, co to je. Svým způsobem je to vstup Spojených států do Evropské unie, rozšíření na západ.“ Zároveň zhodnotil, že úsilí o podpis smlouvy podporuje, je ale důležité, co konkrétně bude nakonec obsahovat. Telička pak také ujistil, že dobře vyjednaná TTIP bude přínosem.
V téměř tříhodinové diskusi, která byla podle Zaorálka prvním z řady podobných setkání, se eurokomisaři Telička, Špidla a Füle věnovali ekonomickým otázkám nebo společné zahraniční politice EU. Současná česká zástupkyně v Evropské komisi Věra Jourová se setkání kvůli pracovním povinnostem nezúčastnila. Fórum Budoucnost Evropy očima českých eurokomisařů uspořádala Nadace Železná opona ve spolupráci s Evropským hnutím v ČR a pod záštitou ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka v Černínském paláci.
Psali jsme:
autor: Daniela Černá
