Starosta Velkého Týnce: Jsem prost politických ambicí…

Pane starosto, v uplynulém roce se vám podařilo úspěšně obhájit váš mandát. Jaká důležitá rozhodnutí jsou nyní před vámi?

Dá se říci, že standardní. Několik důležitých investičních akcí, kterými bych chtěl završit víceleté úsilí o kompletní dostavbu inženýrských sítí ve všech našich místních částech. Jde o realizaci druhé etapy stavby kanalizace v Čechovicích. Dále bych rád pokračoval v opravách povrchů komunikací a chodníků, kterou jsme nastartovali před několika lety. Dalším milníkem je nadstavba chráněných bytů pro seniory nad zdravotním střediskem, kterou bychom splatili dluh vůči našim starším spoluobčanům. Přislíbili jsme také pomoc sportovcům se stavbou multifunkčního hřiště. A rádi bychom konečně dotáhli do tečky plánovanou cyklostezku mezi Velkým Týncem a Čechovicemi. Nemluvím o dalších „drobných“ věcech, jako jsou zateplení a výměna oken, resp. zbudování přírodní zahrady v mateřské škole, na které jsme získali prostředky z Evropské unie, o výměně oken a nátěru fasády v hasičské zbrojnici, o doplnění herních prvků na hřištích umístěných v jednotlivých místních částech atd.

Jaké jsou vaše politické ambice do budoucna? Ptám se především s ohledem na výsledek komunálních voleb, kde jste dokonce přeskočil lídra strany a v souvislosti s blížícími se krajskými volbami v příštím roce.

Jsem prost politických ambicí… Vážně. Nejsem zřejmě ten správný stranický kádr, který by se dravě z komunální politiky odrazil k vyšším politickým patrům. Jsem však pyšný na to, že do KDU-ČSL jsem díky Tomáši Kvapilovi našel cestu ve chvíli, kdy strana zamířila na úplné existenční dno, resp. vypadla z dolní komory. Snad jsem svou troškou do mlýna pomohl k jejímu zmrtvýchvstání, a to podporou nového mladého vedení, resp. účastí v parlamentních a krajských volbách, kde jsem zůstal krůček od vstupu do krajského zastupitelstva.

Jak jste se svěřil pro naše stránky, loni jste se ocitl na profesní křižovatce, kdy jste si vybíral mezi vědou a politikou. Ačkoliv přiznáváte, že rozhodli voliči, domníváte se, že to bylo správné rozhodnutí? Přece jen funkce politika je nestabilní, navíc je méně populární.

Svým postavením na kandidátce jsem dal voličům jasnou zprávu, že pokud si přejí změnu, nebudu z těch, kteří by se zuby nehty drželi svého postu. Volební výsledky mi však počtvrté v řadě přinesly podporu, která mi zcela vyrazila dech. Nedovedu si představit, že bych na ni zareagoval svým bezprostředním odchodem do zdánlivě klidných vědeckých vod. Zda to bylo správné rozhodnutí, ukážou opět čas a podpora či odmítnutí voličů ve chvíli, kdy se k mé práci budou opět vyjadřovat.

A že je politika nestabilní záležitost? Ano, je. S tím se nedá zřejmě nic dělat. Mě však na ní bolí nejvíce to, když nemohu ani při sebevětším úsilí najít společnou řeč se svými kritiky, když si o sobě přečtu od pisatele skrývajícího se pod označením xxx, že jsem lump a zločinec. Obdivuji některé své kolegy z vyšších politických pater, že tento mediální či jiný tlak vnitřně i vnějškově ustojí…

Co říkáte na odvolání ministra školství Marcela Chládka? A jak byste hodnotil jeho působení v čele resortu?

Nebudu dělat velemoudrého, neboť zásahy do školského systému, které pan ministr v uplynulých týdnech a měsících připravoval či prováděl, jsem podrobně nestudoval. Stejně tak nebudu jeho soudcem, pokud je pravda, že se ke svým podřízeným choval tak, jak to popisují média. Jsem však dlouhodobě přesvědčen o tom, že školství jako celek, resp. učitelé jako ti, kteří vstupují do interakce se žáky či studenty, dostávají pořádně na frak či do těla. Zjednodušeně řečeno liberalizace vztahu žák – učitel – rodič vzdělávání našich potomků v žádném případě nepomohla. Předimenzování množství středních škol vedlo k úpadku jejich kvality. Chybí efektivně fungující učňovské školství, které by připravilo manuálně zdatnou pracovní sílu pro naše podniky. O chaosu a existenčním boji ve vysokém školství ani nemluvě. Jak říkali fakultní kolegové: pokud se vrátíš, budeš po těch několika letech poněkud mírně zaskočen.

Velký Týnec patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím obcím v celém Olomouckém kraji. Počet obyvatel zde rok od roku roste. Čemu to přičítáte? A především jak se jako starosta snažíte nárůst obyvatel reflektovat? Domníváte se, že jsou ve městě dostatečně zajištěny základní služby, jako jsou bydlení, infrastruktura, zdravotnictví či například školství?

Jak už jsem psal na jiných místech, rozhodným způsobem k tomu přispívá ideální poloha sídla ležícího v bezprostřední blízkosti krajského města. Dále samotný Velký Týnec, Čechovice i Vsisko jsou situovány tak, že v nich nedominuje typická hanácká placka. Terén je velmi rozmanitý, v blízkosti obce se rozkládá i les Chlum, který láká k výletům do přírody. O komplexním dokončení infrastruktury jsem psal výše. Pokud se týká občanské vybavenosti, jsem rád, že máme funkční zdravotní středisko, kino, tři místní knihovny, venkovní sportovní areál i halu, několik menších obchodů, které statečně bojují s velkým obchodním střediskem působícím na našem katastru. Nesmím zapomenout na bohatou nabídku soukromých služeb všeho druhu, řemeslníky, soukromé zemědělce, kteří provozují zemědělskou činnost v souběhu s velkou akciovou zemědělskou společností. Přetlak nyní zažíváme v mateřské škole, který řešíme spoluprací s mateřskou školou v nedalekých Suchonicích. Základní škola, která se před několika lety vyprazdňovala, se utěšeně zaplňuje. Pomaličku budeme uvažovat o jejím rozšíření. A pokud k tomu přičtu bohatý společenský, kulturní a sportovní život, zřejmě lidé považují svou existenci v našich obcích za smysluplnou. Svědčí o tom i neutuchající poptávka po stavebních parcelách…

Když jsme spolu hovořili naposledy, posteskl jste si nad úrovní médií, které podle vašeho názoru většinou reflektují jen negativní zprávy. Jsou tak podle vás média stále tím pověstným hlídacím psem demokracie, nebo se jejich význam posunul jinam?

Myslím, že do pádu Nečasovy vlády byly stránky deníků převážně zaplněny neustálými politickými půtkami a skandály. Po předčasných parlamentních volbách se situace zdánlivě uklidnila. Zda to přičítat relativní úspěšnosti vlády, v níž pracují i mí kolegové, nebo faktu, že významná tisková i jiná média odkoupil nejmenovaný podnikatel a politik v jednom, nevím. Nakolik to svazuje investigativní práci novinářů jako hlídačů demokracie, nejsem také schopen jednoznačně posoudit. O tom by měli spíše promluvit oni.

Pokud se týká atraktivnosti a převahy negativních zpráv nad pozitivními články, zůstává to a zřejmě i zůstane stejné. Víte, já jsem opravdu člověk, který velmi rád buduje, který se raduje ze sebemenšího úspěchu druhých. Když jezdím republikou, registruji změny, jichž jsou naše města a obce plné. Vždycky za nimi vidím vizi i práci lidí, kterým jde o to, abychom žili v důstojném prostředí, jež by mohlo konkurovat sídlům ležícím na jih či západ naší státní hranice. A právě zprávy o jejich úsilí jsou pro mě důležitějším sdělením než zprávy z černé kroniky všeho druhu.

Jaký vliv může mít podle vás na kvalitu informací skutečnost, že jeden z nejmocnějších politiků ovládá řadu médií?

Částečně jsem na otázku již odpověděl. Pokud se na problém podívám selským rozumem, normální, zdravé to více než méně není. Majitelovo pokušení ovlivnit způsob referování o důležitých věcech, existenční vázanost referujícího na zaměstnavatele nelze prostě úplně vyloučit. Ale znovu říkám, vyjadřuji se k tomu jako člověk z vnějšku, který nemusí mít dostatek podkladů pro vynášení jednoznačných soudů.

Abychom rozhovor zakončili pozitivně. Proč je podle vás dobré žít zrovna ve velkém Týnci? Čím je jedinečný v rámci okresu?

Budu se zřejmě opakovat, ale jinou možnost nemám. Do Velkého Týnce jsem přišel před dvaceti sedmi lety jednak za prací, jednak za možností získat profesní byt. Pro mě však hrál rozhodující roli fakt, že se z města dostávám na venkov, kde stále existuje bezprostřední kontakt s přírodou, s lidmi, které ve valné většině znáte. Dnes žiji v rodinném domku. Když vyjdu z kuchyně, dostanu se na malý dvorek a pokračuji do zahrádky. Pokud se chci vydat na delší výpravu, do lesa to mám co by kamenem dohodil. A pokud nechci šlapat sám, zazvoním na někoho z řady přátel. A když zatoužím po „velké“ kultuře – tu malou si připravujeme sami – do centra Olomouce to autem stihnu za devět minut.

A na co byste i vzhledem k blížící se letní turistické sezoně pozval čtenáře?

Naše obec nemůže konkurovat nabídce památek či kultury našeho mohutného olomouckého souseda. Ale určitě přijeďte poslední červencovou sobotu na velké gulášové a pivní slavnosti nebo v srpnu na slavnosti dožaté a doobirané čili týnecké buchtobraní. Pokud máte rádi kino pod širým nebem, i to vám můžeme každou sobotu v zámecké zahradě nabídnout. Já se opět těším na několikadenní pobyty v Pěkově ve východních Čechách a na šumavské Kvildě. Naše země je totiž opravdu mimořádně krásná!