Starosta Aše: Pokud ODS a časem zřejmě i ČSSD neprokouknou, vidím jejich existenci velmi problematicky

V komunálních volbách v loňském roce jste s jasnou převahou téměř 38% hlasů obhájil mandát starosty. Co pro Vás ale celkově rok 2014 znamenal? A co nového plánuje v letošním roce?

Rok 2014 pro mne i samotné město Aš byl velmi úspěšný z pohledu získání dotačních prostředků na investice a tím samozřejmě i velmi hektický a nervózní. Realizovali jsme celkem 8 investic podpořených z Regionálního operačního programu Severozápad, Operačního programu Životní prostředí a Operačního programu Cíl 3 Česko – Sasko a navázali jsme tak na předchozí léta, kdy se nám dařilo držet rychlé tempo obnovy městského majetku. To vše ale přináší obrovské zatížení na aparát města, který se musí vyrovnávat nejenom s problematikou dodavatelsko – odběratelských vztahů, ale zejména s často velmi nepřehlednou byrokratickou džunglí kontrol, které již snad kontrolují samy sebe. Nicméně si nechci stěžovat. Je na rozhodnutí každé samosprávy, zda do těchto často rizikových dotací vstoupí. Nám se to stále vyplácí. Proto i v roce 2015 chceme využít posledních možností, jak získat z končících operačních programů peníze na projekty, které v budoucnu již nebudou podporované. Podali jsme celkem 6 žádostí. Ve třech případech jsme byli úspěšní a v dalších třech v tuto chvíli probíhá proces schvalování. Opět nás proto nečeká rok klidu a pohody ale velmi náročné práce.

Jak to aktuálně vypadá s výstavbou rodinných domů v Aši? A je o bydlení ze strany občanů zájem?

Město Aš je specifickým městem. Po odsunu německého obyvatelstva klesl počet obyvatel z 34 000 na dnešních 13 600 a to se projevilo i na urbanistice města. Zmizely celé čtvrtě, ve stávající zástavbě se objevila řada proluk po domech, které kdysi zchátraly a musely být strženy. Snažíme se proto nabízet lidem pozemky ve městě, které by doplnily zmizelou zástavbu. Dnešní trend bydlení je však jiný – spíše venkovský než městský. Obyvatelé chtějí do přírody, dům se zahradou a to se často ve městě nedá splnit. Proto jsme připravili několik studií na zástavbu okrajových částí města a v letošním roce budeme zpracovávat projektovou dokumentaci pro nutnou infrastrukturu. Zájem o bydlení v Aši je a jsme rádi, že nám pomalu stoupá počet obyvatel.

Pokud se ještě vrátíme ke komunálním volbám. Již den po volbách jste se nechal slyšet, že určitě půjdete do koalice s KSČM, jak se ale dohodnete s ostatními stranami, jste si netroufal odhadovat. Nakonec jste se dohodli nejen s Komunisty, ale také se zástupci sdružení PRO Sport a zdraví, ODS a TOP 09. Proč je pro Vás spolupráce s KSČM jasnou volbou? Není to přeci jediná strana, s níž jste v uplynulém volebním období uzavřeli koalici.

V Aši se snažíme o komunální a ne parlamentní politiku. Chceme spolupracovat se všemi subjekty, které mají o spolupráci zájem a proto je logické, že s nabídkou obsazení místa v radě nezapomínáme ani na KSČM, která je známa velmi pracovitými zastupiteli a ve volbách se vždy umístí na druhém místě. Jsem rád, že toto smýšlení akceptují i pravicové strany jako je ODS a TOP 09. Jednání našeho zastupitelstva je založené na důvěře a konstruktivní spolupráci bez ohledu na to, jakou politickou příslušnost kterýkoliv zastupitel má. Jenom díky tomu se nám v uplynulých letech podařilo vykonat pro občany opravdu hodně práce. Naše spolupráce není založena na podpisech jakýchkoliv koaličních smluv, pouze na důvěře, kterou nikdo nechce porušit. To je pro mne velmi cenné.

Je také paradoxní, že původně jste byl člen ODS. Kvůli spolupráci s KSČM ale strana před 5 lety zrušila sdružení v Aši a Vy jste se tak stal nezávislým, a posléze člen HNHRM. Když nyní vidíte situaci, v níž se ODS nachází, jste rád, že nejste již její součástí? A kde vidíte příčinu tak dramatického poklesu preferencí?

Jsem pravicový člověk a i přes to, že v případě Aše a komunální politiky ODS nepochopila to, že oprava chodníku není pravicovou či levicovou záležitostí, je mi tato strana stále velmi blízká. Jako člen Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst se však cítím svobodný. Nikdo mne nenutí respektovat stranická doporučení, se kterými mám problém, našel jsem zde lidi, kterým je daleko bližší péče o své spoluobčany než sáhodlouhé diskuze o politických problémech, které sám nedokáži ovlivnit. To, že občané vnímají tento způsob práce jako přínosný, se projevil i v úspěchu Hnutí i v krajských volbách, kde se také snažíme otevírat podobná témata jako na obcích - tedy důraz na občana, kvalitu života a nerozhazování veřejných prostředků.

Má podle Vás šanci se strana dostat zpět na vrchol, nebo jak vidíte její budoucnost?

Pokud ODS a časem zřejmě i ČSSD neprokouknou, nezačnou se daleko více zabývat problematikou, která skutečně tíží obyvatele této země, vidím v dlouhodobějším horizontu jejich existenci velmi problematicky. Osobně mám výhrady k celému politickému a volebnímu systému, který umožňuje to, aby vládnoucí strana velmi rychle rezignovala na své sliby s výmluvou na koaliční ústupky. Daleko více by se mi líbil systém většinový, který by vedl k redukci počtu politických stran.

V jaké fázi je spor mezi městem a krajem kvůli stromům kolem krajských silnic v Aši?

Spor města Aš s Karlovarským krajem je principiální záležitost. Jedná se o to, kdo má povinnost starat se o stromy podél silnic, které jsou majetkem Karlovarského kraje. Ten tvrdí, že jsou součástí veřejné zeleně a tudíž je o ně povinno pečovat město. My naopak tvrdíme, že město s péčí řádného hospodáře nemůže pečovat o majetek cizího subjektu. Proto jsme zažalovali Karlovarský kraj o náhradu na vynaložené prostředky na pokácení nemocných stromů. U okresního soudu jsme tento spor prohráli. Odvolali jsme se k soudu krajskému, kde jsme vyhráli. Následovně jsme vyhráli i spor u soudu okresního, kam to krajský soud vrátil. Jaký bude výsledek, záleží na další vývoji.

I vy sám jste zastupitelem kraje. Co zpětně říkáte na rezignaci hejtmana?

Rezignace hejtmana i rozpad krajské koalice je věcí České strany sociálně demokratické. Již po volbách v roce 2010 jsme žádali o to, aby se hejtman věnoval pouze našemu kraji, který v řadě ukazatelů zaujímá nelichotivé poslední místo mezi všemi kraji. Kumulace funkcí hejtmana a poslance se všemi dalšími povinnostmi prostě z časového hlediska není možná a samozřejmě s sebou nese veškeré negativní dopady. Rozpad koalice vidím v neústupnosti ČSSD v otázce nominace hejtmana nového, který byl nejenom pro opoziční strany ale i pro koaličního partnera nepřijatelný.

Kvůli volbě nového hejtmana se také rozpadla koalice ČSSD a KSČM. Po dvou měsících to ale vypadá, že vedení Karlovarského kraje se po zbytek volebního období ujme koalice ČSSD a dosud opozičních subjektů v krajském zastupitelstvu - HNHRM, ODS, ALTERNATIVY a TOP09+STAN. Co Vy na to?

Jsem rád, že všechny politické subjekty na rychlém vyřešení krize spolupracují tak, aby odvrátily nebezpečí nutnosti předčasných voleb. Bylo by to jednoznačné selhání krajských politiků a ještě větší podkopání důvěry občanů v politiku samotnou.

Jak jste se vyjádřil již v minulosti pro naše stránky, vládnutí ČSSD a KSČM v Karlovarském kraji Vás naplnilo hlubokou deziluzí a v plné nahotě ukázalo absenci veškerých demokratických principů. Můžete být nyní konkrétnější?

Vstup do krajské politiky byl pro mne – komunálního politika šok. Jako člověk zvyklý na komunikaci s partnery, na nutnost přijímání kompromisů, na naslouchání a hledání řešení výhodných zejména pro obec a ne pro jednotlivé konkrétní osobnosti, jsem se z té vyšší politiky dlouho nemohl vzpamatovat. V tuto chvíli vzniká nová koalice. Pokud v ní bude zastoupeno Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst, budeme prosazovat principy spolupráce, na které jsme zvyklí. Z prvních jednání o možné koalici mám velmi pozitivní dojem a uvidíme, jak všechno dopadne. To co mi vadilo nejvíce, byla například neochota obsadit do výborů a komisí zástupce všech subjektů. Prosazovali jsme také úspory v oblasti placených uvolněných politiků, kterých bylo 10 (nyní jednáme o 4 – 5). Další úspory lze nalézt v odměnách členů výborů a komisí, které jsou měsíční, ať se komise v daném měsíci sejde či ne, schvalování peněz na nejrůznější sportovní či kulturní akce mimo grantová schémata, takže se k nim nemohly vyjadřovat odpovědné komise a tak dále. Takto z rozpočtu kraje unikaly desítky milionů korun, které by se daly použít například na opravy komunikací, modernizace škol, lepší zdravotní péči v odlehlejších částech kraje.