Debakl evropské energetické revoluce připomíná podle Kremlíka „Velký skok" v komunistické Číně za diktátora Mao Ce-tunga. I Evropská unie chce prý jít příkladem a přenést planetu do ráje zvaného „trvale udržitelná ekonomika".
Maova idea, že když si každý rolník v Číně doma postaví tavicí pec, předhoní země do 15 let ve výrobě oceli i Británii. To podle autora připomíná víru eurokomisařů, že když stamiliony Evropanů sníží svou uhlíkovou stopu o pár gramů, dokáží tím řídit klima a počasí. Nezbyl prý nikdo, kdo by Maovi tuto „pitomost" rozmyslel, své kritiky umlčel v rámci kampaně „proti pravičákům". Ve výsledku nebyla ocel na export, ale jen nekvalitní surové železo, protože rolníci metalurgii nerozuměli.
Stejně tak EU podle Kremlíka mohla „svou šílenou energetickou politiku prosadit jen díky tomu, že umlčela kritiky pomocí tzv. politické korektnosti". Zatímco Mao opomenul, že k výrobě oceli je zapotřebí surovin, Unie zase zapomněla, že větrníky vyrábějí elektřinu, jen když fouká vítr. „V Británii stát ročně vyplácel asi 30 milionů liber vlastníkům větrných elektráren za to, aby nedodávali elektřinu do sítě. Jinak by docházelo k přetížení soustavy," píše autor.
Peníze se splachují do záchodu. Biopaliva vytlačila produkci potravin
„Celé to úsilí je přitom jen splachováním peněz do záchoda. Na celkovou produkci elektřiny nemají OZE skoro vliv. Snad s výjimkou vodních elektráren. I v roce 2040 solár vyrobí na světě maximálně 2 % světové energie," pokračuje kritik. Stejně jako Maova nepromyšlená reorganizace zasáhla výrobu potravin, také EU svou klimatickou politikou prý způsobila hladomor. Dotovaná biopaliva totiž z polí vytlačila produkci potravin.
„Biopaliva měla pomoci snížit emise skleníkových plynů. Jenže započteme-li veškeré náklady na výrobu, tak biopaliva třeba ze sójových bobů mohou mít až 4krát větší uhlíkovou stopu než fosilní paliva. Zjistila to studie agentury Fraunhofer, kterou se Evropská komise pokusila ututlat," tvrdí autor.
A ptá se, proč EU napodobuje čínskou politiku Velkého skoku. Pro odpověď nejde daleko. „Možná i proto, že v čele Evropské unie jsou lidé jako José Manuel Barosso, předseda Evropské komise v letech 2004-2014. Barosso jako student působil v ilegálním maoistickém revolučním hnutí MRPP. A to v 70. letech, kdy pravá hrůzná tvář maoismu už byla známa," píše Kremlík.
Na tento fakt se Barossa zeptal europoslanec Nick Griffin, ale byla mu dána odpověď, že členové Komise smějí být členy politických stran. Úkolem Komise prý není tyto strany jakkoli hodnotit. „Jestli byl někdo z komisařů členem extremistického hnutí směřujícího k potlačování lidských práv a svobod? To Komisi nezajímá. Doufejme, že v příští Evropské komisi už maoisté nebudou," uzavírá Kremlík na webu Neviditelný pes.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: adr
