Od komunálních voleb uplynulo již více než deset měsíců. Jak byste hodnotila své začátky ve funkci? Co pro vás bylo z počátku nejnáročnější?
Vzhledem k tomu, že nejsem ve funkci starostky nováček, nešlo u mě o začátky, ale spíše o plynulé navazování na plány obsažené ve volebním programu a nedokončené akce z minulého volebního období.
I když společnost obecně tvoří více než z poloviny ženy, jejich zastoupení v české politice je průměrně pouhých 20 procent. Byť v poslední době počet žen v politice roste, kde vidíte hlavní příčinu tohoto nepoměru?
Myslím, že v poslední době se počet žen zastoupených v politice opravdu zvyšuje. Toto zastoupení asi není tak výrazné ve špičkách hlavních politických stran, ale na místech starostek jak v Praze, tak i v celé republice vidím žen docela dost. Možná je to také tím, že ženy jsou obecně velmi pracovité a občané tuto jejich vlastnost kladně oceňují. U mladších žen zřejmě příčina jejich neúčasti na politické scéně spočívá v tom, že stále ještě jsou na ně kladeny větší nároky (samozřejmě to nelze paušalizovat) v rámci rodiny a péče o děti než na muže.
V čem vidíte zásadní rozdíl mezi ženou a mužem v politice a je vůbec nějaký?
Žádný zvláštní rozdíl mezi muži a ženami v politice nevidím. Spolupracuji s řadou kolegů i kolegyň, s někým si rozumím více, s někým méně, ale je to vždy otázka naladění na stejnou vlnu způsobu myšlení a rozhodování, nikoliv otázka pohlaví. Politiku by měli dělat lidé, k jejichž základním vlastnostem patří empatie k ostatním, cílevědomost, pracovitost, samozřejmě neúplatnost a snaha o zlepšování života všech občanů, a pak vůbec nezáleží na tom, zda jde o ženu či muže. Rozhodně nesouhlasím s tendencemi zavádět poměrné kvóty zastoupení žen. Pro normální ženu přece musí být docela ponižující, když muž je vybrán pro své schopnosti a znalosti a ona především proto, že se hodí do nějaké tabulky.
Psali jsme:
Jak povolání starostky ovlivnilo váš osobní život?
Především v tom, že starostkou jsem 24 hodin denně, o sobotách i nedělích. Ani v době dovolené se nedovedu od problémů zcela odpoutat a každou chvíli „visím na telefonu“ a lákám informace o momentální situaci. Ještě že mám kolem sebe chápající rodinu a tým perfektních spolupracovníků, kteří to se mnou vydrží.
V čele Prahy je poprvé v historii žena. Jak byste Adrianu Krnáčovou jako primátorku hodnotila?
To, že v čele Prahy stojí jako primátorka poprvé v historii žena, je výsledkem rozhodnutí pražských voličů. Po celou dobu kampaně bylo známo, že v případě vítězství ANO bude primátorkou paní Krnáčová. A tak se také stalo. Myslím, že mě vůbec nepřísluší hodnotit ji jako primátorku, ze své práce se bude odpovídat především svým voličům. Osobně si myslím, že to nemá vždy docela jednoduché, z vlastní zkušenosti vím, že střety s opozicí nebývají vždy příjemné.
Co konkrétně vás jako starostku nejvíce pálí, ale není ve vašich možnostech to ovlivnit?
To mohu říci zcela jednoznačně. Jsou to především nájezdy řidičů Středočeského kraje, kteří se ráno sjíždějí za prací do Prahy. Na Zličíně, jako okrajové části, zaberou každé volné místo, ať už je k parkování určeno či nikoliv, a dále pokračují do středu města metrem. Záchytná parkoviště u metra v žádném případě nestačí, Středočeský kraj tato situace zřejmě příliš neirituje a ponechává zcela na hlavním městě, aby se s touto situací vypořádalo. Řešením by byly výstavba záchytných parkovišť ještě před hranicemi hlavního města a přesun občanů linkami MHD k metru. Velké městské části v centru zavedou parkovací zóny, vytlačí cizí řidiče mimo své území, malé městské části to již ale učinit nemohou. Domácí řidiče, kteří z městské části ráno odjedou, okamžitě nahradí mimopražští a naši občané, především děti, pak v oblacích smogu a výfukových plynů tráví celé dny.
Na jaké novinky se naopak mohou občané těšit ve druhé polovině roku?
O žádné převratné novinky nepůjde, snažíme se jen plnit Programové prohlášení Rady MČ. O všech našich krocích je veřejnost průběžně informována jak na veřejných zasedáních zastupitelstva, tak prostřednictvím webových stránek, Zpravodaje Zličína a Sobína či na pravidelných setkáváních s občany, která pořádáme každý rok na jaře a na podzim a kde řešíme konkrétní problémy.
Jaká nejdůležitější rozhodnutí jsou před vámi v nejbližších (tý)dnech?
Myslím, že každé rozhodnutí je důležité. Vždy se dotkne nějakého okruhu občanů, a to, co je pro jednoho celkem nezajímavé, je pro druhého zásadní otázkou. Nerada proto rozhodnutí dělím na důležitá a méně důležitá. K rozhodnutí, které zasáhne většinu občanů městské části, samozřejmě bude patřit příprava rozpočtu na rok 2016. Jsme malá městská část a naše finanční prostředky nejsou nijak závratné, proto musíme pečlivě zvažovat účelné vydání každé koruny.
Když se řekne Zličín, většině Pražanů se stejně jako v případě Černého Mostu, vybaví konečná stanice metra B a obchodní centrum. Co konkrétně si představíte vy sama?
Svůj domov. Místo, kde žije moje rodina, přátelé. Přívětivou městskou část ponořenou do zeleně, uklizenou a připravenou přijmout další členy do své velké rodiny. I když má ještě stále co řešit, snažíme se problémy postupně odstraňovat. A největší odměnou pro mě by bylo, kdyby se Zličín stal domovem pro všechny své občany, kde budou spokojeně žít mladí i senioři, vychovávat své děti a kam se vždy budou rádi vracet.
Plánujete v nejbližší době na území obce stavět nějakou novou výraznou budovu? A jaký je váš názor na současnou zástavbu obce?
V nejbližším období zahájíme výstavbu nové čtyřtřídní mateřské školy. V loňském roce jsme přistavěli dvě třídy ke školce původní, to se však ukázalo jako zcela nedostačující.
K naší velké radosti se nám snad podaří zrealizovat z finančních prostředků MHMP i výstavbu nové základní školy. V současné době máme téměř tisíc dětí do 15 let věku a pro ně pouze 1. stupeň základní školy (1.–5. třída), vybudovaný z části mateřské školky, čemuž také odpovídají užívané prostory. Hygienickým předpisům neodpovídají ani ostatní poměry ve třídách, takže např. kvůli zajištění zorného úhlu pohledu na tabuli je nutné děti pravidelně přesouvat z řady lavic od dveří k oknu a zase zpět apod. Počet dětí v první třídě každoročně překračuje možný počet.
Ocitli jsme se v bezvýchodné situaci. V Praze neexistuje městská část naší velikosti bez vlastní základní školy, jen my jsme stále byli odkazováni na školy ve spádové oblasti, kam ale většinou rodiče děti nedávají, a děti tak absolvují „školní turistiku“ po mnoha městských částech. Není však dost dobře možné posílat vyplašené prvňáčky školním autobusem do zcela neznámé městské části a neznámého prostředí. To je dost obtížné pro děti z II. stupně, pro prvňáčky téměř nemožné. A to už vůbec nepoukazujeme na to, že tyto děti nezískávají žádné vztahy k domovské městské části ani k sobě navzájem, protože se téměř neznají.
Co se týká výstavby, je Zličín velmi dynamicky se rozvíjející městskou částí, počet obyvatel se za posledních několik let zdvojnásobil a stále mají developeři zájem stavět u nás další a další byty. My nové občany rádi vítáme. Bohužel tuto výstavbu nedoprovází tolik potřebná občanská vybavenost, kterou potom občané vyžadují po vedení městské části. Naše možnosti tomu však neodpovídají. Proto mě bude docela mrzet, pokud z Pražských stavebních předpisů vypadnou tzv. plánovací smlouvy, které by ukládaly developerům podílet se na výstavbě škol, školek a další občanské vybavenosti. Pokud se někdo domnívá, že se městská část dohodne s developerem sama, pak je to, především u malých městských částí, většinou čirá naivita. I v případě, že developer je ochoten přispět na realizaci občanské vybavenosti, jde většinou o částku, která ani zdaleka nepokrývá potřebné náklady.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
