Starosta Varnsdorfu ostře: Ombudsmanka nám hází klacky pod nohy

16. 2. 2016 14:57

Hned v úvodu našeho rozhovoru se Stanislav Horáček (BPP) obul do ombudsmanky Anny Šabatové. Jak ale přiznává, není to jediné, co ho v prvním roce nemile překvapilo. Naopak za úspěch považuje navázání spolupráce Varnsdorfu s Agenturou pro sociální začleňování. Co od toho očekává? Jak také prozradil naší redakci, za mnohem závažnější problém, než jsou drahé ubytovny, považuje nekontrolovatelně rostoucí doplatky na bydlení v nájemních bytech. Co s tím?

Starosta Varnsdorfu ostře: Ombudsmanka nám hází klacky pod nohy
Foto: varnsdorf.cz
Popisek: Varnsdorf

Pane starosto, jak byste ve stručnosti hodnotil uplynulý rok a svůj první rok ve funkci? Jak je denní realita práce starosty blízká vaší původní představě o této práci?

Neměl jsem žádné zkušenosti se samosprávou, proto jsem moc představ o každodenní práci starosty neměl. Jsem zvyklý z bývalého zaměstnání ředitele pobočky banky pracovat rychle a efektivně. Překvapil mě naprosto odlišný a komplikovaný systém rozhodování oproti privátní sféře. Nějakou dobu mně trvalo odlišit priority. Také mě překvapilo, jak velké množství občanů chce řešit své problémy přímo se starostou, i když vlastně nemám žádnou rozhodovací pravomoc. Dále mě překvapila až nenávistná zášť některých občanů, kteří mají v některých případech velmi zkreslené názory a uměle vytvářejí různé konspirační teorie. Mrzí mě, že nechtějí o problémech vůbec diskutovat, ale vše řeší přes média nebo sociální sítě. Klacky pod nohy nám však hází i některé instituce. Například v poslední době úřad ombudsmanky, která podala ústavní stížnost na jednu z našich vyhlášek pro její údajné zasahování do svobody pohybu. Nic takového však tato vyhláška neobsahuje. Města by měla mít právo určit pravidla v případech, kde selhávají základní normy slušného chování. Naopak ombudsmanka nemá právo zasahovat takovým způsobem do pravomocí obcí, natož když nadřízený orgán, ministerstvo vnitra, ve vyhlášce neshledalo žádné pochybení.

Volební výsledky ukázaly, že Varnsdorfané dali zelenou změnám. Nastaly ale skutečně nějaké zásadní změny? V čem konkrétně?

Z mého pohledu změny nastaly. Snažíme se více využít dotační tituly, i když ne za každou cenu. Připravujeme si do budoucna projektové dokumentace na investiční akce, chceme změnit vzhled města nejen velkými investicemi, ale i menšími projekty, krok za krokem. Činíme určité změny v organizaci městského úřadu, myslíme si, že náhled obyvatel na práci MÚ se zlepšuje.

Ještě v letošním roce by se lidé ve Varnsdorfu měli dočkat kompletně zrekonstruovaného zimního stadionu. Jak to ale vypadá s úvahami o přestavbě fotbalového stadionu, tak aby vyhovoval podmínkám pro první fotbalovou ligu? Přece jen není vyloučeno, že se Slovanu Varnsdorf naskytla tato možnost poprvé. :)

Areál fotbalového stadionu byl rekonstruován v roce 2007 z větší části z dotačních prostředků. Do roku 2017 musíme dodržet udržitelnost tohoto projektu. Až budeme mít konkrétní podmínky stanovené fotbalovou asociací pro stadiony na 1. a 2. ligu, budeme diskutovat případnou modernizaci. Při diskusi s občany část obyvatel podporuje rekonstrukci, část zase ne. Samozřejmě by se případná rekonstrukce neobešla bez peněžních prostředků z dotačních titulů.

Jak jste celkově spokojen nejen se sportovními, ale i kulturními možnostmi ve městě?

Naše město se může pyšnit sportovním i kulturním vyžitím obyvatel. Návštěvníci z jiných měst nám tyto možnosti závidí a oceňují komplexnost sportovního vyžití a cenovou dostupnost. Máme tu plavecký bazén, zimní stadion, víceúčelový sportovní areál pro veřejnost se sportovní halou, která kapacitně ani nestačí poptávce sportovních oddílů a občanů. Dále již zmiňovaný fotbalový areál s atletickou dráhou. Před nedávnem začala fungovat nová privátní hala pro stolní tenis. Máme nádherné okolí pro pěší turistiku, na kole se snadno dostanete do Národního parku České Švýcarsko. Co se týče kulturního vyžití, nabídka je více než dostatečná. Město dotuje nemalými prostředky provoz divadla a knihovny, což jsou příspěvkové organizace města, v menší míře přispívá i na kino, které provozuje privátní subjekt. Pravidelně jsou pořádány různé městské i privátní kulturní akce.

Vy sám se netajíte svou skepsí k Agentuře pro sociální začleňování. I přesto jste ale po volbách usilovali o užší spolupráci, což se vám také na sklonku roku na druhý pokus částečně podařilo. Jak velkou roli v tom podle vás sehrála změna ředitele agentury, do kterého jste vkládal naděje? A jak byste Radka Jiránka v čele agentury hodnotil?

Se svou skepsí k agentuře jsem se nikdy netajil, hlavně z důvodu výsledků práce a prezentace bývalého ředitele pana Šimáčka. Nového ředitele Radka Jiránka neznám, ale dostávám na něj kladné reference. Oceňuji, že to není jen teoretik, ale člověk z praxe, který má mnoho vlastních zkušeností v sociální oblasti. Hodnotit spolupráci s agenturou budu až za nějaký čas. Doufám, že spolupráce přinese hmatatelné výsledky.

Co pozitivního může podle vás spolupráce městu přinést?

V první fázi je třeba zanalyzovat situaci a připravit strategický plán, což bude několik měsíců trvat. Ve spolupráci s agenturou poté budeme hledat konkrétní možnosti, které by pomohly k vylepšení sociální oblasti komplexně. Bohužel je to celé nastavené tak, že k určitým balíkům dotací, které jsou do této sféry určeny, se obce bez spolupráce s touto vládní agenturou nedostanou. A je třeba si uvědomit, že sociální začleňování není jen o nepřizpůsobivých. Sociálně vyčleňované a znevýhodněné jsou nízkopříjmové skupiny obyvatel obecně, nezaměstnaní, zaměstnanci s nižším vzděláním, mohou to být i rodiče samoživitelé, národnostní menšiny, ale také sem patří absolventi škol a v neposlední řadě důchodci, kterých bude v budoucnu podle demografické křivky přibývat. Agentura by mohla třeba pomoci s vytvořením sociálního podniku, kde by našli práci právě lidé s nižním vzděláním. Dále bychom chtěli rozšířit nabídku sociálních služeb.

V říjnu loňského roku vláda schválila koncepci sociálního bydlení, která si klade za cíl dostat lidi z ulic nebo drahých ubytoven do různých stupňů sociálních bytů. Koncepce by měla být posléze přetavená po roce 2017 do zákona o sociálním bydlení. Jak vy osobně návrh hodnotíte?

Jak jsem měl možnost se s touto koncepcí zhruba seznámit, řekl bych, že opět nijak neřeší zneužívání sociálních dávek, což je ten největší problém. Pokud to projde parlamentem a skutečně začne fungovat zákon o sociálním bydlení, zahrne do sociálního systému ještě více lidí a bude nás to celou společnost stát ještě více peněz. Co se týče konkrétně Varnsdorfu, zde neřešíme nedostatek sociálních bytů. Máme tu dokonce menší převis nabídky nad poptávkou. Podařilo se snížit kapacitu ubytoven, máme zde už jenom jednu ubytovnu, která je zároveň Centrem sociálních služeb a je využívána například také jako noclehárna. Ve Varnsdorfu jsou tržní nájmy bytů v porovnání s velkými městy levné a přístupné i sociálně slabším.

Jak byste problematiku sociálního bydlení řešil vy sám?

Věc, která zásadně deformuje trh s bydlením, je doplatek na bydlení. Vláda se snaží vyřešit problém drahých ubytoven, ale mnohem větším problémem jsou nekontrolovatelně rostoucí doplatky na bydlení v nájemních bytech. Není možné, aby za byt 1 + 1 v našem regionu byl vybírán nájem 8 tisíc korun a více a další poplatky za služby, jejichž vyúčtování nikdo nekontroluje. MPSV není již léta schopné zavést do praxe mapu obvyklého nájemného, kterou má zpracovanou jakákoli bankovní instituce poskytující hypoteční úvěry.

Jak byste definoval, co je to sociální bydlení? Pro koho by mělo být prioritně určeno?

Sociální bydlení je systém bydlení, který umožní znevýhodněným osobám či skupinám osob žít v určité úrovni, tak aby mohli žít plnohodnotný život. Nelze jednoznačně říci, pro koho. Těch skupin je mnoho, od absolventů přes etnické menšiny až po seniory. 

A jak zajistit, aby sociální byty nebyly de facto segregovanými ubytovnami se sdílenými funkcemi, které neumožňují dostatečně kvalitní a důstojné bydlení, čehož jsme bohužel dnes často svědky? 

Tady opět narážíme na nesourodý, nekoordinovaný a nejednotný systém několika dotčených institucí v oblasti především kontrolních mechanismů. Dokud to nebude zajištěno, není možné změnit současný stav. Pak bude samozřejmě nutné mít zabezpečenou kvalitní síť služeb, která pomůže nastolit zmiňované důstojné bydlení.   

Otázka na závěr. Ve Varnsdorfu se nacházejí dva hraniční přechody do Německa: silniční Varnsdorf-Seifhennersdorf a Varnsdorf-Großschönau, dále přes město vede peážní železnice ze Žitavy do Eibau. V souvislosti s migrační krizí, kdy je pro řadu uprchlíků cílem právě Německo, zaznamenali jste ve městě nějaké problémy či napětí mezi občany?

Žádný větší pohyb cizinců jsme zatím nezaznamenali. Migrační koridory vedou mimo území ČR a naštěstí nejsme vysněným cílem migrantů. Co se ale bude dít, až sousední obce a města za hranicemi dostanou nařízení shora přijmout nějakou část běženců, to zatím nevíme...

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Kateřina Synková

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Diskuse obsahuje 12 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Připosraný pokakánek Sobotka. Fico je frajer. Slovenský premiér se ostře vyjádřil o muslimech a toto nám řekli Babiš, Filip, Gazdík či Keller

15:36 Připosraný pokakánek Sobotka. Fico je frajer. Slovenský premiér se ostře vyjádřil o muslimech a toto nám řekli Babiš, Filip, Gazdík či Keller

ANKETA Slovenský premiér Robert Fico řekl pro agenturu TASR, že „islám nemá na Slovensku prostor“ a …