Je Gumenjuk fašista nebo hrdina? To záleží na tom, kdo se ptá. Gumenjukovi je sice již 90 let, ale přesto působí vitálně a kypí zdravím. Sám sebe považuje za bojovníka za svobodu a je pyšný na to, že sloužil v Ukrajinské osvobozenecké armádě. „Byli jsme bojovníci a vlastenci. Byli jsme hrdí lidé a nikdy jsme nevyžadovali soucit od našich nepřátel, prohlašuje současný obyvatel Lvova, který má na sobě uniformu.
Sedmdesát pět let poté zní jeho vyznání poněkud kontroverzně. I vzhledem k současnému ukrajinskému konfliktu, kde proruští separatisté a ruská média nazývají ukrajinské vlastence fašisty. Za druhé světové války se mnoho ukrajinských vlastenců přidalo na stranu nacistů, protože se domnívali, že jim pomohou ze země vyhnat Sověty. Mezi ně tehdy patřil i osmnáctiletý Gumenjuk, který se přidal do ukrajinské divize nacistické SS. Dnes říká, že šlo o strategické rozhodnutí. „Když jsme k nim vstoupili, tak nám poskytli profesionální výcvik. My jsme jinak samozřejmě věděli, že Německo nakonec válku prohraje,“ tvrdí Gumenjuk.
Na zdi v jeho bytě visí obrázek jedné z nejvýraznějších postav ukrajinské historie, Stepana Bandery. Ukrajinci ze západní části země jej považují za hrdinu, lidé z východu jej naopak nenávidí a hovoří o něm jako o nacistickém kolaborantovi. Někteří historici poukazují na to, že ukrajinští nacionalisté během druhé světové války páchali zvěrstva, zejména proti ukrajinským Polákům. Naopak proevropsky naladěný ukrajinský parlament jim prostřednictvím schváleného zákona udělil status „ukrajinských bojovníků za nezávislost“. Zároveň parlament schválil kontroverzní zákaz nacistických a komunistických symbolů, včetně šíření propagandy spojené s těmito ideologiemi.
celý text v angličtině najdete ZDE
Tento krok velmi rozčílil Rusko a ministr zahraničí Sergej Lavrov jej označil za pokus Ukrajiny přepisovat dějiny. Nový zákon podle jeho mínění napomáhá šíření nacionalistické ideologie. Rodný region Gumenjuka, Ivanofrankivská oblast, patřil v době jeho narození Polsku. Za minulé století se však tato skutečnost změnila mnohokrát. „V roce 1939, kdy tam dorazili Sověti, jsme si nejprve mysleli, že nás přijeli osvobodit od polského jha,“ vzpomíná Gumenjuk. V té době ve vesnici vlály dvě vlajky. Jedna žluto-modrá, vlastenecká, a druhá rudá, která patřila Sovětům. „Po několika týdnech však začali sovětští vojáci zatýkat ty, co měli v oknech vyvěšenou žluto-modrou vlajku,“ říká Gumenjuk.
V dalších měsících byly zabity či poslány do sovětských gulagů stovky tisíc Ukrajinců. „Když poté dorazili Němci, vítali jsme je proto jako skutečné osvoboditele,“ komentuje Gumenjuk, který byl v záři 1945 zraněn při střetu s Rudou armádou a skončil v sovětském zajetí. Následně strávil 11 let v sibiřském gulagu poblíž města Norilsk, stovky kilometrů od svého rodiště v západní Ukrajině. Oficiální uznání Gumenjuka a jeho kolegů jako „bojovníků za svobodu“ přichází pro většinu z nich příliš pozdě. „Ale stále je to důležité, protože nebudou moci nikdy říci generace našich děti a vnuků, že jsme byli obyčejní bandité,“ má jasno Gumenjuk.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
