Jan Čulík, toho času přítomen na univerzitě v Glasgow, měl velmi zajímavý telefonát. Reportér britské veřejnoprávní televize jej žádal o radu. Byl údajně fascinován hrubě rasistickými předvolebními billboardy, které se objevily v severočeském Mostě. O’Brien se tedy rozhodl do Mostu vydat. „Natočili jsme tam materiál, na který jsme doslova čuměli nevěřícně s otevřenou hubou,“ řekl Čulíkovi.
Videoreportáž Paraica O’Briena v anglickém jazyce můžete zhlédnout zde:
„Nepřátelství vůči Romům je v českém politickém životě tak zakořeněné, český prezident je nedávno obvinil, že se štítí práce, a v českých komunálních volbách o tomto víkendu někteří politikové otevřeně podporují zhoubné protiromské nálady. V městě Most, nedaleko na sever od Prahy, některé místní strany požadují vytvoření oddělené oblasti pro Romy a používají hesla, která připomínají nacistickou propagandu,“ píše zděšený O’Brien.
Původní článek na Britských listech ZDE
Video poté ukazuje některé příklady volebních hesel jednotlivých stran a hnutí. Jako první přichází na přetřes slogan hnutí Mostečané Mostu, který zní: „Vystavíme vesnici pro lůzu – bezdoplatkové zóny pro všechny bytové domy“.
Jedné z žen se O’Brien zeptal, co je myšleno onou „lůzou“ na billboardu. „Vystavíme vesnici pro lůzu, to je vesnice pro Romy, kteří jsou nepřizpůsobiví a nechtějí žít s námi, normálními lidmi. Dělají nepořádek, řvou, kradou, opíjí se, berou drogy,“ lamentovala žena.
Další billboard od stejného hnutí pro změnu hlásá: „Nepřizpůsobivé není třeba řešit, ale vyřešit!“
Reportér se vydává na mostecké tržiště, kde štáb potkává mladou romskou dívku Sáru Makalovou. Ptá se dívky, zda chápe význam billboardů. "No, Česká republika je hodně rasistická," hlesne dívka a začne plakat. "Jste v pořádku," ptá se opatrně reportér O'Brien. Kamera dál zabírá plačící dívku.
Pak ale Paraic O’Brien přichází s mnohem tvrdším příkladem a divákům sděluje, že se mají připravit na něco daleko horšího. „Protože v tomto městě je další malá politická strana, která se inspirovala přímo z nacistické příručky,“ tvrdí. Jde o plakát sdružení Otevřená radnice Most, který je uveden sloganem „Jen deratizační prostředky na tu havěť nestačí!“
O’Brien poté divákům připomíná, že podle oficiálních údajů žije v České republice zhruba čtvrt milionu Romů, přičemž mají silnou komunitu právě v Mostě. Britský reportér poté začíná zkoumat politické strany a hnutí, které publikovaly tyto závadné billboardy. Začíná hnutím Mostečané mostu.
„Je to politická odnož bytového sdružení, které spravuje tisíce nemovitostí po celém regionu. Ve volbách tento víkend očekávají, že získají na místní radnici většinu. Tato strana nemá vlastní ideologii. Zaměřuje se na místní bytový fond a na asociální chování. Rasistické billboardy jsou novinkou,“ tvrdí O’Brien.
Fotogalerie: - Ulice hrůzy
Reportéři se vydali za mluvčím hnutí Petrem Prokešem, který souhlasil s rozhovorem. „Ale v Chánově. V romské čtvrti, která je předměstím Mostu. Žije tu asi 1500 lidí. My jsme tam už předtím strávili den, k čemuž se vrátíme. Avšak Prokeš nám chtěl ukázat to nejhorší,“ promlouvá O’Brien k divákům na adresu Prokeše, který štáb provází po vybydlených a zcela zdemolovaných panelových domech v Chanově.
„Dva skoro polorozbořené paneláky zničily romské rodiny v devadesátých letech. A v částech této komunity jsou vážné problémy s antisociálním chováním. Prokešova strana nabízí jednoduché řešení těchto složitých problémů,“ pokračuje reportér. „Máme v programu napsáno, že chceme vybudovat takzvanou vesnici pro lůzu. Byly by to domy, které způsobu cikánů vyhovují,“ říká Prokeš na video.
„Pokud tato strana vyhraje volby, chce vystěhovat všechny z této čtvrti do ghetta jednopodlažních betonových chatrčí bez jakéhokoliv zařízení. Prokeš nás nepřivedl do nedalekého komunitního střediska, ani do základní školy, ani do paneláků, které jsou v dobrém stavu,“ řekl reportér na adresu Prokeše, který měl reportérům zatajit pozitivnější příklady z Chanova.
Zatímco štáb i s Prokešem prolézá ruiny panelových domů, obývanou částí sídliště se začíná rozléhat stále hlasitější diskuse místních obyvatel. Dovtípili se, že Prokeš dorazil do Chanova. K Prokešovi na ulici přichází Rom ve středním věku a přátelsky ho varuje, aby raději odjel pryč. Prý nebude schopen zastavit ostatní Romy, kteří jsou na Prokeše rozzlobení.
Křik na místě rychle sílí a kolem Prokeše a britského televizního štábu se srocuje čím dál více obyvatel sídliště. Viditelně nervózní Prokeš nasedá se štábem do auta a ujíždějí z místa pryč. „Toto, co jste viděl v tom Chanově, to je těch 90 procent naprosto nepřizpůsobivých Romů,“ vysvětluje posléze Prokeš reportérovi.
Fotogalerie: - Romové proti diskriminaci v Evropě
„Víte, my jsme tam byli včera. A strávili jsme tam filmováním celé odpoledne i večer. A byli jsme přijati s otevřenou náručí, protože jsme k lidem přistupovali s respektem. Takže se domnívám, že jsme vyvolali tuto reakci jedině proto, že oni vědí, kdo vy jste, a oni takto reagovali na vás, protože vás považují za rasistu,“ kontroval reportér O’Brien. „Ne, to v žádném případě. Nejsem rasista. Je to možná tím, že jste na ně zapůsobili jako přitažliví lidé, od kterých by něco mohli chtít. Jinak si to nedokážu vysvětlit,“ argumentuje Prokeš.
O’Brien se tedy se štábem vydal do Chanova znovu, tentokrát ale bez Prokeše. „Tentokrát nás provádí Peter Bažo. Žije v Chánově třicet let. Je to hrdý muž. A jako romský cikán se vidí jako součást řešení problémů ve své komunitě. A proto, jak říká, rasismus tolik bolí,“ říká reportér na kameru. „Ale teď už se tak necítím. Cítím se jako nějaký zvíře, protože nás tak popisujou. Že jsme infekce a nevím, co všechno,“ mluví Bažo o svých pocitech.
Osmdesátiletá Romka Marie Pulková vzpomíná pro změnu na dobu holocaustu, kdy bylo zabito okolo 200 tisíc Romů. „Úplně mě to mačkalo srdce. Protože já už vím, co bylo. A já se bojím. Ale pro mě ne. Jako kvůli mně ne. Ale ty děti,“ obává se paní Pulková.
Video, zveřejněné včera na serveru YouTube, stačily zhlédnout tisíce lidí. Reakce jsou smíšené. „Můžete raději prosím dělat novinařinu? Jaká je míra sociální mobility Romů v porovnání s ostatními? Jaká je míra kriminality? Co je ta ‚nepřizpůsobivost‘, o které se mluví? Myslíte, že onálepkovat je jako rasisty a krajní pravici postačí, aby jejich zloba zmizela? DOKAŽTE JIM, ŽE SE MÝLÍ,“ píše uživatel iGBk, s jehož názorem souhlasilo mnoho sledujících.
„Lidé nejsou krajně pravicoví, jen chtějí žít v míru, zachovat své tradice a suverenitu,“ napsal Paul Trancer. Tento komentář byl odměněn nejvíce souhlasnými hlasy.
Poměrně hodně lidí ovšem vyjádřilo podporu i opačnému názoru. „Když se fašisté dostanou k moci, netrpí jen minority jako Romové a židé. Fašisté skončí demokracii. Mučí a vraždí opozici, dojde ke ztrátě základních svobod, prakticky každý žije ve strachu. Proč by toto někdo viděl raději než společnost založenou na svobodě a toleranci? Krajní pravičáci jsou povětšinou ti běloši, kteří nic nemají a jediná věc, která jim dává pocit nadřazenosti, je možnost útočit na ty, kteří mají ještě méně. Mezitím lidé, kteří doopravdy mohou za ekonomické trable – boháči, bankéři, korporace, politici – nejenže jim to prochází, ale oni podporují tyto předsudky, aby od sebe odpoutali pozornost a pokusili se skoncovat s demokracií, kterou stejně nikdy neměli rádi,“ napsal uživatel Pipster.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
