Na podzim jste neúspěšně kandidoval za ODS do sněmovny. Letošní rok je ale supervolební. Jaké jsou tak Vaše politické priority? Chtěl byste obhájit mandát starosty?
Tak jednak svoji kandidaturu bych vůbec nenazval neúspěšnou. Ze 7. místa kandidátky jsem se dostal na 2. místo co do počtu přednostních hlasů. Celkový neúspěch ODS je zcela evidentně v něčem jiném, proto 2. místo neznamenalo parlamentní křeslo. Nakonec jsem se nikdy netajil, že mi je bližší komunální politika. Na druhou stranu si umím představit, kde je legislativa špatná a jaký konkrétní dopad má na lidi.
Nyní se blíží eurovolby. Jak odhadujete výsledek a co by byl podle Vás v nynější situaci pro ODS úspěch?
Výsledek eurovoleb dá pravděpodobně šanci novým uskupením. ODS opět ztratí mandáty, úspěch pro ni budou 3 poslanci.
A jak hodnotíte vývoj ODS od posledního kongresu? Dochází k nějakým pozitivním změnám a restartu strany? Cítíte v členské základně zlepšení nálady?
Je to zvláštní, ale cítím určitou obrodu. Nutně musela nastat a není ještě u konce, vrcholní představitelé zcela ztratili sebereflexi. Evropské peníze s sebou přinesly byrokratický boom a korupci a vrcholní představitelé, a myslím, že jedno jaké strany, to považují za normální. V poslední době však někteří lidé, a to kupodivu i mezi mladými, hledají pravý střed a tradici, a to právě ODS představuje.
Psali jsme:
Dlouhodobě vyzýváte k řešení romské otázky. Bohužel dle Vašich slov vláda a politici reagují jen, když se potřebují zviditelnit. Domníváte se, že nová vláda, která má boj proti sociálnímu vyloučení jako jednu ze svých priorit, něco změní? Jak byste hodnotil její současné počínání v tomto směru?
Kroky nové vlády ve mně vzbuzují obavy. Objevují se opět hlasy o sociálním začleňování, tedy integraci nepřizpůsobivých. A to prostě nejde. To funguje jen z křesla kanceláře. Na to vám odpoví všichni starostové měst a obcí, kde je vysoké procento Romů, shodně. Je třeba hovořit o pravidlech soužití a mít na všechny stejný metr. Nemůžou mít ti, co nepracují, výhody na všech stranách. Je nutné striktně vyžadovat dodržování pravidel, aby ti, co se chovají slušně, mohli žít všude beze strachu.
Myšlenka sociálního začleňování je podle Vás naprosto chybná. Vadí vám především pozitivní diskriminace, s níž se v souvislosti s romskou otázkou setkáváme. Co se tak podle Vás musí udělat, aby se situace začala zlepšovat?
Řešení je jednak v restrikcích - tresty za přestupky musí být řešeny okamžitě na místě a musí odrazovat od jejich dalšího páchání. Dále by stát měl podporovat zaměstnanost problémových lidí, ale ne přes agentury všeho druhu, ale přes města a obce. My totiž dokážeme nalézt práci a „nezaměstnatelní“ získají alespoň základní pracovní návyky. Zkušenost máme dobrou s veřejně prospěšnými pracemi, ale v poslední době nám ji ztěžuje byrokratický aparát úřadů práce.
A byl byste také pro zveřejňování etnické příslušnosti pachatele trestné činnosti, což je v současnosti nemožné?
To je, myslím, zavádějící, nicneříkající a navíc zneužitelné. Jak jsem uvedl - všem stejnou měrou, nezávisle na barvě pleti či příslušnosti k čemukoliv. Kdo chce v naší zemi žít, musí respektovat naši kulturu, společnost a potažmo i legislativu.
Psali jsme:
Jak to aktuálně vypadá s kolaudací autobusového terminálu ve městě? Kdy by k ní mělo dojít? A připouštíte si pochybení při zpracování a realizaci projektu?
Kauza autobusového terminálu jen jakási snaha ke zviditelnění. Stavební akce podobného rozsahu nejsou nikdy nikde zcela bez problémů. A ty jsme měli samozřejmě taky. Podařilo se však celou stavbu včetně budovy uvést do zkušebního provozu dokonce o několik měsíců dříve. Autobusy jsme na terminál pustili ještě o 2 měsíce dříve – z důvodu změny jízdních řádů a doplatili jsme na to aférou. K pochybení nedošlo, jen některé dokumenty uvízly ve schvalovacích institucích, ale ty jen konaly svou práci v rámci svých procesů a legislativy. V budově terminálu je navíc občerstvovací a informační servis, který v rámci praxe zajišťuje místní učiliště, což je pro cestující jednoznačně přínosem. Paradoxem je, že terminál využívají občané převážně okolních obcí (místní tolik nedojíždějí), ale doplácet na investici i provoz bude jen Nový Bydžov.
Autobusový terminál byl dlouhodobě jednou z nejvýznamnějších investičních akcí města. Co nového plánujete do budoucna?
Plánů je hodně, pro období 2014 - 2020 chystáme další strategický plán, o prioritách se ještě bude rozhodovat. Z minulého období nám zůstává rekonstrukce komunikací Velkého čtverce. Bydžováci by chtěli bazén a cyklostezky. Bazén však zatíží významně městský rozpočet výdaji na provoz. Cyklostezky zas předpokládají vlastnické vypořádání, které je často nerealizovatelné. Většinou plánovanou stezku kříží desítky pozemků, jejichž vlastníci jsou nezjistitelní nebo najednou vidí zlatý důl nebo neprodají za žádnou cenu. O tom, které záměry dostanou nejvyšší prioritu, bude rozhodovat zastupitelstvo.
V důsledku vládních škrtů se město potýká i s nedostatkem policistů. Radnice se tak snaží problémy řešit sama, ale je omezena financemi. Dle Vašich slov by Vám pomohlo spravedlivější rozpočtové určení daní. Novela RUD vstoupila v platnost od letošního roku. Jak konkrétně si polepšil Nový Bydžov? A zvýší, či nezvýší se v nejbližší době počet strážníků ve městě?
Nové rozdělení daní platí od 1. 1. 2013. Výtěžnost našeho města byla v loňském roce vyšší o cca 8 mil. Všechny prostředky, které má město navíc, směřuje do investic, především jako přílož k evropským dotacím. Neuvěřitelně právě na evropských dotacích narostl byrokratický aparát, který stojí spoustu peněz. Abychom dotaci zúřadovali, musíme k ní mít balíky dokumentace, což stojí čas a hlavně peníze. Bydžov si stále drží velice nízké zadlužení. Nedostatek policistů nechceme suplovat navyšováním městských strážníků. V současné době máme příslib Policie ČR, že se na Novobydžovsku situace zlepší.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
