Občané do vás vložili důvěru již podruhé, a jak jste slíbil pro naše stránky chvíli po volbách, jste rozhodnut udělat vše pro to, aby se Karlovy Vary staly vyhledávaným místem jak pro život, tak pro kratší či delší návštěvu a lázeňský pobyt. Jaké budou v tomto směru vaše první kroky? Jak jste totiž sám dodal, cíl je splnitelný v delším časovém horizontu, než je vaše znovuzvolení.
Určitě plánujeme obnovu významných městských objektů, které v současném stavu nedělají moc dobrou vizitku. Jde zejména o Císařské a Alžbětiny lázně, Goethovu vyhlídku, rekonstrukci vyžaduje Vřídelní kolonáda. Další takový pomník – Národní dům – se po čtvrtstoletí konečně dočkal otevření. Město se také bude muset zabývat dalším rozvojem celých lokalit, z nichž nejviditelnější určitě budou Central park v okolí Dolního nádraží, prostranství hotelu Thermal, které zabírá nemalou část lázeňského území, areál bývalé Solivárny a pivovaru. Letité úsilí o zachování genia loci a omezení některých urbanistických a architektonických nepředložeností by mělo završit zapsání Karlových Varů na Seznam světového dědictví UNESCO. Chtěli bychom také dosáhnout větší provázanosti různých způsobů dopravy, veřejné i individuální, motorové i bezmotorové, horizontální i vertikální, tak aby bylo město přístupnější a prostupnější. Město by také mělo řešit nedostatečné kapacity péče o seniory.
Ale nemáme jen takovéto, řekněme, „velké“ cíle. Chci pokračovat v politice otevřenosti města, které komunikuje s občany, reaguje na jejich podněty, a pokud je to možné a proveditelné, přizpůsobuje jim své rozhodování a priority. Město by také mělo brzy přijmout moderní metody řízení, informační a ekonomické technologie, aby hospodařilo co nejefektivněji a nejtransparentněji. Chci, aby pokračovala obnova městské infrastruktury, v dobrém stavu už jsou školské objekty města, nekonečným příběhem jsou samozřejmě komunikace nebo třeba opěrné zdi. Důležitá, i když zdánlivě nenápadná je také lázeňská infrastruktura ať už kolonády, jímání pramenů, rozvodů vřídelní vody do lázeňských zařízení.
Těch drobnějších, ale pro život lidí ve městě nesmírně důležitých věcí je samozřejmě celá řada, ale věřím, že všechny je lze postupně zlepšovat.
V jaké fázi je vaše úsilí o zapsání města do Seznamu světového dědictví UNESCO? Jaké povinnosti či úkoly pro vás z toho plynou? A co si od toho naopak slibujete?
Pracujeme na tom velice intenzivně, spolu s ostatními městy – partnery jsme se už stali oficiálními kandidáty na zápis, úzce spolupracujeme s Ministerstvem kultury i s centrálou UNESCO. Největším úkolem dneška je dopracovat nominační dokumentaci včetně podrobných přehledů hodnot jednotlivých měst. Naším cílem je zápis v roce 2017. Od UNESCO si slibujeme jednak světové uznání nejen historie a architektury města, ale také fenoménu evropského léčebného lázeňství, které představuje starobylou, a přesto moderní část medicíny, jež ale není mimo Evropu příliš pochopena. A v neposlední řadě věřím, že značka UNESCO může přivést do Karlových Varů novou klientelu ze vzdálenějších zemí.
Nabízí se také otázka, jaká je vlastně vaše vize města, řekněme za deset let?
Světoznámá lázeňská a turistická destinace na seznamu UNESCO, propojená s hlavním městem rychlostní silnicí, s rozvíjející se veřejnou vysokou školou. Dobré dopravní napojení přivádí do města i regionu investory a podniky s lehkým průmyslem, zaměřené na vyspělé technologie (high-tech industry). Město tak poskytuje dostatek pracovních míst nejen v lázeňství, cestovním ruchu a doprovodných službách. Občanská vybavenost a městská infrastruktura jsou na úrovni evropského města 21. století. Život centra města, lázní a rezidenčních čtvrtí je organicky propojen s kulturním a společenským děním, město má kosmopolitní atmosféru s rozmanitým národnostním spektrem lázeňské klientely a návštěvníků. Vše dohromady spolu s jedinečným prostředím města a jeho dobře opečovanou kulturně-historickou hodnotou vytváří místo, které je nezbytné navštívit a zejména velmi příjemné v něm žít.
Jedna hypotetická otázka. Kdyby vám investor daroval 100 milionů korun, na co byste je použil?
Ulice, chodníky, opěrné zdi – všude máme po desetiletí nastřádané velké investiční dluhy.
Podařilo se vám najít řešení pro dlouho nevyužívané širší centrum města? A můžete být případně konkrétnější?
To řešení je nasnadě – rozšíření současného města o nové čtvrti, ve kterých bude většina funkcí městského centra – bydlení, obchod, služby, správa, volnočasové aktivity, zeleň a klidová zóna, dostatečná dopravní struktura. Území by mělo obsahovat také určitý magnet, atrakce, jedinečná místa, která by mu přinesla oživení a vysokou návštěvnost. Konkrétnější zatím být nemohu, protože rovnice tohoto území má ještě příliš mnoho neznámých. Je však jisté, že jeho součástí bude nový dopravní terminál, který v sobě v návaznosti na Varšavskou ulici bude integrovat jak MHD, tak meziměstskou a železniční dopravu.
Jak jste se nechal slyšet pro Karlovarský deník, už čtvrtý rok za sebou jste nuceni šetřit. Jaký vliv to má na rozvoj města?
Hledáme především vnitřní úspory, snažíme se služby, energie, materiál a další zakázky objednávat co nejlevněji, spoříme na běžných výdajích a provozních nákladech. Snažíme se naopak nešetřit na podpoře sportovních, kulturních a volnočasových aktivit, ačkoliv ani tady nemáme příliš na to, abychom je plošně navyšovali. Další věc je, že jsme z minulých období zdědili dotační projekty, které nám v podstatě nezbylo, než dokončit, což odčerpávalo nemalou část investičních prostředků, které bychom možná byli někdy raději vynaložili na něco jiného. Nemalé prostředky nás také stojí splácení projektu z minulosti – KV Areny. Takže nebýt toho, pravděpodobně bychom mohli investovat do něčeho, do čeho jsme takto nemohli.
Vzhledem k dobíhajícímu současnému období čerpání evropských peněz a počínajícímu novému na dalších šest let můžeme realizovat řadu projektů s významnou evropskou podporou, a nemuseli jsme tak tyto rozvojové aktivity omezovat (míčová hala, bazénové centrum, meandr Ohře, revitalizace Staré Role, zateplování škol a školek, do budoucna Císařské lázně, Goethova rozhledna, obnova vozového parku MHD, rekonstrukce lanovek, rozšiřování užití Karlovarské karty, modernizace škol a mnoho dalších).
Psali jsme:
Co nového plánujete ve druhé polovině roku?
Dokončení všech rekonstrukcí v již zmiňované Staré Roli, dokončení zásadní rekonstrukce ZŠ J. A. Komenského, zprovoznění komunikace, parkoviště a víceúčelové lávky na meandru Ohře, stavební řešení složité křižovatky a parkování u ZŠ Poštovní. Začne také rekonstrukce frekventovaného schodiště u Obchodní akademie. Naplno se rozběhnou vzdělávací programy v Centru zdraví a bezpečí stejně jako ostrý provoz míčové haly, kde se bude hrát extraliga ženského basketbalu a mužského volejbalu. V současnosti řešíme též novou podobu a umístění vánočních trhů. A samozřejmě je to celá řada drobností v podobě úprav komunikací, nových zastávek MHD apod.
Už v roce 2025 by mohli řidiči jezdit po dokončené rychlostní silnici R6 z Karlových Varů do Prahy. Tedy o čtyři roky dříve, než nyní uvádí národní Dopravní sektorová strategie. Podstatné urychlení dostavby navrhuje náměstek hejtmana Jakub Pánik. Jste optimista?
Jsem neustále optimista, jakkoliv se ohledně R6 v posledních 20 letech nic optimistického nakonec neuskutečnilo. Ale přesto věřím, že se tato bariéra prolomí a stát pochopí význam této spojnice pro celý karlovarský region. Jde jednoznačně o zásadní a kritický prvek budoucího rozvoje kraje. Nedokončená R6 s sebou nese ve svém důsledku i setrvalý odliv lidí z kraje – zájem investorů je vždy limitován dopravní dostupností. V našem případě se tak zájem investorů mění záhy v nezájem, nevytvářejí se tu nová pracovní místa, rozvoj ekonomiky stagnuje. A pro stát to ve výsledku znamená mnohamiliardové každoroční ztráty, které by tuto silnici už několikrát za dobu, co je slibována, zaplatily. Nejde v tomto případě o utracené peníze za „nějakou“ silnici, jde jednoznačně o investici s vysokou mírou návratnosti. R6 měla být podle prvních slibů hotova letos, v roce 2015. Myslím, že pro experty na tuto problematiku nebude až tak složité vyčíslit „jen“ finanční ztráty z tohoto desetiletého zpoždění – úbytek obyvatel, nevyužité současné průmyslové zóny a potenciál těch nových, z toho plynoucí vyšší míra nezaměstnanosti a nižší daňový výběr. A to ještě není rok dokončení 2025 potvrzen.
V letošním parném létě je mimo provoz atraktivní bazén s nádherným výhledem na město u hotelu Thermal, jehož další osud je nejistý. Pokud by došlo k naplnění pro město černého scénáře a privatizaci hotelu, máte představu, jak byste problém s absencí venkovního koupaliště řešili?
To dříve nebo později budeme muset řešit stejně. Bazén Thermalu, jakkoliv jsme byli nedávno vedením hotelu ujištěni, že se už nepočítá s „rozporcováním“ hotelu, přece jen není koupaliště, ale vyhřívaný bazén. Během letošního horkého léta jsme zaznamenali velkou poptávku po venkovním koupališti s čistou vodou, to v Karlových Varech opravdu chybí. Je tu přírodní koupaliště Rolava, které ale trpí všemi neduhy přírodních koupališť, třeba zhoršením kvality vody v období dlouhých veder. Je tu nový venkovní bazén u KV Areny, který je ale vyhřívaný na teplotu vnitřního bazénu. Osobně si myslím, že by někde, třeba právě u Rolavy, mělo vzniknout klasické koupaliště s plaveckým bazénem a brouzdališti, s nevyhřívanou vodou, s trávníky okolo.
Od zvolení historicky prvního prezidenta v přímé volbě v ČR uplynulo již dva a půl roku. Na závěr se tak zeptám. Jak si podle vás Miloš Zeman v první polovině svého volebního období vedl?
Respektuji, že je prezidentem, ačkoliv nebyl mou volbou. Řekl bych, že si vede prostě jako Miloš Zeman. V některých okamžicích se zachoval státnicky a uvážlivě, v mnohých jiných jednal zbytečně konfrontačně, někdy se choval nepříliš důstojně. Nelíbil se mi jeho pokus o ustanovení vlastní vlády a v podstatě změnu republiky na prezidentskou, ale ten naštěstí nevyšel. Mám také rozdílné názory na mezinárodněpolitické směřování České republiky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
