Pane starosto, ODS má stále silnou základnu na komunální či regionální úrovni, ve vysoké politice se ale mluví o vyprahlosti strany po nových tvářích, které by ODS opět pozvedly. Jaká jména byste například Vy osobně uvítal na kandidátkách ODS do PS tak, aby byla přijatelná pro co nejvíce občanů? A neobáváte se, že příští rok krize ODS ovlivní i komunální volby?
Nových mladých a šikovných lidí je spousta, jen by je staří matadoři měli pustit do čela místo sebe. A to se týká všech parlamentních stran. Také si všimněte velké skupiny „politiků“, kteří neustále mění dresy, jen aby se někde uchytili. Politika je pro ně byznys, ne služba. Lidé jsou politikou znechuceni a já se jim nedivím. Při volební kampani opět uslyšíme spousty slibů, na které nedojde a ani ve většině případů dojít nemůže, protože jsou mimo realitu. Vzbudí se jen plané naděje a pak opět přijde zklamání. Pád ODS na hranici volitelnosti jí může nakonec i prospět, prospěcháři opustí potápějící se loď a vrhnou se na jiné „nové“ strany, ze kterých budou cítit prospěch. Anebo už se ODS neprobere a skončí v zapomnění, jako třeba kdysi ODA, DEU apod.
Komunální volby v menších městech se spíše řídí tím, jak se lidé navzájem znají a co od sebe mohou očekávat. Tam mají celostátní problémy menší dopad.
Psali jsme:
Budete Vy osobně příští rok obhajovat mandát? A co je nyní vaším cílem do konce volební období?
Starostou jsem již jedenáct let, jestli budu obhajovat mandát, to se rozhodnu na jaře příštího roku. Zatím konstatuji, že už jsem za ta léta dost unaven. Připadám si jako tažný kůň, ze kterého až sundají postroje, tak bude akorát tak zralý na porážku. Když chcete dělat věci na 100 procent, tak vás to časem umoří.
Do konce volebního období dokončíme vše rozestavěné a plánujeme další akce k rozvoji města. Vývoj se nezastaví, ať tu bude Petr nebo Pavel. Město musí být připraveno, aby neztratilo krok.
Starostové ze severních Čech se cítí bezmocní a chtějí tlačit na stát, který podle nich musí pomáhat řešit rozrůstající se problém sociálně vyloučených lokalit. Připojíte se k výzvě i Vy osobně? Jaká řešení byste ze strany vlády preferoval? A jak situace vypadá aktuálně v Kadani?
Já se kolegům nedivím. Je to bezmoc, když neustále voláte po jednoduchých konkrétních změnách v legislativě a on vás nikdo neslyší. Osobně jsem oslovil od ministra počínaje i poslance, generálního ředitele Úřadu práce až po řadu dalších kompetentních lidí včetně Úřadu vlády ve věci veřejné služby a příspěvků na bydlení, ale nic se neděje. Přitom stačí dát do zákona, že příspěvek na bydlení bude maximálně do výše v místě obvyklé a máte hned po stěhování nepřizpůsobivých do vybydlených domů na severu a ušetříme stovky milionů za dávky na bydlení, které dnes končí v rukách majitelů bytů a ubytoven. Ale my raději budeme platit o sobotách policisty, aby naháněli radikály a lidi, kteří už to zcela logicky nemohou snášet.
A další velmi jednoduché řešení je veřejnou službu vrátit legislativně zpět na obce, kdy bylo životní minimum nižší a kdo si jej chtěl vylepšit, mohl jít pracovat a zvýšit si příspěvek. V Kadani bylo v ulicích téměř 200 nezaměstnaných, někteří drželi koště poprvé v životě, ale postupně se učili. Pak se změnil zákon na donucovací práce a Ústavní soud jej logicky zrušil. Zůstaly vyšší dávky pro všechny a nedělá nikdo. To jsme mohli ušetřit milionů…
Takže bych preferoval, aby se ve vládě a Parlamentu začal používat zdravý selský rozum.
Nedávno jste představil veřejnosti kus kadaňské historie, v podobě Vaší sbírky pohlednic města. Máte přehled, kolik se výstavy účastnilo lidí? A máte od nich nějakou zpětnou vazbu?
Počty návštěvníků se v galerii nesledují, ale lidí chodí hodně a reakce jsou pozitivní. Výstava je takovým okénkem do minulosti a zároveň zrcadlem, zda to zde udržujeme po našich předcích v pořádku. Tak snad ano.
Jak se Kadaň za poslední století proměnila? A především, co se pro její rozvoj snažíte nyní dělat Vy osobně?
Dvacáté století se na Kadani podepsalo několikrát. V roce 1945 došlo k odsunu původních obyvatel a než zde zakořenili noví lidé, došlo k velkým škodám a devastaci. Po roce 1948 došlo k likvidaci živností a tím zanikla řada obchůdků a malých provozoven. Nová „moderní“ panelová výstavba nahradila z části i starou historickou zástavbu a to se projevilo také velmi negativně na historickém obrazu města. Kdyby nepřišel rok 1989, hrozilo, že část domů na historickém náměstí se zřítí a budou nahrazeny novou výstavbou a ráz staré Kadaně úplně zanikne. Naštěstí se tak nestalo a po roce 1990 se nám podařilo zdevastovaný bytový fond v rezervaci prodat soukromníkům, kteří zajistili nápravu. Postupně jsme zachránili kadaňský hrad, františkánský klášter, hradební systém, kostel na Špitálském předměstí a řadu dalších památek. Hlavně se nám podařilo pro všechny tyto památky najít smysluplné využití.
Od roku 2002 jsme také postupně obnovili jednotlivá sídliště, postavili nová sportoviště atd. atd. Osobně se vyzdvihovat nebudu, nemám to zapotřebí.
Vydatné červnové deště dopomohly k nálezu jedné z nejcennějších lokalit na území Kadaně, a to konkrétně zbytků sklepů, které pocházejí zřejmě z 16. století. Radnice chce nově objevené prostory zpřístupnit veřejnosti. Kdy by se tak mohlo stát? A jaké předpokládáte investice?
To bude ještě nějaký čas trvat. Nyní jsme teprve ve fázi průzkumu celé lokality, pak se rozhodneme, jak postupovat dál.
Městský úřad v Kadani dal zhruba před půlrokem do provozu tři fotopasti, čímž doplnil kamerový systém, jehož rozšíření by bylo několikanásobně dražší. Jak se ale fotopasti osvědčily? A kdy by mohlo dojít k plánovanému rozšíření fotopastí a jejich připojení na kamerový systém tak, aby fungovaly v reálném čase?
Fotopasti rozšiřujeme průběžně. Osvědčily se na místě, kam nemůžeme rozšířit kamerový systém. Pár lumpů se nám díky nim podařilo odchytit.
Další rozhovory z kraje:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
