Starosta Kolína: Od 11. 9. 2001 jsme ve válce s terorismem

Starostou jste se stal poprvé v roce 2010. Když jste ale nastupoval do funkce, nejenže jste s politikou neměl žádné zkušenosti, město se ale i podle vašich slov nacházelo v šíleném stavu, navíc bylo zatíženo obrovským dluhem. V uplynulých volbách jste s přehledem mandát obhájil, což vám dává prostor nejen dokončit projekty s předchozího volebního období, ale máte tak i více prostoru namířit město určitým směrem. Máte představu, co pro město udělat z dlouhodobějšího hlediska?

Dovolte mi se ještě krátce vrátit ke komunálním volbám. Ty mi totiž daly naději, a to ne jen kvůli našemu neuvěřitelnému výsledku v Kolíně. Z celostátní (a koneckonců i evropské) politiky máme často pocit, že sílí a voliče oslovují strany a hnutí s populistickým programem, nabízející jednoduchá řešení mnohdy na úkor práv a svobod skupin i jednotlivců. V minulých komunálních volbách to tak ale rozhodně nebylo. Napříč republikou vyhrávaly kandidátky vedené důvěryhodnými starosty, nezávisle na barvě dresu a jménu strany. ODS v Mladé Boleslavi, ČSSD v Bohumíně či naše nezávislá Změna pro Kolín u nás. A to jsme v Kolíně oddlužovali, tudíž omezili mnohé výdaje a investice města, od velkých projektů se přiklonili k menším (ale adresným), zvyšovali jsme daň z nemovitosti, zvedli některé další poplatky… Tedy rozhodně to nebyla žádná primárně líbivá politika. Ale důsledně jsme občanům vysvětlovali, představovali naši vizi, nelhali, nezatajovali, zveřejňovali dokumenty i výsledky naší práce, snažili jsme se jednoduše přinést důkazy o tom, že směřování města je promyšlené a správné. Výsledek? 64 % ve městě s 31 tisíci obyvatel. A znovu zdůrazňuji – bez malování vzdušných zámků. A to je ta naděje – politika se dá dělat bez lhaní lidem, bez demagogie a zkratek. Jen to stojí hodně práce, úsilí a energie. Pokud ale máme porážet populisty ohrožující demokracii, musíme tu sílu v sobě najít. A nebát se dílčích proher.

Z dlouhodobého hlediska je třeba zajistit ekonomickou stabilitu Kolína. Tedy splatit dluh, navýšit kapitálové příjmy (například prodejem pozemků v průmyslové zóně), zajistit přísun dotačních prostředků do města. Na upevnění všech tří zmíněných pilířů pracujeme. O optimalizaci dluhové služby jednáme se státními institucemi, do zóny jsme jen v roce 2015 přilákali dva strategické investory, zřídili jsme odbor dotační politiky a jsme s kvalitními projekty připraveni vstoupit do boje o dotace v každé ze stěžejních os. To však hovořím jen o ekonomice, kterou jistě vše začíná, ale zdaleka nekončí. Pracujeme velmi originální metodou, ve spolupráci se sociology i zkušenými tvůrci strategií, na dokumentu s názvem Vize pro Kolín. Ten obsahuje komplexní pohled na Kolín a celý složitý mechanismus města nahlíží skrze Maslowovu pyramidu potřeb. Uspokojit primární, tedy základní potřeby v plné kvalitě – bezpečnost, kvalitní zdravotní péči, dostupnost základních komodit. Nad tím ovšem musí být nadstavba v podobě kvalitního vzdělání, možnost zábavy pro různé typy konzumentů, ale i na samotném vrcholu možnost seberealizace a aktivního zapojení se do života ve městě. Jen tak se může město komplexně a rovnoměrně rozvíjet a dosáhnout své základní funkce – umožnit lidem šťastný život. Pokud mám vizi definovat v jedné větě, pak dlouhodobě říkám: Kolín je kulturním městem se zdravým průmyslovým srdcem.

O kolik se zadluženost města za vašeho působení snížila a kdy by měl být dluh doplacen?

Zadlužení města bylo v době našeho nástupu 940 milionů Kč, přičemž obsluha celé dluhové služby nás ročně stojí 100 milionů korun. Tyto peníze by za normálních okolností mohly jít do investic, do života lidí ve městě. Bohužel tomu tak do roku 2028, kdy bude dluh splacen, nebude. Současná výše zadlužení se pohybuje okolo 620 milionů Kč. Rozdíl oproti roku 2010 je to značný.

V létě jste se také setkal s premiérem, který vám přislíbil podporu ze strany českého státu pro město Kolín. Není to však poprvé, co byla městu podpora ze strany státu přislíbena. Domníváte se tak, že současný premiér svým slibům dostojí? A co si vůbec pod zmíněnou podporou představit?

Pan premiér Sobotka, byť politicky nejsme ze stejného tábora, byl velmi vstřícný a profesionální. Vyslechl mě, věnoval představeným tématům pozornost a na rozdíl od krajských sociálních demokratů se projevil jako člověk, kterému jde o řešení problému nezávisle na stranické příslušnosti. Mohu říci, že s tak korektním jednáním ze strany vrcholného vládního politika jsem se ještě nesetkal. Zmíněná podpora zjednodušeně řečeno znamená nastavení výhodnějších podmínek splácení jedné z částí našeho dluhu, kterou v pravidelných ročních splátkách vracíme Ministerstvu průmyslu a obchodu. Ony změněné podmínky by přinesly městu Kolínu v příštích třech letech finanční profit mezi 10–18 miliony korun ročně. A to v době, kdy jako zadlužené město nutně potřebujeme finance na spolufinancování dotačně podpořených projektů. Materiál jde nyní do vlády, snad vše dopadne dobře. Druhá část přislíbené pomoci spočívala v podpoře našeho požadavku vůči Českým drahám, aby konečně opravily ostudně vyhlížející budovu vlakového nádraží v Kolíně. Tady se ukáže v příštím roce, zda intervence pana premiéra pomohla.

Jestliže hovoříme o hospodaření města, máte již schválen rozpočet pro příští rok? A prozradíte nám, jaké hlavní investice plánujete?

Rozpočet na příští rok schválený ještě nemáme, což úzce souvisí s předchozím tématem. Neznáme rozhodnutí vlády o úpravě naší dluhové služby, až tuto informaci budeme mít k dispozici, můžeme sestavit věrohodný rozpočet vycházející z jasných a relevantních dat. Jednoznačně největší investicí v příštím roce bude rekonstrukce autobusového nádraží. Zde je cena odhadována cca na 40 milionů korun bez DPH. Samozřejmě doufáme, že budeme úspěšnými žadateli o dotaci. Projekt je připraven, v současné době máme zažádáno o stavební povolení. Další velmi zajímavou akcí, snad rovněž dotačně podpořenou, bude renovace celého historického prostranství okolo kolínské národní kulturní památky, chrámu svatého Bartoloměje, jemuž vtiskl tvář Petr Parléř. Výsledek by mohl být ohromným lákadlem pro turisty a novým kouzelným místem setkávání a kulturního života pro občany Kolína.

Radnici se podařilo dohodnout s novým investorem a do dvou let by tak mohlo v Kolíně vzniknout až 90 nových pracovních míst. Jaký vliv to bude mít na nezaměstnanost?

Ano, do Kolína přichází japonský investor, firma Tsubakimoto. O dané investici jsme vyjednávali poměrně dlouho, jsme rádi, že nakonec úspěšně. Do městské kasy přiteče 15 milionů korun za prodej pozemku a lidé z Kolína získají práci. To bylo koneckonců naším cílem i podmínkou při vyjednávání – aby firma okamžitě nenajímala agenturní zaměstnance, ale pokusila se v součinnosti s místním úřadem práce najít uplatnění pro lidi z regionu. Pokud by se skutečně veškeré pracovní síly našly u nás ve městě či v jeho okolí, je to pro lokální ekonomiku a snížení nezaměstnanosti podstatný moment. A chci ještě připomenout, že do zóny přijde ještě další, tentokrát český investor, který rovněž pracovní místa vytvoří.

Z jak velké části je vlastně nyní Průmyslová zóna Kolín – Ovčáry obsazena?

V průmyslové zóně zůstává stále volných 70 ha atraktivních pozemků. Na obzoru jsou tři další zájemci, máme připravenou podrobnou strategii pro další propagaci průmyslové zóny Kolín – Ovčáry v České republice i zahraničí. Vize o moderním průmyslovém městě se pomalu naplňuje.

„Zažili jsme si v minulých dvaceti pěti letech mnoho podivností a hospodářských těžkostí, přesto z pohledu vystudovaného historika jen stěží hledám v našich dějinách tak dlouho trvající mírové období, kdy bychom mohli svobodně volit, svobodně se vyjadřovat, pohybovat a shromažďovat. Demokracii věřím a modlím se, aby ji mohla ve stejné kvalitě konzumovat i moje dcera. Sám pro to dělám maximum možného.“ To jsou vaše slova. Vzhledem k aktuálnímu mezinárodnímu dění. Jak dlouho je podle vás mír udržitelný? Někteří politici, jako například francouzský prezident Hollande či náš vicepremiér Andrej Babiš, jsou dokonce přesvědčeni, že již nyní jsme ve válce s Islámským státem. Souhlasíte?

Věřím v sílu lidskosti a rozumu. Věřím v sebezáchovný pud Evropy, naší civilizace, demokracie. Jsme ve válce s terorismem, a to od 11. 9. 2001. V té musíme nelítostně a společně pokračovat. I proto vidím vymezování se proti evropskému společenství, proti spojení států s podobnými hodnotami jako zcela nesmyslné. Můžeme mít oprávněné výhrady proti nejrůznějším evropským nařízením i regulím, můžeme mít velké výhrady proti chování evropských politiků v současné krizové době, ale měli bychom si uvědomit, že efektivně lze čelit nebezpečí pouze společně, s jasným plánem a strategií. Bohužel pro Evropu vidím na scéně řadu snílků či mocichtivých populistů bez demokratického základu, kteří jen těží z těžkých časů. A my bychom přitom místo nich potřebovali Churchilla moderní doby. Demokrata, přesto však charismatického vůdce, který se nebojí – prosazovat názor, vést, bojovat.

Jak vyplývá z průzkumu agentury Ifop pro list Le Figaro a televizi RTL, jenž proběhl po teroristických útocích v Paříži, celkem 84 % Francouzů souhlasí s dalšími kontrolami a nějakým omezením svých svobod, aby se lépe zajistila jejich bezpečnost. Co vy na to? Neobáváte se, že s cílem zachovat bezpečnost občanů začne docházet k omezování svobod nejen ve Francii, ale i v dalších zemích včetně Česka? A domníváte se, že jsou Češi ochotni vyměnit větší bezpečnost za menší osobní svobodu?

Omezování svobod je neuvěřitelně citlivé téma, pro mě osobně zásadně bolestné. Je jasné, že v rámci boje proti terorismu, v rámci posílení bezpečnosti se dojde k bodu, kdy mohou být dotčeny do této doby přirozené a nezpochybnitelné hranice osobní svobody. Pokud se tak stane, je třeba postupovat v rámci zákonných norem, v rámci jasně daných pravidel, nikoliv nahodile, svévolně. Je nutné danou změnu, dočasnou oběť, chápat jako daň za mír. Ale chci být pochopen správně – zásadně odmítám jakékoliv názorové proudy, které se na danou skutečnost těší, vidí v ní šanci a jejich plánem je demontáž demokracie. Ne, takové síly odmítám zcela a chápu je jako možná větší nebezpečí než vnější ohrožení. Ale demokratické strany se musejí chovat zodpovědně právě proto, aby nedaly populistům a xenofobům šanci a prostor k žití. Musejí působit věrohodně, musejí si přiznat existenci nebezpečí a tomu, alespoň dočasně, přizpůsobit své chování, své mechanismy rozhodování.

Jestliže jsme u průzkumů veřejného mínění. Podle nedávného průzkumu agentury SANEP představuje 17. listopad 1989 pro většinu občanů České republiky začátek nové svobodné éry, ale i změnu k horšímu a velké zklamání. Podle 65 % dotázaných se rozhodně heslo Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí nepodařilo naplnit. Více než 53 procent obyvatel není spokojeno s aktuální politickou situací a 45 % dotázaných míní, že nejsme vyspělou demokratickou zemí. Jak se na to díváte vy sám?

Odpověď na vaši otázku musím rozdělit do více částí. 17. listopad pro mě rozhodně znamená začátek svobodné éry a principiální změnu k lepšímu. V té občanské rovině byla devadesátá léta jedinečná, úžasná. Pocit vypuštěných zvířat ze zoo, kdy jsme úplně nevěděli, kam běžet, ale běželi jsme. Opojení svobodou, plní nadšení. Stopem na Gibraltar, na víkend do Nizozemska starou škodovkou. Kulturní vzepjetí, skvělé filmy, hudba, kluby, knihy, nové galerie, výstavy, možnost studovat v cizině. Bylo to tak úžasně nové, nepoznané. A nikoho nenapadlo, že by to snad nemělo být nastálo. Nějak jsme zapomněli na dějinné cykly, šťastná a nešťastná období historie, jejich střídání… Přes všechny chyby, přehmaty, prokazatelné podvody a zrady na důvěře občanů se domnívám, že teď jsme žili v nejdelším českém období, které patřilo k těm šťastným. Ale bohužel mám také obavy, jak uvádíte ve své otázce, zda jsme či nejsme vyspělou demokratickou zemí. Ta se totiž pozná i podle toho, zda v demokracii věří i v době, kdy se zdánlivě nabízejí lepší a rychlejší řešení. Moc bych si přál, abychom takovou zemí byli, současnou krizi překonali a nevěřili populistům a falešným prorokům. Dobrá řešení totiž jednoduchá bohužel nebývají.