Starostou jste se stal poté, co se Martin Půta stal hejtman a na svůj mandát rezignoval. Nelitujete svého rozhodnutí stát se starostou v polovině volebního období?
Že jsem se ujal funkce starosty v polovině volebního období, určitě nelituji. Práce městského úřadu byla dobře rozjetá, v řadě věcí, které jsme začali ještě s Martinem Půtou, jsem v loňském i letošním roce pokračoval. Současně realizujeme spoustu nových projektů, další připravujeme a stále máme vizi, co dělat dál.
A co nyní říkáte na to, že se stal Martin Půta předsedou hnutí STAN? Jak na vás osobně hnutí působí? Hodnotil byste pozitivně jejich návrhy a dopad na město? Jak městu například pomohla novela RUD, kterou prosadili právě Starostové?
Je to asi logický krok. Martinu Půtovi jsem samozřejmě fandil a po jeho zvolení gratuloval. Je vidět, že si prací pro město a nyní pro kraj dokázal vybudovat respekt i za hranicemi našeho regionu. Jako pozitivní vidím to, že se ve vyšší politice neobjevil ze dne na den, ale že za ním je dnes už více než 12 let práce v komunální politice. Tam nabyté zkušenosti jsou nenahraditelné. S tím souvisí moje vidění hnutí STAN. Vesměs je tvořeno starosty, kteří vidí problémy obyvatel obcí zblízka. Snadněji tak vidí, co je potřeba prosadit, co obce, města, ale i běžní lidé akutně potřebují. Novela RUD v případě Hrádku nad Nisou znamenala příjem zvýšený asi o 10 mil. Kč. Protože vloni se novela projevila poprvé a nevěděli jsme úplně přesně, co můžeme čekat a jaké reálné peníze skutečně do rozpočtu města přijdou, přistoupili jsme k využití těchto peněz opatrně. V Hrádku nad Nisou tak v loňském roce vznikla finanční rezerva, kterou nyní využijeme na investiční akce, jež jsme léta odkládali, nebo na spolufinancování projektů, na které se nám daří získávat dotace, ať na poli energetických úspor, zeleně, projektů infrastruktury apod.
Dlouhodobě také hnutí podporuje přímou volbu starostů. Co vy na to? A podpořil jste například peticí hnutí NEZÁVISLÍ, iniciovanou právě za přímou volbu zastupitelů?
Já se s ní plně ztotožňuji. Přímá volba je zvláště v obcích, kde obyvatelé na starostu velmi dobře vidí, naprosto logická, osobně to považuji za další krok směrem k demokratickému a svrchovanému rozhodování samotných obyvatel měst a obcí. S podporou petice také nemám problém.
Psali jsme:
V komunální politice nejste nováčkem a dlouho jste působil jako místostarosta města. Je ale něco, co vás přesto po nástupu do funkce překvapilo?
Nemám dojem, že by mě něco překvapilo, což ale bude i tím, že jsem jako místostarosta působil šest let právě s Martinem Půtou, naprosto v pohodě jsme spolupracovali a tak jsem dobře viděl a věděl, co starostování obnáší.
Letos byste chtěl obhájit mandát. Pokud ve volbách uspějete, co považujete za nejdůležitější?
Udržet nastavenou laťku. Jak se říká, nové koště dobře mete, z počáteční úrovně se začíná snadno. Ale udržet to, co se daří, případně to stále vylepšovat, to je těžké. Takže udržet financování města bez zadlužování, přitom realizovat vize, které máme. Máme toho v plánu hodně, od oprav komunikací, přes veřejné osvětlení, po opravy v interiérech škol, vybudování nových chodníků. Připravujeme výstavbu nového zdravotního střediska na jednom z hrádeckých „brownfieldů“, torzu po barokním zámečku, výstavbu nové knihovny, spolkového domu. Témat i vizí je stále velká spousta.
Jak to aktuálně vypadá s projektem na zatraktivnění rekreačního areálu Kristýna? Jaké předpokládáte náklady a především, kdy by měl být projekt dokončen?
Projekt, na který se ptáte, je spíše studií studia architektů Mjölk. Tato studie byla celá představena veřejnosti a tak byla i prezentována v médiích. Realizovat z ní ale chceme jen některé části, a to postupně. Některé návrhy navíc musí být podrobeny širší diskuzi, protože jejich realizace by značně ovlivnila vzhled areálu, ale také jeho další funkce a skupiny uživatelů – například rybáře. Letos se již realizuje dětské hřiště, budou instalovány poněkud netradiční lavičky. V blízké budoucnosti bychom chtěli instalovat bouldrovací kámen na vodní hladinu, mola, skákadla apod.
Již za necelé dva měsíce nás čekají volby do Evropského parlamentu. Co vy a EU? Byl byste pro naši hlubší integraci, včetně přijetí eura?
Já osobně jsem příznivcem EU, ovšem v určitých hranicích. Hrádek nad Nisou, který leží na hranicích třech států, dokázal úspěšně čerpat z možností, které se mu vstupem do EU otevřely. Pokud jde o přijetí eura, tam jsem spíše odpůrcem. Mám za to, že to negativní by převážilo a dopad by byl především na obyčejné lidi. Mám spoustu přátel např. na Slovensku, tam si euro chválí obchodníci, ale určitě si ho nechválí normální lidé a spotřebitelé, kterým se celkem razantně zvýšily ceny. Podobné je to s hlubší integrací. Jsou oblasti, kde by si každá země měla nechat svou vlastní integritu a svrchovanost.
A co dotace? Pro mnohé města jsou významným zdrojem příjmů. Jaká je vaše úspěšnost v jejich čerpání, a jste jejich příznivcem?
Jsem příznivcem dotací i přesto, že spousta mých kolegů si stojí za názorem, že pokřivují trh a vedou ke korupci. Hrádek z nich čerpá opravdu hodně a v jejich získávání je poměrně úspěšný. Čerpáme z evropských fondů i z národních zdrojů. Většinu velkých investičních akcí jsme v minulosti dělali s pomocí dotačních peněz. Mezi největší patřila revitalizace celého centra města, výstavba multifunkčního centra, oprava komunikace od státní hranice až po střed města. Čerpali jsme dotace na výstavbu sportovišť. Díky operačnímu programu Životní prostředí budeme mít v létě zateplenou většinu školních a školkových budov i obě budovy domů s pečovatelskou službou. Postupně díky dotacím revitalizujeme zeleň v parcích ve městě i jeho okrajových částech. Projekty s menšími rozpočty využíváme na spolufinancování kulturních a společenských akcí s mezinárodním přesahem. A nesmím zapomenout na dotace, ze kterých byly po povodních opraveny komunikace ve všech částech města zasažených povodněmi v roce 2010. Bez poslední zmíněné dotace bychom v rámci rozpočtu našeho města povodňové škody odstraňovali dalších 10 let.
Podle prezidenta by měly mít rozdělování peněz z evropských fondů v rukou samotné obce a města. Prezident má pochyby o tom, že kraje je přidělují efektivně. Uvítal byste to?
Z dotací, které jsme čerpali a ovlivňoval je kraj, se jednalo vlastně jen o projekt Revitalizace centra města v rámci ROP. Ten nám byl schválen napodruhé. O přidělení ostatních dotací se na kraji nerozhodovalo. To ale nic nemění na tom, že si myslím, že rozhodovat se má co nejblíže obcím. U přidělování dotací je určitě důležitá také znalost místních poměrů, a ta se z centrálních orgánů na základě žádosti posuzuje těžko.
Psali jsme:
-635155329292603663.jpg&id=13823)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
