Stropnický v pořadu uvedl, že armáda má z dlouhodobého hlediska několik zásadních cílů. Nejprve se však údajně musí vyrovnat s nedostatkem peněz. „Snížení negativních efektů podfinancování z posledních let, to je úkol číslo jedna. I při mizerných rozpočtech se navíc v minulosti nakupovalo nehospodárně,“ říká ministr obrany.
V příštích letech by podle Stropnického mělo jít dvacet procent z celkového rozpočtu armády na vyzbrojování. A to zejména vzdušných a pozemních sil, kde má údajně armáda deficit. V případě vzdušných sil by ministr obrany kromě prodloužení pronájmu švédských gripenů, které bylo dojednáno již vloni, rád podpořil české vzdušné síly novými vrtulníky. Posílen by měl být jak Integrovaný záchranný systém, tak bojeschopnost armády. „Vzduch je vždycky nejdražší, ale my ho máme jako tradiční kapacitu,“ vysvětloval Stropnický.
Pro pozemní síly podle ministra obrany zakoupí armáda nové pandury. Sto deset kusů, které již armáda vlastní, prý totiž nestačí k pokrytí všech armádních potřeb. Stropnický je prý schopen garantovat, že tentokrát budou obrněné transportéry pořízeny v takové výbavě, kterou armáda skutečně využije. „Chce to nezaujaté, odborné, čisté oko, abychom věděli, že skutečně nakupujeme přesně to, co potřebujeme,“ má jasno.
Rozšíření aktivních záloh
Několik novinek přináší podle Stropnického do fungování armády i novela branného zákona, kterou bude projednávat vláda. Ministerstvo obrany chce především konat odvody, od nichž si ministr slibuje, že zmapují, kolik je v Česku lidí schopných a ochotných podílet se v případě ohrožení na obraně státu. Každý plnoletý občan se bude muset odebrat na krajské vojenské zastupitelství a podstoupit lékařskou prohlídku, která určí, zda je schopen či neschopen služby. Do dvou let pak má podle Stropnického ministerstvo obrany právo takového člověka povolat na cvičení, které ale může dotyčný odmítnout. V případě zhoršení bezpečnostní situace, které však ještě nemusí být přímým ohrožením státu, by nicméně údajně bylo možné brance ke cvičení povolat povinně.
Další novum se týká profesionálních vojáků. „Každý voják v profesionální armádě má svůj kontrakt. Když mu doběhne, on skončí a rozhodne se nepokračovat v armádě, stejně má povinnost být pět let v zálohách, dostavit se na cvičení a v případě ohrožení posílit armádu,“ popisoval Stropnický další změnu.
Cílem obou opatření je rozšíření aktivních záloh. Ty dnes tvoří asi 1 200 mužů a žen, kteří se dobrovolně rozhodli nabídnout svou pomoc, krátkodobé výcviky absolvují ve volném čase, často musejí přesvědčit svého zaměstnavatele k uvolnění ke cvičení. Stropnický chce jejich pozici zlepšit. „Chceme, aby podmínky byly korektní včetně těch finančních,“ konstatoval ministr obrany.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš
