_635312701941610136.jpg&id=21191)
Na podzim byste chtěl do třetice obhájit váš mandát. Co očekáváte od následujících voleb, s čím do nich jdete?
Máme spousty rozpracovaných projektů a dlouhý seznam akcí, které je potřeba udělat. Bohužel jsme schopni každý rok umazat asi 5 % z nich, protože na víc nemáme. Přednostně se snažíme realizovat akce, na které je možné získat dotaci. Ostatní potřeby musí čekat v zásobníku.
A teď už je jen na voličích, jak zhodnotí naši dosavadní práci.
Podařilo se vám v tomto volebním období prosadit všechny vaše priority? Co byste vyzdvihl?
Podařilo se nám s pomocí dotace dokončit pro město velmi důležitý projekt dostavby 6 km kanalizace. Ovšem dnes je kanalizace v zemi, dotčené komunikace opravené a tak to vypadá, že se v podstatě nic moc nezměnilo. To je takový náš malý handicap.
Dále se podařilo plynofikovat další část města, zateplit a vyměnit okna u bytových domů, rekonstruovat či opravit mnoho místních komunikací, rekonstruovat komunikace a mosty poškozené povodněmi v Ludvíkově, schválit zadání nového územního plánu, převést na město pozemky pod rozbitými chodníky kolem krajských silnic a připravit projekty k jejich opravám a dostavbám.
Tou nejdůležitější změnou pro město je ale vybudování 80km sítě stezek pro terénní cyklisty Singltrek pod Smrkem na českém i polském území s dotační podporou EU na přeshraniční spolupráci. Tím jsme se stali známou destinací cestovního ruchu a ve službách vzniklo mnoho nových pracovních příležitostí.
Několik projektů jsme zrealizovat nestihli. Měli jsme je sice připravené, ale potýkali jsme se s absencí dotačních titulů. Nyní začíná být situace lepší. Máme schválenou dotaci na zateplení tělocvičny a školky. S chodníky a dokončením územního plánu čekáme na dotační výzvy, které snad budou vyhlášeny začátkem příštího roku.
Je naopak něco, co se vám nepovedlo, a pokud ano, proč?
Neřekl bych, že by se nám něco vyloženě nepovedlo. Z minulosti jsme ale zdědili třeba lajdácky provedenou plynofikaci města, s níž se potýkáme dodnes. Při ukládání plynovodů bylo přerušeno mnoho dešťových svodů a nyní se samozřejmě tato místa v komunikacích propadávají.
Zastupitelem města jste ale již od roku 1998, což je dlouhá doba. V čem se za tu dobu podle vás proměnila komunální politika k lepšímu či horšímu? A v čem spatřujete její největší nedostatky?
V mém druhém funkčním období jsem jako zastupitel pochopil, jak velké rozdíly mohou být v přístupu vedení samosprávy. Přestože začínalo nové plánovací období EU, všude se mluvilo o nových dotačních možnostech, u nás se nic nepřipravovalo, žádné projekty v šuplíku nebyly. Proto jsem se rozhodl s tím něco dělat. V začátcích starostování to bylo opravdu těžké, protože zatímco jiní už budovali za peníze EU, my jsme teprve projektovali. To se nám pak vymstilo v tom, že jak se množili žadatelé, pravidla dotací se měnila, byla čím dál složitější a přísnější, a například dotaci na výstavbu nové kanalizace jsme získali až na třetí pokus.
V dotacích možná vidím velký problém komunální politiky. Obce se totiž často snaží pro sebe získat maximum cizích peněz, ať to stojí, co to stojí. Často se za dotace dělají věci, které nemají pro běžný život občanů žádný zásadní přínos. Naopak občany neustále trápí rozbité komunikace a chodníky, ale ty jsme dodnes mohli opravovat jedině z vlastního rozpočtu.
Po úspěchu Andreje Babiše se podzimní komunální volby stávají metou pro řadu úspěšných byznysmenů, kteří čile podporují zavedené strany a hnutí, případně se podílejí na vzniku nových. Co vy na to? Jaké to podle vás může mít důsledky pro občany a politiku?
Záleží na tom, jaký má ten který byznysmen záměr. Na velkých městech může jít o veřejné zakázky, ale tato oblast je přeci důsledně, složitě, až neprakticky sešněrována zákonem o veřejných zakázkách.
V menších městech může jít místním podnikatelům skutečně hlavně o to místo, kde sami žijí, a to nemusí být špatné. Podnikatel může díky svým schopnostem a zkušenostem politiku i kultivovat. Umí si peníze vydělat jinak než politikou, a nemusí se tedy snažit zavděčit všem jen proto, aby se v politice udržel.
Problém, který řeší mnohá města ležící v pohraničí zejména s Německem, ale i Polskem, je drogová kriminalita. Do jaké míry je tento problém aktuální v Novém Městě pod Smrkem? A uvítal byste v boji s tímto nešvarem také pomoc státu? Ze strany Německa jsme totiž často kritizování za liberální postoj k drogové legislativě.
Psali jsme:
U nás jsou také indicie o drogové kriminalitě, ale ve formě obchodování s polskými prekurzory drog. Jedině policie s tím však může něco dělat.
Organizace, které na Frýdlantsku pracují s uživateli drog, musíme podporovat z rozpočtů obcí, jinak by už dávno skončily. V této oblasti podle mě stát naprosto selhává. Nutí nás vypracovávat plány rozvoje sociálních služeb, ale peněz jde od státu stále méně, takže ve skutečnosti probíhá jejich úpadek. Spousta poskytovatelů sociálních služeb v našem kraji má existenční problémy a stojí před bankrotem!
Počet obcí s rizikovým hospodařením loni klesl, stále ale dosahuje třetí nejvyšší úrovně za posledních 13 let. Z celkového počtu 6248 obcí vykazovalo rizikové hospodaření ke konci loňského roku 63 obcí, v roce 2012 to bylo 79 obcí. Vyplývá to ze studie, kterou na konci července zveřejnila poradenská společnost Bisnode. V jaké finanční kondici je Nové Město pod Smrkem?
Přestože jsme museli čerpat půjčku na spolufinancování dostavby kanalizace, ale hlavně na obnovy komunikací, které z dotace nemohly být hrazeny, naše situace není tak špatná. Máme i nějakou rezervu finančních prostředků, uloženou pro horší časy a zhodnocovanou na investičním trhu. Využití půjček bylo pro nás levnější než použití těchto rezerv, které mají zatím zhodnocení vyšší, než je úročení půjček.
Podařilo se vám osobně zlevnit provoz úřadu, případně jaké změny zaznamenal pod vaším vedením?
Rozpočet městského úřadu je již řadu let ustálený, nepřipustili jsme žádná skoková navýšení. Sice stojím dle zákona v čele úřadu, ale za jeho vedení je zodpovědný především tajemník. Samospráva má vliv třeba na výzdobu a technický stav budov. Nedávno byla v areálu městského úřadu dokončena výstavba garáží a technického zázemí.
Máte na závěr nějaký vzkaz pro občany?
Ano – přečtěte si prosím volební programy a posuďte sami, co kdo chce pro vás za peníze města udělat a jestli jsou sliby opravdu reálné. Pokud například někdo přijde s tím, že město zajistí více pracovních míst, nebo že sníží počet nepřizpůsobivých občanů, moc bych mu nevěřil.
Další rozhovory z kraje:
-635017892953686170.jpg&id=11118)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
