Pane starosto, v komunálních volbách se vám podařilo úspěšně obhájit svůj mandát. Zanedlouho se blíží krajské volby. Neuvažoval jste se jich coby úspěšný komunální politik účastnit? Dostalo se vám takové nabídky od některé ze stran?
Ano, nabídku jsem dostal od STAN, tedy hnutí Starostové a nezávislí. Nabídky si vážím a budu kandidovat za toto uskupení v podzimních volbách do zastupitelstva Olomouckého kraje.
Máte do budoucna nějaké politické ambice, anebo jste „věrný“ své současné profesi?
Budu rád, podaří-li se nám v Kojetíně splnit to, co jsme si předsevzali ve volebním programu v roce 2014. Pak ať voliči rozhodnou, zda mám být v čele našeho města i nadále. Z tohoto pohledu bych samozřejmě zůstal rád „věrný“ své současné profesi.
Nabízí se také otázka, co vám práce starosty dala či vzala a zda někdy nelitujete svého rozhodnutí kandidovat?
Dala mi určitě možnost potkat se s řadou lidí, se kterými bych se jinak nepotkal. A bere mi dost času a často i určité pohody. Do této funkce jsem ale nešel odpočívat. Starostování je práce, v níž se nedá tak moc plánovat, nikdy neodhadnete, co přijde v životě obce i v životě jednotlivého člověka nebo skupiny lidí. Vyžaduje to mnohdy značnou kreativitu a improvizaci. To s sebou přináší také těžké situace a já často v legraci říkám, že to „musí bavit“.
Čekají letos Kojetín nějaké větší investiční akce?
Z těch větších půjde o úpravy na kojetínském koupališti – vznikne zde prostor pro plážové sporty, pobyt dětí, zlepší se stav zeleně apod. Naše koupaliště má slušný základ a tyto úpravy přispějí nejen k navýšení jeho kvality, ale i k rozšíření volnočasových aktivit našich dětí a sportovní mládeže. Z významnějších akcí půjde také o opravy některých chodníků a cest.
V jaké fázi jsou vyjednávání o uzavření přeshraniční spolupráce s městem Senica na Slovensku a především co si od partnerství slibujete?
Jsou na počátku. Mohu ale říci, že jsme si se Senicí v mnohém blízcí, máme podobné aktivity sportovní i kulturní. Myslím, že i osobně si vedení našich měst docela rozumějí. Takže říkáme – proč to nezkusit, navíc když autem je to nějakých sto kilometrů. Na návštěvu našich slovenských přátel se chystáme v Kojetíně v průběhu dubna.
Ačkoliv je Kojetín poměrně malé město, nevyhnuly se mu problémy s tzv. nepřizpůsobivými. Má město nějakou vlastní koncepci, jak lidem v sociálně tíživé situaci pomoci?
Ne, koncepci tohoto typu nemáme, máme ale schválený program rozvoje města na toto volební období a z něj mimo jiné vyplývá, že na území našeho města působí a výborně pracuje jak Centrum sociálních služeb, tak sociální pracovnice na městském úřadu, svou činnost v regionu vyvíjí charita, a to jsou složky, které v tíživé situaci pomáhají.
Otázkou také je, zda o pomoc vůbec stojí a jestli problémům nenahrává štědrý sociální systém v Česku…
Tak na toto odpovídat nemusím, v podstatě jste to řekla za mě.
Psali jsme:
Nedaleký Přerov spustil loni na podzim projekt, kdy desítkám dlouhodobě nezaměstnaných lidí nabídl práci za minimální mzdu s tím, že když odmítnou, přijdou o dávky. Neuvažovali jste v Kojetíně o něčem podobném?
A víte, jak to celé dopadlo? Z některých odpovědí „uchazečů“ by mohl vzniknout pěkný silvestrovský pořad. I naše firma Technis (bývalé technické služby) se pokoušela přijmout dost nezaměstnaných a výsledek je žalostný. Ti lidé ve své velké většině práci typu, kdy musím ráno vstát a pět dnů v týdnu chodit do práce, za niž dostanu následující měsíc plat, prostě neberou. O to víc si vážím těch, kteří se snaží ji nabízet, a těch, jež ji pak opravdu přijmou.
A co spolupráce s asistenty kriminality, o ní jste nepřemýšleli?
Naše město se 6,5 tisíce obyvatel má městskou policii v nonstop službě, má služebnu obvodního oddělení Policie ČR. Index kriminality zde dosahuje nejnižších čísel v ČR. Upřímně – nenašli jsme důvod, proč tu takovou službu zavádět, tyto lidi za nemalý obnos vybavovat a možná se o ně nakonec starat.
Jak byste hodnotil kroky či návrhy z dílny ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD), který se problematikou nepřizpůsobivých zabývá? Mohou něco pozitivního změnit?
Paní redaktorko, každá snaha musí být vítána a já panu ministrovi i celé naší zemi přeji, aby v této oblasti došlo k pozitivním změnám. Jen mi tam mnohdy chybí snaha tu nataženou ruku přijmout a vážit si jí.
Již zmíněný Jiří Dienstbier také nedávno v přímém přenosu napomenul redaktora ČT za to, že „chudí“ se neříká. Musíte jim říkat „sociálně vyloučení“, to je neutrální. Není ale tohle právě ten zásadní problém, tedy neschopnost či obava pojmenovat problémy pravým jménem?
Nelze, než souhlasit. Jen poznámka – nejsou na tom tito „sociálně vyloučení“ často finančně lépe než pravidelně a poctivě pracující lidé, které nepojmenováváme nijak a na nichž stojí velká část naší ekonomiky?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
