Paní starostko, jak byste ve stručnosti hodnotila uplynulý rok a svůj první rok ve funkci? Jak je denní realita práce starostky blízká vaší původní představě o této práci?
Můj první rok ve funkci hodnotím jako velmi hektický. Pracovala jsem ve veřejné správě více než 20 let, měla jsem možnost práci starostů poznat velmi zblízka, i práci vedení naší obce, ale samozřejmě realita se trochu liší. Přece jen se více potkávám s běžnými starostmi lidí, jejich podněty, dobře míněnými radami… A tato setkání stojí poměrně dost času, někdy se ani neřeší problémy obecní, ale spíše soukromé, ale já ten čas s nimi strávený nepovažuji za ztracený. No a tak musím svůj pracovní čas hodně nastavovat.
Jste historicky první ženou v čele Ratíškovic. Projevuje se nějak změna pohlaví v řízení obce?
To s jistotou nevím, ale snad ano! Vždyť už jen sama ženskost by měla vnést minimálně prvky empatie, elegance a v mém případě i ekologie!
Ale vážně, styl řízení určitě není v tom, zda je šéfem muž nebo žena, ale je jednak v manažerských dovednostech a jednak v naplňování volebního programu a vizí vedení obce. Určitě se očekává, že žena nezapomíná a více dbá na sociální podmínky rodin s dětmi, seniorů, a podobně, ale v naší obci tyto oblasti nebyly, ani nejsou na okraji a nebylo třeba něco přeorganizovávat.
Jakým způsobem ovlivnilo vaše zvolení váš osobní život?
Hodně mě to obohatilo, zjistila jsem, kolik mám přátel a různých příznivců, kteří sledují, jak se naše obec rozvíjí, a dokonce mi moc pomáhají a ani možná tak úplně nevědí, jaká je to pro mě motivace. A přitom mnozí nejsou z naší obce. Na druhé straně jsem rovněž zjistila, že mám i hodně nepřejícníků, a tak jsem obohacena i o anonymní SMS, e-maily, pomluvy… I když ani dříve jsem neměla moc volného času, teď je ho ještě míň, protože být starostkou znamená v podstatě být v práci 24 hodin. Jste veřejnou osobou a nelze např. ani na plese odmítnout debatu o obecních problémech – alespoň ne v mém pojetí výkonu této funkce.
Povolební jednání bylo podle vašich slov otevřené, rychlé a korektní. Jak byste hodnotila spolupráci uvnitř koalice s odstupem času?
Mám takový pocit, že to lze hodnotit slovy – jsme na jedné lodi, máme stejný zájem. Naše spolupráce je velmi plodná a při množství úkolů, které jsme si dali a postupně řešíme, zatím nebyl čas si hrát na protivníky.
Co konkrétně se vám podařilo prosadit z vašich priorit a co naopak čeká na své řešení?
Prioritou u nás v Ratíškovicích, ať už koalice nebo opozice, byla stavba tzv. kulturního domu. To se podařilo a máme ho rozestavěný. Podařilo se i hodně věcí dalších, např. sportovní hřiště u základní školy, vysadili jsme krásnou novou zahradu u školy, vysadili jsme aleje, postavili vodovod do lokality vinných sklepů, rekonstruovali veřejné osvětlení, rozšířili kompostárnu, vybudovali nějaké chodníky… Něco z toho bylo nad rámec našich programů, něco nás čeká – je to hlavně dobudování některých místních komunikací a chodníků, vyřešení dalšího sociálního bydlení nejen pro seniory, rádi bychom přistavěli školu, chybí nám cyklostezka do Hodonína…
Co nového plánujete v obci letos?
Letos bychom chtěli dokončit stavbu kulturního domu, opravit smuteční síň, dokončit rekonstrukci budovy hasičské zbrojnice, opravit některé chodníky, provést nezbytné opravy bazénu a zrealizovat výstavbu kogenerační jednotky ve sportovním areálu. Chuť a sílu máme, uvidíme, co nám dovolí rozpočet. Kromě toho samozřejmě plánujeme hodně kulturních a sportovních akcí a naše spolky také, takže návštěvníci si nás mohou zkontrolovat.
Ratíškovice patří mezi nejlidnatější obce v České republice, žije zde více než 4 000 obyvatel. Máte proto vysvětlení?
Jsem rodačka z Ratíškovic, a tak mě tato otázka donutila se zamyslet, co mě tu vlastně drží. Naše obec je dobře vybavená, jsou zde dvě mateřské školky, základní škola, dobrá zdravotní péče, velmi dobrá nabídka pro volný čas – hodně kroužků a aktivit pro miminka až po seniory, máme sportovní areál a hlavně hodně aktivních občanů. Z naší obce je poměrně dobrá dostupnost do větších městských center – do Hodonína, Kyjova, i Brno není tak daleko...
Nakolik obyvatel za poslední léta přibylo či ubylo a co k tomu přispívá?
Dívala jsem se na údaje ze statistiky a v posledních letech se celkem počet obyvatel drží na stejné úrovni, teď konkrétně to vyšlo asi o cca 40 méně než předcházející rok. Na to, že se nám zatím stále nedaří připravit nějakou lokalitu pro výstavbu rodinných domů, a tím k nám přilákat více lidí, není rozptyl tak velký.
Odpovídají počtu obyvatel i občanská vybavenost a dostupnost základních služeb?
Já se domnívám, že ano. Rádi bychom však uvítali větší možnosti pro zvýšení zaměstnanosti.
Nejvíce postiženým krajem v Česku v souvislosti s imigrační krizí je právě Jihomoravský kraj. S jakými pocity sledujete její vývoj?
Obec Ratíškovice zatím nemá žádné přímé zkušenosti s imigranty. Nemám je ani já osobně. Situaci sleduji s velkým zájmem, sleduji i reakce v Evropě nejen v Jihomoravském kraji a není jednoduché si udělat jednoznačný a jednoduchý názor.
Uprchlická krize také rozděluje nejen politiky, nýbrž i veřejnost. Jak hodnotíte přístup vedení strany k řešení uprchlické krize? Je podle vás reálná šance, že by se imigranty ve větším měřítku úspěšně podařilo začlenit do společnosti, když se nám to nepovedlo ani v případě tzv. nepřizpůsobivých, kterých je nejen početně méně, ale mají k naší kultuře i mnohem blíže?
Nejsem členkou žádné strany a nechci se pouštět do hodnocení kroků vedení KDU-ČSL (pokud tím byla míněna), a to hlavně proto, že přece jen mám informace zprostředkované a nevěnuji se této problematice dostatečně do hloubky. Nechtěla bych, aby to vyznělo jako alibi, ale prostě nemám žádnou osobní zkušenost, nejsem nikde zapojena do řešení této problematiky, a moje stanovisko je tedy velmi laické. Zatím stejně jako mnoho dalších občanů sdílím obavy z budoucího vývoje sbližování našich kultur.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
