Starostka Písku: České školství potřebuje především kontinuitu

Paní starostko, tzv. doba hájení pro vás skončila. Jak byste shrnula svých prvních sto dní ve funkci? Je něco, co vás, ať již kladně nebo záporně, překvapilo?

Kdepak sto dní hájení. Něco takového si v komunální politice nemůžete dovolit. Naskakujete do hodně rozjetého vlaku, pokud něco neumíte, musíte se učit za pochodu. Od prvního dne ve funkci jsem v jednom kole. Máme za sebou tři zastupitelstva, všechny komise a výbory jsou už plně funkční. Znovu začal fungovat zastupitelský klub, který slouží jako široká názorová platforma, ze které můžeme čerpat inspiraci pro svou práci. S kolegy místostarosty jsme se snažili udělat maximum pro to, aby občané i úředníci změnu ve vedení radnice nevnímali jako něco revolučního. Stále analyzujeme některé procesy a zamýšlíme se nad tím, jestli by nemohly fungovat lépe. Vezmeme-li v potaz, že v tom ještě figurovaly vánoční a novoroční svátky, neudělali jsme toho za posledních sto dní zrovna málo.

Jste první porevoluční starostkou města. Plánujete tak nějaké změny uvnitř úřadu? Promítne se změna pohlaví v řízení města?

Doufám, že ano. Ženský pohled na věc se přeci jen od mužského liší. A já sama nejsem příznivkyní nekonečných debat, mám ráda racionální a praktická řešení.

Uvnitř úřadu dochází jen k drobným organizačním změnám. Naší snahou je od začátku maximální zefektivnění práce úředníků. Každý z nich by měl vědět, za co a komu zodpovídá. Chceme definovat jasná a jednoznačná zadání. Je třeba dobře nastavit kontrolní mechanizmy, účelně řídit městské organizace, odpovědně nakládat se svěřeným majetkem. To je obsahem naší práce, nehledejme v tom nic jiného.

"V Písku došlo k prolomení etického pravidla o vítězi voleb, jako hlavním tahounovi budoucí koalice, které v Písku platilo od roku 1990 a jehož hlavním propagátorem byl až do roku 2010 ideový lídr hnutí Jihočeši 2012, Luboš Průša.“ Tak znělo vyjádření MO ČSSD k uzavřené koalici v Písku. Co vy na to? A především, co bylo hlavním důvodem, že nebylo možné se dohodnout s ČSSD, která tak skončila v opozici?

Komunální politika by neměla být otázkou politického zařazení jednotlivých zastupitelů, ale spíše otázkou jejich mezilidských vztahů. Dnes už se dobře rozbíhá spolupráce v rámci zastupitelstva napříč politickým spektrem, a to byl jeden z nejdůležitějších bodů našeho programu. Role koalice a opozice nemůže být v demokratickém systému zcela opominuta, na druhou stranu ale není nutné ji zbytečně zdůrazňovat.

Když se vrátím k uvedené citaci vyjádření MO ČSSD, Jihočeši 2012 opravdu nemají ideové lídry. Luboš Průša byl a je řadovým kandidátem, pomohl nám svou zkušeností při formulaci některých bodů programu. Stejně jako on tak učinili i mnozí jiní. Pořád jsem přesvědčena, že drtivá většina problémů města jako je Písek, se nedá polarizovat vlevo nebo vpravo. Jsou to prostě obyčejné problémy města a lidí, kteří v něm žijí, jež je třeba především řešit. Od toho je tady 27 zastupitelů, 9 radních a desítky úředníků. Mám-li se uchýlit ke sportovní terminologii, na hřišti by měl hrát jeden dobrý tým, když tam bude zmateně pobíhat každý sám za sebe a ve svém dresu, bude z toho nejspíš pěkná blamáž.

Co byste vytkla svému předchůdci a co tak budete chtít dělat jinak než on?

Nikdy jsem nekritizovala práci svých předchůdců a nebudu to dělat ani nyní.

JUDr. O. Veselý byl a je mužem mnoha vizí. Město potřebuje takové lidi, ale zdá se mi, že občané chtějí už vidět také konkrétní výsledky.

A obecně – u občanů je zřetelně cítit nedůvěra v politiky, je vidět únava a znechucení z politiky jako takové. Malá volební účast a klesající zájem obyvatelstva o věci veřejné jsou toho dokladem. Nechci snažit přesouvat odpovědnost na druhé a alibisticky se přitom zaštiťovat občanskou společností a otevřeností radnice. Voliči delegují odpovědnost na nás, proto bychom se neměli snažit vracet míč na jejich stranu. Zásadní rozhodnutí musí nakonec stejně přijmout ten, kdo za něj nese i svou zodpovědnost. Tedy zastupitel.

Jak byste hodnotila s odstupem času spolupráci uvnitř koalice, na níž jste se dohodli se zástupci TOP 09, ANO, Píseckých patriotů, VPM a ODS? Domníváte se, že vyjednaná koalice vydrží celé volební období?

Nevidím zatím nic, co by svědčilo o opaku. Ve vedení radnice je velmi pracovitý a komunikativní tým. Neříkám, že máme vždy na všechno stejný názor. To snad ani není možné. Co je pro mě nejdůležitější, je ochota všech sednout si ke stolu a o věcech si promluvit. Nehledat důvody, proč to či ono nelze udělat, ale najít řešení, jak by se to udělat dalo. Někomu by to mohlo připadat triviální, ale věřte mi, že právě toto považuji za zásadní pozitivum současného vedení radnice.

Jaké jste si stanovili hlavní priority pro letošní rok?

Čekají nás dvě zásadní investiční akce. První z nich je start výstavby nového plaveckého bazénu, který město již léta potřebuje. Podařilo se nám ukončit nikam nevedoucí šestiletou (možná i delší) diskuzi o jeho umístění a podobě. Připravujeme podklady pro architektonickou soutěž. Do konce roku bychom měli rádi v rukou projekt a musíme transparentně vybrat dodavatele stavby. Druhou je rekonstrukce bývalé školy na Alšově náměstí, která bude sloužit jako nové sídlo městské knihovny. Samozřejmě nás čekají i desítky drobnějších úkolů, jejichž splnění, doufám, povede ke zkvalitnění života obyvatel města Písku i jeho návštěvníků.

Jihočeský Písek by se mohl stát pilotním v rámci tzv. "chytrých měst". Ve světě jsou takových měst už více než dvě stovky – například Vídeň, Paříž nebo Barcelona, ale i řada menších v západní Evropě. Písek by u nás mohl být prvním městem, kde by tento koncept zavedli do praxe jako komplexní systém. Na čem nyní závisí, zda titul získáte? A co pozitivního by to městu a jeho obyvatelům přineslo?

O titul nejde. Jde o to naslouchat novým trendům a snažit se jich využít ku prospěchu. Žijeme v době, která se překotně technologicky vyvíjí. A asi se všichni shodneme na tom, že nám všem technologie více či méně zpříjemňují život. Písek má v tomto ohledu řadu výhod. Ve městě sídlí jedno z nejmodernějších technologických center v České republice. V průmyslové zóně působí firmy, jejichž denním chlebem je rozvoj technologií. Ve městě žijí tisíce lidí. Jsou moderní a rychlí. Jejich život je stále více spojený s chytrými telefony, internetem a inteligentními technologiemi. Město se musí vyvíjet s nimi. Pokud tak neučiní, začnou z něj dříve či později odcházet.

My jsme teprve na začátku cesty. Je to rozhodně jeden z projektů, jehož realizace přesáhne rámec volebního období. Důležité je především začít. Nebude to jen krok ke zlepšení života místních, bude to určitě i vstřícný krok k návštěvníkům města. A Písek si musí turisty hýčkat, protože cestovní ruch byl a doufám, že i nadále bude, významným zdrojem příjmů našeho krásného města.

Původním povoláním jste učitelka a v posledních letech působíte také jako ředitelka ZŠ E. Beneše Písek. Zůstanete ve školství i nadále jako starostka? Dá se to podle vás skloubit? A hlavně, co vás vlastně přimělo kandidovat? Čeho byste chtěla jako starostka dosáhnout?

Při nástupu do funkce uvolněné starostky jsem samozřejmě musela post ředitelky školy opustit. Vykonávat obě funkce není možné. Vedle věcí sociálních se ale jako starostka nadále věnuji i oblasti školství, kultury a cestovního ruchu, která je mi blízká.

Do křesla starostky mě přivedl můj zájem o věci veřejné. Vnímala jsem je jak z pozice ředitelky, která denně svádí boj s úředním šimlem, tak z pozice pedagoga, který se denně setkává s problémy svých žáků i jejich rodičů. Jednotlivé nitky jejich starostí a drobných denních problémů nakonec upředly lano, které mě vytáhlo až do křesla starostky.

Jsem zvyklá přijímat výzvy a toto je jedna z nich. Práce starostky se od práce ředitele školy nebo pedagoga příliš neliší. Jen každý z nich pracuje s poněkud jiným měřítkem. Výsledek by tak jako tak ale měl být viditelný a měl by posloužit všem. To není malý cíl.

Jak se budete chtít jako starostka zasadit o podporu školství ve městě? Jste spokojená s kapacitou MŠ a ZŠ?

Písek se, mimo jiné, definuje i jako město škol a studentů. Ráda bych, aby to tak zůstalo. Jako donedávna praktikující ředitelka bych především chtěla napomoci svým kolegům se snížením jejich administrativní zátěže. Snažíme se jim ulevit hlavně v oblasti výběrových řízení a administrace grantů, spojených s rekonstrukcí školních budov a areálů. Musíme si uvědomit, že každý ředitel je z poloviny pedagog a z poloviny manažer. Dopoledne učí, řídí školu, odpoledne nastupuje druhou směnu, ve které vyplňuje dotazníky, posílá hlášení na ministerstva, administruje dotační tituly. Mám v živé paměti, že jsem v práci bývala od sedmi od rána do sedmi do večera. V tom směru se jim, pokud nám to platná legislativa umožňuje, snažíme vyjít v mnoha směrech vstříc.

Písek v minulých letech úspěšně absorboval již řadu populačně silných ročníků. V tomto ohledu si myslím, že jsme kapacitně dobře připraveni.

Jak byste hodnotila kroky současného ministra školství Marcela Chládka? Domníváte se, že pomohou zlepšit úroveň českého školství? Mám na mysli například změnu financování škol podle kvality, zavedení povinných maturit a přijímaček z matematiky či podporu pro perspektivní obory. Je to podle vás cesta správným směrem? Nebo v čem vůbec vidíte propad znalostí žáků a kvality českého školství?

Já už jsem ve své profesi zažila tolik převratných koncepčních řešení a ještě více těch zcela nekoncepčních. A vím, jak dlouhá cesta je od nápadu k realizaci. Vím také, jak málo z dobrých nápadů nakonec při jejich realizaci zbyde. České školství potřebuje především kontinuitu. Bude-li se školská doktrína dál měnit při každé změně vlády, je to cesta do pekel. A budou-li čeští učitelé jen stále ve střehu očekávat, co se na ně z té které strany zase řítí, nepohneme se z místa. Z mé praxe vím, že český učitel i český žák mají dobrý základ, a neodvažovala bych se mluvit o propadu znalostí či kvality školství. Vždyť jen metodika těchto průzkumů se mění rok od roku, jedna popírá druhou.

Jak se vám jako ředitelce ZŠ podařilo vypořádat s požadavkem na kvalifikaci učitelů? A souhlasíte s požadavkem?

Pořád totéž, co v předchozí odpovědi. Nejprve nemilosrdný konec nekvalifikovaných na školách, pak se zjistí, co to způsobí. A už jsou na světě výjimky a přijdou další a další a z původního nápadu nakonec nezbyde nic. Na výsledky žáků má vliv v první řadě kvalita učitelů.