Fotogalerie: - Fórum na Rhodu
Fotogalerie: - Tváře dialogu
Výletníci opalující se v rámci dovolené na pláži a experti v kvádrech, hovořící zaujatě o světových konfliktech a budoucnosti lidstva. Tyto dvě rozdílné skupiny se ještě donedávna potkávaly v hotelu Aldemar Amilia Mare nedaleko řeckého města Rhodos na stejnojmenném ostrově. V rámci třináctého fóra Dialog civilizací, jehož zakladatelem a prezidentem je sankcionovaný ruský podnikatel Vladimir Jakunin, padlo mnoho zajímavých slov, ale snad ještě více frází. Byli jsme při tom.
Civilizace a neokolonialismus
Hned na začátku dostali všichni novináři jmenovky, kde bylo jako země původu vždy uvedeno Rusko. „Já jsem Čech, já Řek,“ bouřili jsme se naoko s řeckým kolegou. Bylo nám vysvětleno, že chybička se holt vloudila. Na fóru, kde se hovořilo i o neokolonialismu, je ale tenhle úsměvný detail docela pikantní. Nejvíce se však ve všech diskusních blocích omílaly citáty z knihy Střet civilizací amerického politického teoretika Samuela Huntingtona, přičemž bylo jasně slyšet, že autor nikdy přímo nedeklaroval nutnost takového střetu. „Nelze hovořit o dialogu civilizací s myšlenkou jedné cesty rozvoje. To je totalitarismus,“ řekl k tomu náměstek řeckého ministra zahraničí Ioannis Amanatidis.
„Týdny před tím, než byl prezident Kennedy zastřelen, hovořil o důležitosti mezinárodního míru. Toho míru, co dělá ze Země lepší místo k životu. Míru nejen pro Američany, ale pro všechny lidi a navždy. Současná situace v USA je tikající bombou. Stáváme se nebezpeční nejen světu, ale i sami sobě. Politickou cestou dnešních vůdců USA je válka. Avšak odvaha prezidenta Kennedyho k míru je to, co potřebujeme. USA musejí být partnery v dialogu, a ne ve střetu civilizací,“ řekla mimo jiné bývalá kandidátka na prezidentku USA za stranu Zelených Cynthia Ann Mckinneyová, která po chodbách hotelu chodila v různobarevných garderóbách.
Dialog pro všechny?
S projevem vystoupil i exministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg, jeden z nejpopulárnějších politiků Německa, jehož hvězdnou kariéru ukončila aféra kolem plagiátu jeho disertační práce. „Největším problémem dnes je kolonizace mysli. Ta je kolonizována hlavními současnými dogmaty. To je zlé, musíme být otevření všem názorům,“ sdělila mimo jiné indská ekonomka Jayati Ghoshová z Univerzity Džaváharlála Néhrúa v Novém Dillí.
Fóra se zúčastnil i Johan Galtung z Norska, o němž právě Huntington v poznámkách u svého stěžejního díla napsal: „Zcela nezávisle na mě přišel s analýzou, která se s mou shoduje v tom, že vnímá významnost sedmi nebo osmi hlavních civilizací a ústředních států těchto civilizací pro světovou politiku. Galtung nachází ve světě sedm regionálně-kulturních seskupení, v nichž má vždy hegemonii jedna velmoc: Spojené státy, Evropské společenství, Japonsko, Čína, Rusko, Indie a ‚islámské jádro‘.“ Galtung při svém vystoupení zmínil pro mnohé dost nereálnou možnost: „Svět je v pohybu. Když jste začali kolonizaci, nedivte se, že sklízíte její úrodu. Je třeba motivovat všechny k dialogu. A nenadávejme nikomu do komunistů, fašistů či teroristů. Je třeba diskutovat i s Muslimským bratrstvem, dokonce i s al-Káidou.“
Čínská hedvábná stezka
Velmi diskutovaným tématem byla také snaha Číny vybudovat ekonomickou a kulturní obdobu staré Hedvábné stezky. Současný čelní představitel vlny takzvaného nového konfucianismu Tu Weiming si posteskl nad tím, že mnoho mladých Číňanů dnes spirituální humanismus nahradilo materiální spotřebou, takže se „země draka“ ocitá v morální krizi. Navíc i jeden z workshopů byl věnován vztahům mezi Čínou a Ruskem, na stolech ležely luxusní časopisy BRICS.
Podle čínskoamerického profesora Peimin Ni by nová verze Hedvábné stezky mohla vybudovat základy nového světového řádu. Čína se totiž pro tento svůj projekt snaží získat země Eurasie, ale i další. „Nový světový řád nebude vertikální jako doposud, ale horizontální a liberální. Nejde o čínské vedení, ale o preferenci dialogu a dohody. Vždyť Čína nikdy nekolonizovala žádná území. Nový řád by mohl do světa přinést více míru a rovnosti,“ dodal.
Postřehy z fóra
Letošního fóra se zúčastnilo kolem tří set padesáti delegátů z více než padesáti zemí světa, nespočet novinářů a dalších zájemců. V sále zvaném Olympijská hala pro více než čtyři sta lidí sklidil hodně potlesku český exprezident Václav Klaus se svou sžíravou kritikou mezinárodních organizací jako Mezinárodní měnový fond a Světová banka. „Souhlasím s názorem známého harvardského ekonoma Richarda Coopera, že ‚Mezinárodní měnový fond v případě Řecka podřadil své analytické soudy politickým požadavkům evropských institucí‘. Toto jednání podle mě těžce poškodilo kredit MMF. Někteří kritici navíc říkají, že při řešení řecké krize MMF nesledoval své poslání, ale pomáhal zachraňovat Evropskou měnovou unii,“ řekl například.
Na mnohahodinovém workshopu Současná migrační krize: Příčiny a řešení v Evropě a mimo ni se člověk nic kloudného nedozvěděl. Každý příspěvek byl přesto pochválen jako velmi podnětný. Křesťanský kněz, který seděl vedle reportéra PL a pochrupával, se vzbudil jen na slova o charitě a pomoci chudým, souhlasně pokýval a opět se oddal polospánku. Na slavnostním galavečeru začal jako jeden z prvních tančit právě Václav Klaus, později už tančili skoro všichni.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
