„Loni jsem napsal divadelní text, ve kterém jsem do jisté míry hájil prezidenta Miloše Zemana. Byl to stylizovaný monolog, který pak v Praze i jinde na prknech přednášel okouzlující Stanislav Majer,“ poznamenal úvodem Zábranský s tím, že se jednalo samozřejmě o uměleckou nadsázku. „Spíš než o obhajobu Zemana nám šlo o to, aby si nejdřív zametli před vlastním prahem jeho kritici. Aby se naučili myslet konzistentně a chovat morálně, když už si morálku a kultivovanost často berou do pusy,“ sdělil jasně.
Podle jeho slov však Zemana dokáže osobně hájit i v civilním životě. Přinejmenším jej vzít na milost, jak podotýká. „Neumím ho zatratit a neumím si z něj dělat trapnou srandu, jako to umí třeba Petr Kukal, který spravuje twitterový účet ministerstva kultury,“ sdělil Zábranský.
A začal se vyjadřovat také k šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi, s nímž se mu podle jeho slov život nepříjemně komplikuje. „Zatímco se Zemanem jsem se cítil bezmála jako Ježíš, který bere na milost každou lidskou bytost, s Babišem se ve mně probouzí monstrum, které by bezodkladně začalo s ukřižováním. Nechápu, kde se ve mně ten soudcovský zápal bere, a neumím Babišovi odpustit, že takhle narušil můj pěkně nalinkovaný samolibý život,“ sdělil.
Podle jeho slov se z něj stal s Babišem chemik a experimentátor, kdy si pravidelně nasazuje ochranné brýle a zkouší k chemické složce Babiš přihazovat různé jiné prvky – nikdy však podle jeho slov nevyleze nic jiného než absolutně nedůvěryhodná postava.
Vždycky se z té zkumavky nakonec vyvalí hustý dým. V rámci experimentů dále stahuji zvuk; dám na dálkovém ovladači ‚mute‘, když Babiš někde mluví, a sleduji pouze jeho tvář a rty,“ popsal Zábranský, že Babišova tvář a její pohyby v sobě nesou jasnou zprávu o tom, že z ní mluví někdo, komu nemůže věřit.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef