Komunální volby ve městě skončily patem, který se podařilo rozřešit až počátkem letošního rolu, tedy tři měsíce po volbách. Podepsalo se to nějak negativně na fungování radnice?
Pat byl fakticky vyřešen do konce roku 2014. To, že zákon o obcích umožňuje řádné fungování „staré“ rady, nebyl znatelný problém v chodu úřadu. Lidé normálně pracovali a my jsme se připravovali na zastupitelstvo, kde měl být schvalován rozpočet města na rok 2015. Ten byl většinou zastupitelů schválen. Nervozita byla znát snad jen v mediálním prostoru.
I vzhledem k výše uvedenému uvítal byste změnu volebního systému? A pokud ano, můžete být konkrétnější?
Asi bych po zkušenostech z některých měst Slovenské republiky moc nebyl pro přímou volbu starostů či primátorů.
Jaké hlavní investice ve městě ve druhé polovině roku plánujete?
Těžká otázka. Pokud Ministerstvo financí v této době v daních nedoručilo do Chrudimi, řady dalších měst nevyjímaje, ve státním rozpočtu predikované částky, spíš se nabízí otázka, co zastavíme. 16milionový výpadek v příjmu je hodně. Jinak chceme dokončit celý projekt IPRM zaměřený na veřejná prostranství, zateplit jednu základní a jednu mateřskou školu. Dále dokončit opravu starého hradebního pásma v centru města a cyklostezku do místní části Vestec.
Jak jste se již v minulosti svěřil pro naše stránky, jako starosta usilujete především o tom, aby platilo: „Chrudim je město, kde stojí za to žít!“ Co konkrétně se ale proto z pozice starosty snažíte udělat? Kde vidíte největší nedostatky či problémy města?
Starosta by měl mít vize, nápady a tým lidí na radnici včetně zastupitelů, kteří chtějí pro město pracovat. Asi by ho měl mít i rád a být s ním ztotožněn. A pokud to máte tzv. v srdci za celý život tu prožitý, tak nemůže být jinak. Každé město najde své problémy. Já je vidím v dopravě včetně statické.
Psali jsme:
Čím je naopak město výjimečné například v rámci okresu?
Bez diskuse je to historická stopa města se vhodným přírodním zázemím blízkosti Železných hor. Slogan „Chrudim, brána do Železných hor“ to docela dobře vystihuje.
Opozici se nelíbí údajné plýtvání městských peněz za projekty Zdravé město Chrudim a MAS. Vidíte vy sám ve členství nějaký zásadní přínos pro město? V čem konkrétně? A nedaly by se peníze investované do projektů využít efektivněji?
Problém je zásadně v tom, že řada lidí vychází z přesvědčení, že projekt WHO OSN „Zdravé město“ je stav, nikoliv cesta k tomu, aby se ve městě vytvářely dobré podmínky pro život za aktivní účasti veřejnosti ve třech pilířích: Ekonomický – Environmentální – Sociální. Stejně tak chybí pochopení moderních a ve vyspělém světě uznaných metod kvalitativního zlepšování právě na této bázi. Když už to díky tomuto projektu ve městě funguje, nikdo neuvažuje, jak jsme se k tomu dopracovali. Že jsme se to tak museli naučit a aplikovat. Bere to, jako že se to objevilo jaksi samo. Stejně jen velmi těžko někteří kritici, kteří neznají chod města, pochopí souvislosti mezi tím, co město dělá a jakou to má odezvu či vazbu na vysoké školy či centrální orgány včetně vlády České republiky. Např. pokud MŽP uznává EMAS jako známku kvality, proč by město mělo od ní ustupovat, když s sebou přináší šetrný přístup k prostředí při respektu udržitelného rozvoje města.
Na řadu problémů je ale i starosta malým pánem. Míváte vy sám tento pocit? Uvítal byste v nějakém směru posílení svých pravomocí? A můžete být případně konkrétnější?
Myslím, že je vždy důležité najít způsob, jak lidi přesvědčit a získat pro dobrou věc. Dá to dřinu, ale vyplatí se to. Nevím, jestli bych po větší moci toužil.
Jak byste jako starosta hodnotil spolupráci s Pardubickým krajem?
Jako v každém vztahu se někdy objeví neshody, ale zatím jsme vždy dokázali najít řešení uspokojivé pro obě strany. Vše je postaveno na dobré úrovni vzájemné komunikace.
JUDr. Martin Netolický, Ph.D.
A nakolik jste spokojen s komunikací s vládou? Ozývají se totiž i hlasy, že vláda na problémy malých měst kašle. Máte stejný pocit?
Tak tady to je asi pravda, viz příjmová stránka rozpočtu, kde z daní chybí ke dnešnímu dni 16 mil. Kč.
Myslím, že některé spanilé výjezdy vládních činitelů sledují jen stranické zájmy, nikoliv to, čím naše obce žijí.
Otázka na závěr. V jaké fázi je dokončení obchvatu města až za město Slatiňany a co si od toho slibujete?
Letos budeme jezdit až ke křížení I/37 s I/17. Jižní část, životně důležitá, až za Slatiňany se velmi ztuha rozjíždí díky státem nevykoupeným pozemkům. Myslím, že je velmi nešťastné nastavení pravidel pro výkupy. Pokud se bude probírat, komu 16násobek a komu jen 5násobek za cenu pozemku, může se vše jen zpomalit.
Další rozhovory z kraje:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
