Paní starostko, již za necelé dva měsíce nás čekají předčasné volby. Co očekáváte od volební kampaně? Nejvíce citovanou je v těchto dnech asi kampaň SPOZ a její billboard, kde je na známce korespondenčního lístku Miloš Zeman s citátem: ,,Já dám hlas zemanovcům. A Vy?“ V minulosti ale několikrát řekl, že se aktivně nezapojí do předvolební kampaně v dresu strany, která nese jeho jméno. Jak vy osobně na billboard nahlížíte? Je pro vás osobně, nejen billboard, ale i vystupování prezidenta, znakem porušení jeho slibu nadstranickosti?
Osobně s tím nemám problém. Pokud má člověk svůj názor, názor prezidenta na něm nic nezmění. Své názory dříve více či méně otevřeně říkali i prezident Havel a Klaus, a osobně mám raději prezidenta s názorem než pana opatrného. Naopak – přijde mi to fér, když řekne, koho bude volit. Proč to tajit? Nadstranický prezident je mýtus. Nebyl jím ani Masaryk.
Již je to více než před půl rokem, co nastoupil prezident Zeman do svého úřadu a i za tak krátkou dobu toho stihl mnoho. Jak jeho dosavadní působení hodnotíte vy osobně?
Nezastírám, že z nabídky kandidátů byl pro mne Miloš Zeman jediný profesionál, a také jako profesionál a zkušený matador všechny převálcoval. A válcuje je stále. Zkrátka nenašel se tady ještě politik, který by ho dokázal zkrotit. Což je vizitka nikoli Miloše Zemana, ale důkaz slabosti a neschopnosti těch politiků. Nemusí se mi líbit vše, co dělá, ale že poukazuje na nedokonalost naší ústavnosti je jenom dobře. Konečně se tak s tím vším výkladovým vakuem začne něco do budoucna dělat. Mám ráda sebevědomé lidi, kteří se nehroutí a neurážejí kvůli každé blbosti. Osobně mi je proto Zemanův nadhled a to, jak si hraje s některými méně schopnými jako kočka s myší, spíše sympatický. Nemůže za to, že máme v politice slabochy a až na výjimky méně bystré jedince. Někdy by měl brzdit, ale to by mu měli říct lidé kolem - a tam vidím tu slabinu. Chtějí ho využít pro sebe, namísto aby se starali, aby on byl na politické špici se vším všudy - i s image.
Psali jsme:
ČSSD aktuálně řeší stranické problémy, kdy nespokojení členové ČSSD z Mohelnicka napadli krajskou kandidátku sociální demokracie. Poté, co jejich žalobu Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl, uvažují dokonce o napadení voleb. Myslíte si, že mají šanci na úspěch?
Za mohelnickou ČSSD těchto dnů se velmi stydím, a její snahu vyvzdorovat si soudně nedostatek přirozené autority považuji za trapnou. V politice jsem přes dvacet let, nejsem žádné ořezávátko a není mi cizí stavět se i jasným autoritám. Ovšem nikdy ne takto hloupě a teatrálně. Kdo ještě dnes nepochopil, že jde o mstu jednotlivce, kterému ostatní slepě slouží a že mohelnická ČSSD je prostě jen rodinný podnik, měl by vrátit občanku. My, co víme, se jen divíme, proč tomu divadlu věnují média tolik pozornosti. Nezaslouží si to žádný z těch kroků.
Ptala jsem se i proto, že v Mohelnici neřeší problémy jen ČSSD, ale i vy osobně jste již třetí starostkou ve městě. Jak byste tak hodnotila atmosféru, které zde mezi zastupiteli panuje?
Zkusím být optimista – jde to. Ale hned bych doplnila – ale dře to. Bývalý starosta Navrátil nerozchodil své odvolání, protože se patrně cítí jako jediný povolaný město vést, přes své nulové zkušenosti a malou podporu lidí, a tak prostě zcela vědomě a cíleně škodí. Naštěstí to neumí, je spíše k smíchu, takže jsem v klidu. Jen mne to zdržuje, což je jediné, co mi vadí. Víte, já tvrdě vystupuji proti snahám vyvolat ve městě opět nepřátelské vztahy, těch tady bylo za poslední roky moc. Vadí mi nezdravé ambice lidí, kteří zatím nic nepředvedli, a kteří své zájmy povyšují nad zájmy města, a to za jakoukoli cenu. A proto to nazývám pravými jmény, neberu si servítky, a to z jediného důvodu – aby ti, co mají snahu vyvolávat politické rozbroje, věděli, že přijde tvrdá odpověď, a rozmysleli si to. Mně nevadí jiný názor, naopak, ty dobré od kolegů napříč stoly čerpám, ale vadí mi, když kuřata radí slepici, jak snášet vejce, a jejich evidentní snaha blbnout lidi pro vlastní prospěch. Proto také budu velmi otevřeně říkat za rok - tyto lidi už nikdy nevolte.
Psali jsme:
Příští rok byste chtěla obhájit mandát. Nemáte ale ambice kandidovat i do vysoké politiky? Proč?
Oproti původnímu přesvědčení skutečně chci za rok obhájit mandát starostky, což pro mne znamená, že Nezávislí musí výrazně vyhrát volby. Nemám o to obavy, začínají se mi ozývat významní a velmi schopní a zkušení lidé z Mohelnice, že mne adresně podpoří, takže je to pro mne taková známka toho, že snad jdu na to správnou cestou. Ve vysoké politice už jsem byla, a mám v tom jasno – do sněmovny mne za tohoto volebního systému nedostane nikdo ani párem volů. Chci však opět za tři roky postavit krajskou kandidátku, protože tentokrát nám to uteklo o setiny procenta a příště se to Nezávislým nepochybně podaří, a někdy v budoucnu nevylučuji kandidaturu do Senátu. Ten umožňuje individuální práci, a našemu regionu i Mohelnici by to pomohlo. Ale nyní je na prvním místě právě Mohelnice, a proto jsem v těchto volbách odmítla řadu nabídek do čela různých kandidátek. Ve sněmovně nyní prostě sedět nechci, je to pro schopného člověka ztráta času – na místě starostky a ve své advokátní praxi a na přednáškách jsem nepochybně užitečnější.
Do voleb zbývá také ještě rok, co je tak v současnosti vaší prioritou, cílem, který byste chtěla dokončit?
Nejvíce by se mi líbilo dosáhnout toho, co se nekoupí za peníze. Aby někteří naši zastupitelé, kteří si usmysleli město privatizovat pro svou partaj, dostali rozum, dokázali si přiznat, že po volbách 2010 přecenili své schopnosti, a přestali svou energii vynakládat pro vytváření blbé nálady ve městě a pro nesmyslnou válku, kterou nikdy nemohou vyhrát. Ono přirozená autorita se nevydupe ze země, ta se buduje léta, a oni ji chtěli přes noc. Důvěra lidí rovněž tak. Takže moje ambice je být člověkem, který svou přirozenou autoritou podobné lidi doslova zadupe do země a podá si ruku s těmi, kteří chtějí využít svých schopností, nikoli neschopností, pro své město. Nesnadný úkol. Z těch cílů, které považuji kupodivu naopak za velmi reálné, a všechny tím udivuji, je přinést do města peníze - a to prostřednictvím regionální spalovny, a těch peněz pak využít pro mohelnické občany – snížit jim výrazně cenu tepla, aby platili minimum za ukládání odpadů, přinést jim kratochvíle typu termálního koupání i v zimě, seniorům a dětem autobusy z okolních obcí zdarma do centra města a řadu dalších věcí. Tento projekt mi stojí za to, abych na radnici byla i další období a uhlídala to před podnikatelskými dravci a neschopnými lidmi. Zkrátka aby ta spalovna skutečně vydělávala pro mohelnické občany, ne pro nějaké kasty. V tom mám oporu nejen radních, ale řady lidí ve městě.
Mohelnice plánuje, že od příštího roku zřídí městskou policii. Jaké budou náklady? A je kriminalita ve městě velkým problémem?
Kriminalita bych ani neřekla, i když v Mohelnici už bohužel máme zkušenosti i s vraždou. Problémem je nedodržování vyhlášek města, zejména noční klid, bezdomovci, binec v městském parku… Takže tisíce běžných věcí, které ale otravují těm slušným lidem život. Také chceme na jaře hodně vybavit nové náměstí kvalitním mobiliářem - stánky, květiny, který by se mohl ničit. Takže by to měla být taková pořádková policie. Na kriminalitu jako takovou máme policii státní, to města suplovat nemají. Mají jen pomáhat a dělat si svůj pořádek. Náklady ještě nemáme spočítané, chceme ale čtyři strážníky, takže by to nemělo být astronomické.
Mnohá města trápí také v současnosti velký počet bezdomovců, který v ČR roste. Podle ministra práce Koníčka je v současnosti kolem 30 tisíc lidí bez domova, stejná situace však prý hrozí až 100 tisícům občanů. A tak přišel s koncepcí, co by všechno stát měl zařídit, aby se alarmující stav zmírnil. Vítáte opatření, která by měla přispět k řešení situace? A máte s bezdomovectvím problémy i v Mohelnici?
Máme, byť nijak rozsáhlé. Máme své dva bezdomovce seniory kolem 80 let, kteří nám bivakují u muzea, a pak na ulici Nádražní ty „mladší“. Není jich moc, ale problémy vytvářejí – svým způsobem života obtěžují okolí. Pomoci by nám měla městská policie, ale jinak jsou města proti těmto lidem bezmocná. Nemáme žádné páky, žádné pravomoci vnutit jim jakoukoli pomoc. A nemůžeme je vzít a někam separovat, jsou to svobodní lidé. Jen snad korigovat jejich pohyb. To je vše. Bohužel. Na druhé straně mám k těmto lidem více pochopení než k mladým a neklidným, kteří nám na čtyřkolkách lítají po parku nebo pod stromy fetují. I na ty si městská policie došlápne.
Nelitujete toho, že jste nominaci na starostku města rok a půl před volbami přijala?
Byly takové okamžiky, ale nyní jsem už jako ryba ve vodě. Neskutečně mne to baví, i když to je těžké. Ale spíše kvůli těm, kteří ničí dobrou vůli než kvůli práci jako takové. A s tím si poradím. S čím si nyní trochu nevím rady, jsou hezké starosti - stala jsem se babičkou, a tak musím najít čas na vnoučka - že to není snadné, nemusím povídat. Ale najdu - s mohelnickými mohu debatovat i od kočárku. Koneckonců jsem také jen máma, manželka a dnes i babička. Jako oni.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
