Máte za sebou první rok ve funkci starosty. Jak byste ho ve stručnosti hodnotil? Považujete jej z hlediska prosazení svých priorit za úspěšný?
Máte pravdu, rok utekl jako voda, a byť nejsem přesvědčený, že je třeba se už ohlížet, o flashback se pokusím.
Především jsme chtěli docílit toho, aby v zastupitelstvu pominuly některé tu více, tu méně oprávněné animozity a aby všechny volební subjekty společně hledaly cesty k řešení problémů. Věřím, že se nám to všem daří, jako příklad bych uvedl bezvadnou spolupráci s hnutím Společně pro Rakovník při snaze o odstranění architektonicky nepříliš povedené rampy na náměstí. Mezilidské vztahy jsou tím, čeho si vážím nejvíce.
Za další výrazný úspěch považuji již připravovaný návrat AČR do rakovnických kasáren. Tím samozřejmě pomíjí hrozba vytvoření rozsáhlé sociálně vyloučené lokality. Navíc příchod cca 600 vojáků z povolání znamená další pracovní místa, potřebu dalšího rozvoje bytového fondu i infrastruktury a nezanedbatelný je i příliv kupní síly.
Myslím, že za zmínku stojí i naše snaha o zaměstnávání lidí, kteří jsou v evidenci ÚP. Na sezonu jsme jich měli pro Údržbu městských komunikací Rakovník nasmlouvaných 15, další čtyři jsme zaměstnali při městské policii jako pracovníky prevence kriminality. V součtu jsme se tedy dostali na cca čtyřnásobek předchozích stavů.
Po volbách jste si posteskl nad hospodařením města a sliboval úspory ve výdajích. Kolik se vám podařilo za první rok ušetřit a můžete být konkrétnější?
Hned na počátku volebního období jsme se na úspory zaměřili a na službách pro město (údržba městské zeleně a osvětlení, svoz komunálního odpadu, revize a podobně) jsme docílili úspory ve výši zhruba 3 000 000 Kč ročně. Dále jsme na zastupitelstvu prohlasovali vystoupení ze Svazku měst a obcí Rakovnicka, což byla záležitost, která nám již nepřinášela žádný užitek, ale na členských poplatcích stála přes 600 000 Kč ročně. Jako ORP budeme samozřejmě dál s obcemi I. a II. typu úzce spolupracovat, budeme je podporovat například formou školení starostů odbornými pracovníky úřadu, nicméně nám přišlo nesmyslné, abychom za tuto činnost z naší strany ještě platili.
Celkově se nám daří i uspořit peníze na účtech města, což se projeví jako velmi důležité při předpokládaném zahájení rekonstrukce krytého plaveckého bazénu. Při nástupu na radnici jsme měli na účtech cca 36 mil. Kč, podle střízlivého výhledu a současného stavu dosáhneme na konci letošního roku nejméně 50 mil. Kč. Přes „úsporný režim“ chodu se nám podařilo uskutečnit řadu důležitých akcí. Jmenujme rekonstrukci ulic Luženská, Klicperova a pěti ulic v oblasti Zátiší, zateplení čtyř MŠ a budovy jeslí, revitalizaci sídliště Bendovka v první etapě a prostranství Na Váze, zahájení rekonstrukce prostor ve dvoře radnice pro potřeby služebny MP, rekonstrukci mostu u Šamotky, vybudování autobusových zastávek na Lišanské a Plzeňské ulici, realizaci nového zázemí dopravního hřiště a podobně.
Psali jsme:
Mnohým městům pomáhají kompenzovat nedostatek financí dotace. Jaká je vaše úspěšnost čerpání?
Pominu-li provozní dotace, pak jsme letos čerpali přes 13 mil. neinvestičních dotací a více než 44 mil. dotací investičních, což mi přijde jako velmi úspěšné čerpání možností podpory.
Přestavbou bývalého internátu Střední zemědělské školy Rakovník vznikne nový domov pro seniory, do něhož se budou důchodci stěhovat v příštím roce. Jak jste celkově spokojen s dostupností a kapacitou služeb pro seniory v Rakovníku?
Před nástupem do funkce starosty jsem pracoval jako ředitel zdejšího domova seniorů a musím konstatovat, že v sociální oblasti je trvalý převis uchazečů o službu oproti nabídce, a to zejména ve sféře služeb pobytových. Problémem, který poměrně rychle narůstá, je skutečnost, že s prodlužujícím se věkem dožití se stále více lidí dožívá i Alzheimerovy choroby a dalších typů demence, přičemž míst v domovech se speciálním režimem je žalostně málo. Pečovat o takového člověka v domácím prostředí je neuvěřitelně náročné, rodinné příslušníky to nutí opouštět zaměstnání, klesá životní standard takové rodiny atd. O to méně chápu sociální politiku státu, který před sebou tlačí tento deficit, ale vesele dál vydává značné sumy na sociální dávky nejen lidem skutečně nezaměstnaným, ale i lidem pro jejich nezájem nezaměstnatelným. A v tom je značný rozdíl! Koneckonců zaměstnavatelé v naší průmyslové zóně by mohli vyprávět.
Plánujete v nejbližší době nějaké investice do bydlení pro mladé lidi? Mám na mysli například startovací byty. Je to potřeba?
Především si nemyslím, že by město mělo být investorem bytové výstavby. Město by mělo spoluvytvářet podmínky pro rozvoj podnikání, pro udržení a případně zvýšení zaměstnanosti s tím, že i mladí lidé dnes raději z peněz, které mají možnost si vydělat, platí hypotéku. Investují tak „do svého“ a vytvářejí si do budoucna jistotu bydlení.
Další rozhovory z kraje:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
