Většina senátorů, 48 z 55, shledala, že zákon nebyl dostatečně připraven a sloučen s trestním zákoníkem.
Zákon chrání udavače, nejsou v něm sankce
Michálek chtěl například v návrhu vyloučit možnost, že by zaměstnavatel mohl obvinit oznamovatele pouze z pomluvy. Miroslav Antl, předseda ústavně-právního výboru, ovšem upozornil na to, že oznamovatel by pak mohl být zažalován za křivé obvinění nebo pro poškození cizích práv.
Podle senátora Jaromíra Štětiny je pak zákon určený pro ochranu udavačů. Upozornil, že se v něm nepočítá s tresty pro ty, kteří by poskytli nepravdivé informace.
Michálek chtěl chránit oznamovatele jednání, které není v souladu s veřejným zájmem
Michálkův zákon měl chránit oznamovatele jakéhokoli jednání, které „není v souladu s veřejným zájmem“ a za které by hrozily až tři roky ve vězení, pokuta tři miliony nebo způsobena škoda přesahující tři miliony korun.
Takzvaní whistlebloweři by nemohli být v souvislosti se svým oznámením propuštěni z práce ani sesazeni z vedoucí funkce. Zaměstnavatel by je také nemohl žalovat o náhradu škody za údajné poškození dobrého jména. Nárok na ochranu by posuzoval veřejný ochránce práv.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vfe
