Staneme se otroky. Ještě to můžeme změnit, burcoval v Praze Ficův významný muž proti alianci s USA

Transatlantické obchodní a investiční partnerství představuje smlouvu o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy, která by údajně měla oběma stranám přinést desítky miliard dolarů. Zatímco orgány Evropské unie a většina vlád členských států TTIP považuje za výhodnou, její kritici hovoří o tom, že smlouva nebezpečné posílí moc nadnárodních korporací a omezí suverenitu národních států. Kritické hlasy se ozývají zejména z řad evropských komunistů a levicových uskupení. Vznik publikace iniciovala Kateřina Konečná, která v Evropském parlamentu reprezentuje uskupení Evropské sjednocené levice - Severské zelené levice (GUE/NGL).

Konečná tvrdí, že podepsání této dohody může způsobit ztrátu stovek tisíc pracovních míst na evropském trhu, ale i omezování občanských práv a ohrožení našeho zdraví potravinami z USA, které prý nejsou pod tak přísnými kontrolami jako potraviny evropské. Konečná ovšem připouští, že informace o dohodě jsou poměrně kusé, protože jednání probíhají za zavřenými dveřmi. „My europoslanci jsme v podstatě u zdroje, ale přesto se také k nám dostávají jen částečné informace.“ Odborné konference na toto téma, jež probíhají v poslední době na půdě Evropského parlamentu, považuje česká europoslankyně za nedostatečné. „Doslova za zády evropské veřejnosti, která může pohřbít tu lepší stránku Evropy,“ tvrdí Konečná.

Konečná se obává zhoršení v sociální oblasti a nebezpečných potravin

Podle jejího názoru vzniká problém zejména v sociální oblasti. Konečná se obává, že se v důsledku schválení TTIP omezí sociální práva v Evropě. „Dojde k přijmutí nižších standardů pracovních podmínek běžných ve Spojených státech. Problém vidím i ve snížení v současné době přísnějších norem a kontrol např. geneticky modifikovaných potravin, které mohou způsobit rakovinu. Je nepochybné, že ve Spojených státech jsou normy a kontroly mnohem benevolentnější než v Evropské unii. A to chce smlouva změnit k horšímu. Naším úkolem je otevřít celospolečenskou diskuzi a položit na stůl otázky, které už dávno měly být automaticky zodpovězeny,“ míní Kateřina Konečná.

Pravděpodobně nejhlasitějším kritikem TTIP na Slovensku je další spoluautor publikace a slovenský poslanec Národní rady SR za SMER-SD Ľuboš Blaha. Ten poukazuje na to, že boj proti TTIP by měla svést celá evropská, ale i světová levice. „Nyní ještě máme šanci to bez dějin změnit. Po podepsání smlouvy již bude pozdě a staneme se jejími otroky. Smlouva zásadním způsobem ohrožuje evropský sociální model, suverenitu národní států a značně zhoršuje standardy při zpracování potravin,“ uvedl Blaha. Stejně jako Konečné mu vadí, že jednání probíhají za uzavřenými dveřmi. „TTIP bude určovat, jak kvalitní potraviny budeme konzumovat. Přitom se jednání účastní jen zástupci nadnárodních korporací a jenom pár vyvolených europoslanců,“ kritizuje slovenský politik.

Blaha konkrétně vysvětloval, jakým způsobem TTIP navýší pravomoci nadnárodních korporací a naopak snižuje vliv národních států. „Podle klauzule zahrnuté ve smlouvě získají korporace značnou výhodu v situaci, kdy budou žalovat stát. Případný soud totiž dle nových pravidel neproběhne na půdě Evropské unie, ale ve Spojených státech. Soud bude navíc pod kontrolou korporací,“ řekl Blaha a dodal, že podle průzkumu Evropské komise s tímto dodatkem nesouhlasí 97% oslovených občanů EU. Blaha vedle toho zmínil i čísla týkající se TTIP jako celku. Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že smlouvu podporuje 58% lidí. „Na druhou stranu třeba v České republice bylo 26% proti, podobně jako na Slovensku. Nevidím ovšem, že by tito lidé měli v národních parlamentech nějaké zastoupení,“ podivoval se.

Němci jsou proti TTIP

Jako jediní se podle výše zmíněného průzkumu veřejného mínění vyjádřili proti smlouvě Němci. To považuje Blaha za velmi pozitivní signál. „Pokud jsou proti něčemu lidé v Německu, tak to v celoevropském měřítku prostě nemůže projít,“ je přesvědčen Blaha. Ač přiznává, že je složité bojovat proti vůli prakticky všech národních vlád a evropských orgánů, jedno pozitivum na celé záležitosti přece jenom vidí. „Díky Transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství má evropská levice zase konečně nosné téma, které ji sjednotilo. Levice díky tomu prožívá renesanci,“ nechal se slyšet slovenský poslanec, který dle svých slov obecně považuje dohody o volném trhu za velké negativum. „Pouze připravují lidi o práci a vyplácejí se jedině nadnárodním korporacím,“ má jasno Blaha.

Pomyslnou štafetu po Blahovi převzal Jan Májíček, který je koordinátorem Evropské občanské iniciativy proti TTIP, jež vznikla na konci loňského léta. Májíček v úvodu svého vystoupení upozornil na celosvětový den boje proti TTIP, který proběhl tuto sobotu a přidal poměrně překvapující statistiku. „Máme spočítáno, že protesty proti TTIP se konaly v 734 městech po celém světě. Petici proti TTIP již podepsalo asi 1 700 000 lidí a my máme ambici dosáhnout do konce léta dvou miliónů podpisů. U nás jsme zatím posbírali asi 13 000 podpisů. Za velký úspěch považuji také fakt, že pobočky naší iniciativy se nacházejí ve všech členských státech Evropské unie,“ uvedl aktivista, který přítomné vyzval, aby se připojili k podpisu petice. „Zapojte se, tento boj má smysl. Jde o to, co budeme v dalších letech konzumovat, za jakých podmínek budeme pracovat. V sázce je doslova naše budoucnost,“ dodal.

Možným důsledkům TTIP v potravinářské oblasti se ve včerejší diskuzi věnoval výzkumník společenské odpovědnosti výrobců a distributorů potravin Tomáš Uhnák. Ten se pokusil vyvrátit pět mýtů, které dle jeho názoru obecně hlásají zastánci Transatlantického obchodního a investičního partnerství. „První mýtus říká, že TTIP zachová vysoké standardy potravin panující na území Evropské unie. To bohužel není pravda, protože z uniklých částí smlouvy vyplývá, že se americké a evropské standardy sjednotí a naše vyšší standardy se přizpůsobí těm nižším americkým. S tím úzce souvisí i druhý mýtus, podle kterého smlouva sjednotí regulace a standardy potravin. Americké firmy mocně lobbují za snížení evropských standardů. Evropský zemědělský sektor tak bude značně znevýhodněn. Evropští farmáři totiž budou nuceni dodržovat vysoké evropské standardy, ale američtí nikoli. Je zřejmé, že z případného benefitu TTIP v podobě sjednocení standardů a regulací trhu tak budou těžit jen velcí industriální výrobci,“ uvedl Uhnák.

Podle výzkumníka nebude rovněž platit, že by TTIP snížila obchodní tarify a zároveň konečnou cenu výrobků. „Snižování obchodní tarifů se může obecně jevit jako pozitivní krok. Stačí ovšem zmínit např. tuňáky, kteří stojí kvůli intenzivnímu lovu na pokraji vyhynutí. Snížení cen u těchto ryb bude mít za následek zvýšení rybolovu a vyhynutí mnoha dalších druhů mořských živočichů. Správně by měly být ceny naopak zvýšeny a kvóty pro lov těchto živočichů snižovány. TTIP tedy může zajistit zlevnění některých produktů. Bude to však pouze za cenu likvidace cenných částí globálního ekosystému,“ konstatuje Uhnák, který vyvrací i mýtus, podle něhož TTIP rozšíří výběr produktů a zajistí jejich levnější ceny. „To je vyložený protimluv. Levnější ceny nabízejí jen největší američtí a evropští výrobci. Jenže tyto potraviny obsahují velké množství škodlivých tuků, cukru a soli. Výsledkem tedy pouze bude, že evropský trh zaplaví nekvalitní potraviny, jehož výrobci se nemusí řídit žádnými standardy,“ varuje Uhnák.

Jako pátý mýtus panující o TTIP pak uvádí tvrzení, že TTIP vytvoří lepší podmínky pro zvýšení možnosti uplatnění na trhu a následně zvýší mzdy. „Podobný argument byl slyšet již v roce 1993, kdy byla podepsána smlouva NAFTA o volném obchodě mezi USA, Kanadou a Mexikem. Ve skutečnosti se však stal pravý opak a pracovní trh přišel o milióny pracovních míst. Evropská unie nebude schopná konkurovat levnějším americkým výrobkům. Tudíž ke zvýšení mezd nikdy nemůže dojít,“ upozorňuje Uhnák, podle kterého budeme po případném podepsání dohody TTIP konzumovat nakažené potraviny, maso se steroidy, rakovinotvorné mléko a mnoho dalších škodlivých potravin, které by se před dohodou TTIP na náš stůl nikdy nemohly dostat.