Starosta Lázní Bělohrad: Spolupráce Starostů s TOP 09 ztratila svůj význam

Pane starosto, v uplynulém roce se vám podařilo jako lídrovi hnutí Starostové a nezávislí se ziskem téměř 35 % hlasů úspěšně obhájit váš mandát. Co pro vás osobně ale celkově rok 2014 znamenal?

Z hlediska starosty města s 3.700 obyvateli jsem především velice rád novému zákonu o rozpočtovém určení daní. Meziročně ve srovnání let 2012 a 2013 nám vzrostly příjmy ze sdílených daní o neuvěřitelných 36 % (téměř 10 mil. Kč) a rok 2014 tento nárůst potvrdil. Město tak může realizovat různé investiční akce a nemusí čekat jen na to, jaké dotační tituly vymyslí státní úředníci.

Rok 2014 pro mě také znamenal hodně jednání kolem komunálních voleb, které mně přinesly řadu poznání a zkušeností.

A jak byste ve stručnosti uplynulý rok hodnotil? Považujete jej za úspěšný?

Myslím, že pro naše město byl z řady důvodů úspěšný. Podařilo se nám dokončit zateplení mateřské školy v Lázních Bělohradě, takže všechny 3 školské budovy ve vlastnictví města jsou ve velice slušném stavu. Z větších akcí jsme zrekonstruovali chodníky a vybudovali parkovací stání na sídlišti ve Václavské ulici a s dotací ze SFŽP zahájili výstavbu vodovodu a kanalizace v obci Brtev a analýzu rizik ohrožujících vodárenský zdroj ve městě. Za významné pro rozvoj města považuji také schválení nového územního plánu.

Pro město jsou podstatné také nové zákony (indikační seznam) týkající se lázeňství. Pro malá lázeňská místa a jejich občany měla totiž opatření omezující úhradu lázeňské péče ze strany státu velice vážné dopady. Potěšila mě rovněž rekonstrukce příjezdové silnice II. třídy do města ve směru od Jičína ze strany kraje.

Existuje nějaký problém či rest, který budete muset z předchozího roku vyřešit?

Jsou to spíše dlouhodobé záležitosti. Město v roce 2009 získalo do svého vlastnictví barokní zámek, který je ve zchátralém stavu. Často slyším, že město by se mělo pustit do jeho postupné rekonstrukce. To považuji za nesmysl, neboť náklady na jeho kompletní rekonstrukci jsou odhadnuty na minimálně 150 mil. Kč, navíc město nemá pro tak velký objekt využití. Cestu vidím spíše v hledání investora nebo kupce s garancí přestavby zámku.

Druhým problémem je rekonstrukce budovy v čele náměstí na nové sídlo městského úřadu. Stávající budova úřadu je nevyhovující velikostně i z hlediska stavebnětechnického. Město má na rekonstrukci budovy stavební povolení, ale v minulých letech dvakrát neúspěšně žádalo o dotaci z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Nové sídlo městského úřadu považuji za jednu z priorit města.

A prozradíte nám vaše cíle pro ten letošní?

Cílů máme hodně. Chceme zlepšit informovanost občanů prostřednictvím webových stránek města, provést některé změny ve fungování městského úřadu (zřízení odborů) a technických služeb (jejich zřízení jako organizační složky města). Z investičních akcí dokončit výstavbu vodovodu a kanalizace v Brtvi a pokusit se získat dotace např. na dostavbu sportovního areálu u Bažantnice a na revitalizaci zeleně ve městě.

I když po volbách jste avizoval, že byste si ve městě nechtěl hrát na koalici a opozici a věřil jste ve vzájemnou spolupráci, nakonec jste uzavřeli koalici s hnutím Východočeši, ANO a Koalicí TOP 09 a Svobodní. Co vás přimělo změnit rozhodnutí?

V minulých obdobích jsme si na koalici a opozici ve městě nehráli. Letos před volbami jsme v rámci hnutí STAN uspořádali primárky a jejich výsledek odsunul bývalého místostarostu na zadní místa kandidátky. Následně vzniklo uskupení SNK Bělohradsko, jehož se stal lídrem. Brzy po volbách se situace zkomplikovala a vznikly 2 tábory. STAN se domluvil na spolupráci s Východočechy, ANO a TOP 09. Zástupci SNK Bělohradsko ale kontaktovali zastupitele za tyto strany, nabízeli jim místa v radě atd. Proto jsme podepsali koaliční dohodu (naše strany mají 10 z 15 zastupitelů), schválili koaliční program a začali pracovat na jeho realizaci.

Největší investicí letošního roku je dobudování vodovodu a kanalizace v Brtvi. Jaké budou ty další?

V prosinci 2014 jsme schválili rozpočet města pro rok 2015. Jsou v něm 2 velké investiční akce – vodovod a kanalizace v Brtvi a parkoviště u sportovního areálu. Výstavba tohoto parkoviště totiž podmiňuje akci, o které zastupitelé v minulém období mnohokrát jednali, a to dostavbu sportovního areálu. V rámci této akce by měly být přestavěny fotbalové kabiny, na nichž bude v nástavbě herna pro stolní tenis. Dále by v areálu měly vzniknout 2 nové tenisové kurty, 2 kurty na beachvolejbal, dětské hřiště, horolezecká stěna, nové inženýrské sítě, zpevněné plochy atd. V rozpočtu máme rezervu 6 mil. Kč, navíc máme zůstatek 14 mil. Kč z roku 2014, takže s pomocí dotace bychom rádi tuto akci uskutečnili. V záloze máme i další investiční akce – kanalizaci v Nerudově aleji, parkoviště na sídlišti, některé kanalizační řady atd.

V loňském roce se poprvé tradiční konference Sdružení lázeňských míst ČR, která se vždy konala ve velkých lázeňských centrech, přesunula na východ Čech, konkrétně do bělohradských slatinných lázní. Má pořádání konference nějaký vliv na prestiž města? Nebo co pozitivního městu přinesla?

Šlo už o 17. ročník konference a v minulosti se vždy konala ve větších lázeňských městech (Karlovy Vary, Třeboň, Luhačovice, Františkovy Lázně). Jsem proto rád, že jsme mohli účastníkům konference (starostové, ředitelé lázní, lékaři, vysokoškolští pedagogové…) představit naše menší a asi i méně známé lázeňské městečko a že podle jejich reakcí si od nás odnesli příjemné zážitky. Potěšilo mě, že na konferenci vystoupil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček nebo náměstek ministryně pro místní rozvoj Marek Kupsa a oba mluvili optimisticky o budoucnosti lázeňství. V posledních letech se konference nesly spíše v pesimistickém duchu, snad ta bělohradská otevřela novou éru lázeňství, v níž budou české lázně opět považovány za jakési "rodinné stříbro“.

Vy sám jste současně za město členem rady Sdružení lázeňských míst. Není to tak dlouho, co českému lázeňství hrozil kolaps. Domníváte se, že se jej podaří současnému ministrovi zvrátit? Řadu kroků již učinil a například k prvnímu lednu nabyla účinnosti novela zákona č. 49/1997 Sb., která se týká vyhlášky indikačního seznamu. Jaká další opatření byste preferoval?

Věřím tomu, že si politici uvědomili, že hodnotit lázeňství jen podle výdajů státního rozpočtu nelze. Je nutné ho hodnotit komplexně a dát na misky vah kromě nákladů i přínosy pro klienty a pro naši republiku. Přínosy určitě převažují a ministr zdravotnictví to na zmiňované konferenci v našem městě jednoznačně potvrdil. Pokud bych mohl něco preferovat, tak by mě potěšilo, kdyby Ministerstvo pro místní rozvoj obnovilo v rámci podpory cestovního ruchu podporu budování lázeňské infrastruktury podobně, jako tomu bylo v letech 2003 až 2006. Díky tomuto programu jsme v Lázních Bělohradě obnovili chodníky s kamennou mozaikou v centru městu, opravili komunikace ve vnitřním lázeňském území nebo zakoupili techniku na údržbu veřejné zeleně. Starostové lázeňských míst na toto období rádi vzpomínají a mluvilo se o něm i na lednovém sněmu Sdružení lázeňských míst.

Hnutí STAN bylo v komunálních volbách úspěšné nejen v Lázních Bělohrad, ale napříč celou republikou. Čemu rostoucí popularitu hnutí přičítáte? Domníváte se, že straně pomohlo na komunální úrovni osamotnění od TOP 09? A byl byste pro úplné osamostatnění?

Domnívám se, že starostové mají obecně poměrně velikou důvěru občanů. Jejich práce je totiž bezprostředně vidět. Osamostatnění STAN na komunální a krajské úrovni prosazuji už dlouho a jsem rád, že k němu došlo. V určité době mělo spojení s TOP 09 svůj význam, myslím si ale, že by se hnutí mělo postupně úplně osamostatnit. Možná, že v hnutí STAN by se potom angažovali i další dosud váhající starostové.

Otázka na závěr: Co říkáte na aktuální obvinění Martina Půty z korupce?

Záležitost nedokáži přesně posoudit, ale vím, že někoho obvinit a pošpinit je velice jednoduché. Přeji Martinu Půtovi, aby brzy prokázal svou nevinu.