„Od konce 90. let stát prodal parcely o rozloze jedné čtrnáctiny republiky. Řečí čísel jde o 580 tisíc hektarů. A pro lepší představu: je to zhruba 140 tisíc Václavských náměstí nebo dvě Lucemburska a k tomu ještě Malta, případně čtvrtina Izraele,“ píše server.
Stát chce strategickou rezervu, o kterou vlastní činností přišel
To, že to nebylo právě šťastné rozhodnutí, ukazuje např. kauza farmářky Ludmily Havránkové, která nechtěla prodat své pozemky, jež stát potřeboval pro dokončení stavby dálnice D11. Roli mohlo hrát i to, že půda, kterou stát mohl nabídnout jako protihodnotu, byly příliš daleko nebo příliš neucelené. Jiný problém vyvstane lidem před očima, když si zjistí, jak to bylo s prodejem půdy u Letiště Praha, na níž měl být později postavena nová přistávací dráha.
„Z pozemků, které tehdejší státní Pozemkový fond u pražského letiště prodával, utržila státní pokladna několik milionů korun. O pár let později za ně státní letiště zaplatilo čtyři miliardy korun. Vydělala na tom společnost Penta,“ připomíná server.
To se má na příště změnit díky novele zákona o půdě, kterou má v květnu projednat vláda. Počítá s tím, že si stát vytvoří pozemkovou rezervu pro strategické projekty, např. dopravního či protipovodňového charakteru. Daňové poplatníky to však nevyjde právě nejlevněji, už jen proto, že stát nedávno fakticky zvýšil cenu pozemků, které by mohl potřebovat pro výstavbu dálnic. Za jistých okolností mohou majitelé požadovat až šestnáctinásobek odhadní ceny.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
