Starosta Hrádku nad Nisou: Česká republika postrádá jednoznačnou legislativu

V čele města jste po deseti letech vystřídal současného hejtmana kraje Martina Půtu. V jakém stavu jste úřad přebíral a nelitujete nyní, že jste se ujal funkce v polovině volebního období?

Začnu od konce: že jsem se ujal funkce starosty, nelituji. Práce městského úřadu byla dobře rozjetá, v řadě věcí jsme letos pokračovali. Martin Půta, jak ho znám, je energický, pragmatický, je to člověk s vizí. Díky tomu má jasno v tom, jak řídit Liberecký kraj, byť mu to často stěžují závazky nebo nešťastné projekty jeho předchůdců. Vážím si ho a jsem rád, že jsem se od něj mohl celou tu dobu jeho starostování hodně učit, i když občas to i mezi námi pěkně jiskřilo.

Bc. Martin Půta

SLK
hejtman

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

A pokud se ohlédnete za letošním rokem a Vaším prvním v čele města? Považujete jej za úspěšný?

Musím připomenout, že řadu letos uskutečněných akcí jsme připravovali ještě s nynějším panem hejtmanem. Ale podařilo se nám nastartovat i zcela nové. Letošní rok byl pro nás rokem dokončení oprav po srpnových povodních v roce 2010. Do užívání byly předány poslední opravené mosty a poslední úseky komunikací. Zároveň jsme ale začali další velké investiční akce. Ve dvou ulicích, kde se také odstraňovaly povodňové škody, jsme před položením asfaltových povrchů pokládali vodovod a kanalizaci. Tato akce nás stála 10 miliónů korun. Další velkou akcí, která se protáhne do příštího roku, je snížení energetické náročnosti obou budov Základní školy T. G. Masaryka. Výměna oken, zateplení fasády, půd, stropů jsou investiční akcí za bezmála 23 miliónů korun. Zároveň se ve městě opravovaly ve čtyřech ulicích vodovody a kanalizace a následně jejich povrchy, překládaly se chodníky tam, kde to již bylo potřeba. Před Štědrým dnem bude předán do užívání sklad integrovaného záchranného systému a nové auto pro dobrovolné hasiče. Výčet dalších akcí by byl ještě dlouhý. Mohu mít tedy radost, že se nám daří městský majetek opravovat a zároveň realizovat nové projekty, které nám do budoucna pomohou ušetřit za energie, nebo nám pomohou při dalších povodních. Neméně mě ale těší, že se to vše daří, aniž bychom nezdravě zadlužovali město. Daří se nám podporovat spolky, ve městě se koná řada velkých i malých kulturních a společenských akcí. Hned na začátku roku se nám podařilo sloučit úvěry města v celkové výši asi 25 miliónů korun. To nám pomohlo na úrocích a poplatcích ušetřit 3,7 mil. Kč. První rok ve funkci starosty bych tedy mohl považovat za úspěšný. Samozřejmě, ale stále vidím, co by ještě šlo zlepšit a na čem by se mohlo a mělo pracovat.

Budete se příští rok pokoušet obhájit mandát starosty? A prozradíte nám případně Vaše cíle či vize?

Mandát starosty bych samozřejmě obhájil rád, i když to nebude jednoduché. Naše sdružení Hrádek potřebuje změny! vyhrálo v Hrádku volby třikrát po sobě, navíc svůj volební zisk stále zvyšovalo. To je velký závazek, přitom je samozřejmě těžké udržet stále alespoň stejné nasazení a jak se říká tah na branku. Ale věřím, že spolu s lidmi z našeho sdružení máme, a i nadále budeme mít obyvatelům, ale i návštěvníkům našeho města, co nabízet. Nápadů, co dělat v dalších letech, máme spoustu. Plánujeme pokračovat v zateplování dalších budov, v opravách komunikací, chtěli bychom vybudovat zdravotnické středisko v objektu, který momentálně hyzdí centrum města. Máme projekt na novou knihovnu, rádi bychom realizovali spolkový dům. Plánujeme také zatraktivnění rekreačního areálu Kristýna, který je hlavním turistickým lákadlem ve městě. Rádi bychom od sousední saské Žitavy přebrali otěže v řešení mostu na Trojmezí, kde jsme se zatím kupředu moc neposunuli. Naše sdružení šlo v roce 2002 do voleb s tím, že více otevře radnici a rozhodování o věcech ve městě jeho obyvatelům. Se zapojením široké veřejnosti jsme vytvořili strategický plán Hrádek 2015. To byla taková vize na 10 let dopředu. Z kraje příštího roku jej budeme aktualizovat do roku 2025. To nám naše cíle a vize pomůže upřesnit.

Co byste chtěl ve městě změnit nebo co zde občané nejvíce postrádají?

Část obyvatel by chtěla třeba bazén nebo novou sokolovnou, kde by byly tribuny pro diváky. Jenomže když se na to podíváme realisticky, v našem okolí je hned několik bazénů v Liberci a v sousedním Německu. Když plánujeme nové stavby, musíme také uvažovat o tom, co bude stát provoz. A provoz bazénu by rozpočet města zatížil hodně. Alespoň rekonstrukci sokolovny ale připravujeme.

Řada věcí ale reálných je: vodovod v okrajových částech města, odkanalizování alespoň jedné z nich, kde se to jeví ekonomicky únosné. Už několik let podporujeme obyvatele v lokalitách, kde není kanalizace a ani se neplánuje, a poskytujeme jim dotace na lokální čistírny odpadních vod. V tom budeme pokračovat.

Jak byste nyní hodnotil Martina Půtu jako hejtmana kraje? A hodnotíte kladně spolupráci s krajem?

Jako hejtmana jsem Martina Půtu hodnotil již výše. A pokud druhá část otázky míří k tomu, jestli má Hrádek nějaké výhody, tak vás mohu ujistit, že nemá. Hrádek nad Nisou má stejné postavení jako ostatní města. Minulá vedení kraje směřovala podporu znatelně do svých obcí a jejich okolí. Martin Půta a jeho kolegové tento postup kritizovali, takže on si teď hodně hlídá, aby Hrádek žádnou výhodu neměl, a já to respektuji.

Pokud se nemýlím, působíte také jako předseda oddílu kopané TJ Slovan. Jak se jako starosta snažíte podpořit sport a volnočasové aktivity dětí a mladistvých ve městě?

Ve městě se v minulých deseti letech podařilo vybudovat hned několik sportovišť a dětských hřišť. Kromě těch, která města naší velikosti běžně mají, je to i zimní kluziště, takže na své si přijdou bruslaři i hokejisté bez ohledu na to, jaká zima je. Jako starosta to mám těžší se zajišťováním finanční podpory pro oddíl kopané, protože sponzory oslovujeme také na městské akce, na den dětí a když jdu žádat o podporu fotbalu, je to zpravidla v tom roce již třetí žádost. Moc dobře si uvědomuji, pod jakým jsem v Hrádku dohledem, tak to s fotbalem opravdu nijak zásadně nepřeháním. Snažím se, aby žil a fungoval na úrovni krajských soutěží a jakékoliv pokusy o nesmyslné postupy jsem vždycky tvrdě odmítal s tím, že kraj Hrádku prostě patří a tam je i jeho místo. Žákovský fotbal nám ale funguje dobře, máme 6 mužstev od přípravky po starší žáky. V příspěvkovém programu města zvláště podporujeme spolky, které se věnují volnému času dětí. Pokud někdo přichází s novým nápadem, snažím se najít cestu, jak jej uskutečnit. Před deseti lety jsme vybudovali skatepark, nyní se v něm opravují překážky. Budeme asfaltovat další kus cyklostezky, čili na své si přijdou i inline bruslaři, kterým je mezi mládeží hodně. V případě jakékoliv pomoci v tomto směru má u mě každý, kdo má realistické nápady, dveře otevřené. Před pár lety přišel ještě tehdy za bývalým starostou Martinem a za mnou člověk a říká, když mi dáte milión, budu vám v Hrádku dělat hokej a trénovat děti. Tak jak naše schůzka začala, tak i rychle skončila.

A jak zpětně vnímáte asi největší korupční kauzu v českém fotbale, která se odehrála letos na podzim? Jste jí zaskočen nebo Vás ani vzhledem k celkovému nárůstu korupce v ČR nepřekvapila?

Prostředí některých sportů je pro uplatnění korupce bohužel hodně specifické a fotbal mezi ně patří. Výsledek dokáže ovlivnit jak jeden rozhodčí ze tří, tak i jeden nebo dva hráči ze všech jedenácti na hřišti. A pokud se k tomu ještě přidalo sázkařské prostředí, tak je hotovo. V čem se jezdí lépe? Ve škodovce nebo mercedesu? A když je možnost, tak pro někoho vidina přilepšení si ve svůj prospěch může být hodně lákavá. V prostředí fotbalu se točí hodně peněz a rozdíly mezi platy hráčů jsou velké a potom stačí malá nabídka a je to. Vzhledem k tomu, že sice v regionálním, ale v prostředí fotbalu se pohybuji více jak 20 roků, tak mě to až tak nepřekvapilo. Co mě překvapuje, je opět neochota k řešení, časté zametání pod stůl apod. Jsou země, kde se podobné věci řeší jinak, stačí se podívat za hranice k našim slovenským sousedům.

Co podle Vás korupci v ČR nejvíce nahrává, jaký nástroj v boji s korupcí postrádáme?

Korupci určitě nahrávající zvyšující se rozdíly mezi „třídami“. Ti, kteří žijí relativně spokojeně a střídmě stejně tiše závidí těm, kteří jezdí často na dovolenou, mají nová auta a nikdo neřeší, že si to i tvrdě odmakali, prostě „mají“, a jiní chtějí také. A jak se říká, příležitost dělá zloděje. Osobně věřím, že je mezi námi hodně velké procento lidí, které si říká, jsem na tom relativně dobře, mám práci a průšvih, ať dříve nebo později, mi za to nestojí. Alespoň tak se k tomu stavím i já. Ke korupci dle mého názoru dochází spíše ve větších městech nebo institucích, kde jsou lidé více anonymní. Na malém městě, jako je i Hrádek nad Nisou, by starosta nebo úředník mohl např. při návštěvě restaurace nebo místního fotbalového utkání přijít k úrazu. Jedním z důvodů může být přebujelá a složitá administrativa jako taková. V případě čerpání dotačních titulů nejednotnost, respektive neexistující pravidla mezi poskytováním finančních dotací a systém následné kontroly jejich profinancování. Čím je systém složitější a náročnější, tím je těžší nejen na pochopení u veřejné správy nebo i samospráv, ale i na správnou a jednoduchou kontrolu. To, co předvádějí některé kontroly, je do nebe volající. A pak se není co divit, že je každý korupčník, přestože se cíl splnil a kolikrát byly i objektivní důvody pro nějaké změny. Upřímně se přiznám, že během svého působení na hrádecké radnici, ať v pozici místostarosty nebo i starosty města jsem se o přímý pokus korupce směrem ke mně nesetkal. Město má celkem transparentní systém zadávání veřejných zakázek s vazbou na interní směrnici města, která jednoznačně říká, od jaké výše se činí poptávka např. třem uchazečům a kdy se soutěží se zveřejněním na webových stránkách města. Definitivní výběr jakéhokoliv dodavatele definitivně schvaluje rada města. A jaký nástroj v boji s korupcí postrádáme? Určitě účinnou, jednoduchou, ale jednoznačnou legislativu. V televizi dnes a denně vídáme, že i když někoho na ulici nebo v úřadě pomalu chytnou za ruku, rozhodně to neznamená, že ten někdo bude i potrestán. Tak kde je potom ta naopak negativní motivace pro ty ostatní?

Prozradíte nám na závěr, jak trávíte svátky a konce roku u Vás doma? A máte nějaké osobní novoroční předsevzetí?

Štědrý večer i svátky trávím celkem tradičně, letos budu poprvé v kruhu rodinném i s manželkou, s kterou jsem se letos v dubnu oženil, o svátcích společně navštívíme jak mé, tak její rodiče. Spolu s manželkou se zúčastníme některých tradičních svátečních akcí, jako je Česká mše vánoční Jana Jakuba Ryby v kostele sv. Bartoloměje v Hrádku nad Nisou 25. 12., mezi svátky se budu pohybovat mezi úřadem, rodinou a přáteli. Přiznám se, že ještě úplně nevím, kde strávíme letošního Silvestra, ale takové věci řeším většinou na poslední chvíli. Jaké může mít starosta své osobní novoroční předsevzetí, než aby měl pohodovou, spokojenou rodinu a zázemí domova a samozřejmě aby obyvatelé Hrádku nad Nisou věděli, že mají starostu, na kterého se mohou kdykoliv se vším obrátit, na kterého se mohou spolehnout a mohou mu věřit.