Na radnici jste nováčkem a hned na úvod se tak zeptám, jak byste ve stručnosti zhodnotil svůj první rok ve funkci? Mnozí uznávají, že před vstupem do aktivní politiky se dívali na řadu problémů skrz růžové brýle. Byl to i váš případ? Do jaké míry se naplnila očekávání, s nimiž jste kandidoval?
Ve svém hodnocení prvního roku na radnici budu pochopitelně velmi subjektivní, jak je to doopravdy, to musí hodnotit někdo jiný, hlavně občané města. Na radnici jsem šel se čtyřletou zkušeností opozičního zastupitele a s jasným posláním – pracovat maximálně ve prospěch města a jeho občanů. Měl jsem svůj osobní pohled na způsob vedení úřadu, především v ekonomických a personálních záležitostech nebo v komunikaci města s obyvateli. Díky zkušenostem z oblasti ekonomie, obchodu, kultury a sportu se mám o co opřít, pokud jde o aktivní politiku, některé věci fungují jinak, než jsem byl zvyklý, ale s tím jsem musel počítat. Práce pro město mě zcela naplňuje a mám radost, že se některé věci mění k lepšímu.
Proč se vám dosud nepodařilo najít tajemníka a jaký vliv to má na vaši práci?
Tajemníka nemáme od března, což je dlouhá doba. Rozhodli jsme se, že než přijde nový vedoucí úřadu, uděláme řadu změn, které jsou pro dobré fungování úřadu nutné. Práci tajemníka jsem tedy převzal dočasně já spolu s JUDr. Čunátovou, vedoucí oddělení vnitřních věcí. Trvalo řadu měsíců, než se náš plán částečně podařilo realizovat, a nyní jsme vyhlásili výběrové řízení na nového tajemníka. Výhodou pro mě je, že jsem pochytil mnohé z jeho práce, nevýhodou je obrovská časová náročnost.
Vnímáte transformaci vedení jako velkou změnu? V čem konkrétně?
Pokud se ptáte na to, k jakým změnám došlo za mého vedení na radnici, odpovím, že určitě k podstatným. Především v komunikaci. Mezi vedením samotným, kde komunikace již několik let nefungovala, mezi vedením a vedoucími jednotlivých oddělení, od kterých se požaduje samostatnost, zodpovědnost a spolupráce s ostatními odbory. To samé by měli vyžadovat vedoucí od zaměstnanců. Velký důraz se klade na rozumné hospodaření, během roku již došlo k patrným úsporám v běžných výdajích úřadu.
Psali jsme:
Podařilo se vám vyjasnit situaci s budováním průmyslové zóny v Dukelské ulici? A můžete čtenářům problém přiblížit?
Nebudu zakrývat, že jsem úmysl vybudovat průmyslovou zónu nepodporoval už před loňskými volbami. Myslím, že vzhledem k nynější situaci a dotačním možnostem je na její stavbu už pozdě. Respektuji však naši koaliční smlouvu, v níž průmyslová zóna je důležitým tématem. Podařilo se vykoupit potřebné pozemky, takže část zóny by se dala v dohledné době začít stavět. Ovšem musí být z čeho. Jednáme s developery, podnikateli a budeme doufat, že se nám podaří něco vymyslet.
Na jaře také projevila zájem o pozemky v průmyslové zóně rakouská dřevařská firma Holzindustrie Schweighofer. Zdejší pozemky byly ale pro investora malé a navíc příliš blízko obytné zástavby. Je to častý argument, se kterým se ze strany potenciálních investorů setkáváte? Nebo jaké jsou ty nejčastější?
Vámi uvedený investor spíše poukazoval na přílišnou nerovnost pozemků, potřeboval velikou rovnou plochu, kterou by vybetonoval. Ostatním investorům to nevadí, spíše je zajímá finanční stránka – zda jim město pozemky pronajme, prodá a za kolik. A také termín, kdy bude zóna hotová.
Jaká je vlastně ve městě aktuální míra nezaměstnanosti a rýsují se nějaká nová pracovní místa?
V současné době je nezaměstnanost v Milevsku a okolí velmi nízká, necelých 5 %. Přesto bychom potřebovali vytvořit nová pracovní místa, především pro ženy. Nerad říkám, že o žádných nových zatím nevím.
Co se pro vznik nových pracovních míst, i nepřímo, snažíte udělat vy sám?
Jak už jsem uvedl, probíhá řada jednání s potenciálními developery a investory, kteří by do Milevska přivedli firmy a s nimi i pracovní příležitosti. Jednal jsem s vedením ZVVZ o možnosti využití jejich sedmihektarového zainvestovaného pozemku, na kterém by mohly podnikat firmy, jež by nechtěly čekat na vybudování naší průmyslové zóny. Posíláme nabídky společnostem, o kterých máme informace, že mají v úmyslu expandovat či přemístit svoji výrobu. Další oblastí, kde se snažíme pomáhat zatraktivnění Milevska jako místa pro práci, je udržení a vytváření dobrých životních podmínek obyvatel, kteří zde žijí nebo by mohli žít. A o to se samozřejmě snažím.
Jak jste se vyjádřil pro naše stránky, propojení pozice ministra financí a majitele gigantické společnosti v jedné osobě se vám nezamlouvá. Co ale nyní říkáte na aktuální kauzu, která, pokud se ukáže jako pravdivá, dokazuje propojení politiků a policistů na Olomoucku?
Detailní informace nemám k dispozici a čerpám pouze z tisku, ale obecně je tato kauza daleko závažnější než ta s panem ministrem financí.
Jako první z okresu jste se rozhodli natáčet na video zasedání zastupitelů a následně je uveřejňovat na webu města. Jak se systém osvědčil?
Osvědčil se pro ty občany, kteří se o dění v Milevsku zajímají. Dnes si mohou pustit zasedání ze záznamu, opakovaně si přehrát některé situace z jednání. Pro mě a ostatní zastupitele je to nepříjemné v tom, že si musíme hlídat nejen to, co říkáme, ale i to, jak u toho vypadáme… Vyhodnocení úspěšnosti natáčení bude provedeno začátkem příštího roku.
Jihočeský kraj od příštího roku nebude platit jízdu autobusy po městě, a suplovat tak městskou hromadnou dopravu. Město proto hledá nového dopravce. Můžete vyloučit, že by změna financování způsobila počátkem roku nějaké komplikace v městské dopravě?
Máte pravdu, s jednou výjimkou – město již dopravce má. Vzhledem k tomu, že nebyl dostatečný časový prostor pro vyhlášení výběrového řízení, využijeme pro příští dva roky služeb ČSAD České Budějovice. Jsem přesvědčen, že změna financování žádné komplikace nezpůsobí, do rozpočtu na příští rok jsme potřebnou částku zařadili.
Již jste se také nechal slyšet, že uvažujete o změně tras linek, a to na základě jejich využití. Máte přehled o tom, jaká je obsazenost jednotlivých spojů/linek, nebo plánujete za tím účelem nějaký průzkum?
O obsazenosti jednotlivých spojů máme celkem přesný přehled. Dalším krokem bude vytipování nových tras, kudy by mohl jezdit autobus, a také jejich nacenění. Přiznávám, že to bude rozhodující moment pro případné rozšíření nebo udržení současných linek.
Podařilo se vám získat dotaci na vybudování street workoutového hřiště? A jak jste celkově ve městě spokojen s volnočasovými možnostmi pro děti a mladistvé?
O dotaci na workoutové hřiště jsme se pokoušeli, ale zatím jsme ji nezískali. Budeme se však nadále snažit hřiště vybudovat. Pokud jde o nabídku zařízení, kde by milevská mládež mohla trávit svůj volný čas, jsem přesvědčen, že jsme na velmi dobré úrovni. Máme k dispozici krásný sportovní areál, tenisové dvorce, koupaliště, děti mohou chodit do základní umělecké školy, navštěvovat řadu kroužků. V tomto směru jsem spokojený.
Další rozhovor z kraje:
-635048518768919491.jpg&id=11855)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
