Pozitivní ohlas některých českých politiků nad vzdáním se majetkových nároků ze strany sudetských Němců byl možná předčasný. Právě tím, že už nebudou Němci požadovat majetky, bylo poslední dobou argumentováno v souvislosti s návštěvou některých vládních činitelů na tzv. Sudetoněmeckých dnech. Naposledy tam zavítal Pavel Bělobrádek jako vůbec první český vicepremiér v historii.
Do případu změny stanov sdružení se ale vložil Zemský soud v Mnichově a opětovně předmětnou změnu základního dokumentu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (Sudetendeutsche Landsmanschaft) zrušil. Česká diplomacie byla o rozhodnutí soudu v Mnichově informována před necelými dvěma týdny, tedy ihned po vynesení rozsudku.
K podobnému rozhodnutí soud v Bavorsku dospěl již počátkem roku 2016 a Sudetoněmecký landsmanschaft následně stanovy upravil a majetkové nároky z nich chtěl opět odstranit. Změna však ani podruhé před soudem neobstála.
Jakou koalici doporučujete Andreji Babišovi?Anketa
Snahu o vyškrtnutí údajných majetkových práv potomků vysídleného německého obyvatelstva z pohraničí opakovaně soudně napadá spolek Witikobund, což je nejradikálnější sudetoněmecká skupina založená někdejšími nacisty.
Podle zdroje ParlamentníchListů.cz z diplomatického prostředí je důležité, že změny stanov dosud nebyly ani zaneseny do spolkového rejstříku, takže nevstoupily v platnost. Z toho vyplývá, že se sudetští Němci oficiálně svých požadavků na majetek nikdy nevzdali. Nicméně podle mínění české diplomacie je aktuální verdikt mnichovského soudu překvapivý.
„Z druhé strany je ale poctivé říci, že vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení má stále pevnou vůli tuto věc dotáhnout do pro nás pozitivního konce a majetkové nároky odstranit. Brání mu v tom ale radikální křídlo,“ sdělil redakci zdroj z Černínského paláce.
Mnichovský zemský soud navíc zneplatnil nejen vynechání majetkových nároků, ale veškerá usnesení ze zasedání Spolkového shromáždění Sudetoněmeckého landsmanschaftu ve dnech 27.–28. února loňského roku.
V praxi to znamená například i to, že podle nynějšího rozsudku není Bernd Posselt mluvčím sdružení, neboť ho Spolkové shromáždění do této funkce dosadilo právě na onom shromáždění, jehož závěry soudní dvůr zneplatnil.
„Soud rozhodl, že zaprvé usnesení ze zasedání ve dnech 27.–28. února 2016 o změnách vedení a stanov Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SKS), předložené v dubnu 2016 vedením SKS rejstříkovému soudu, jsou neplatná. Zadruhé, že usnesení a volby, zapsané v protokolu o zasedání ze dnů 27.–28. února 2016 a předložené rejstříkovému soudu, jsou neplatné. A zatřetí, že volba Bernda Posselta mluvčím sudetoněmecké národní skupiny z 27. února 2016 je neplatná a Bernd Posselt tedy není jejím mluvčím,“ mělo podle našeho zdroje znít rozhodnutí soudu.
Rozsudek však zatím nenabyl právní moci, Posselt tedy fakticky zatím jako mluvčí funguje a údajně není dosud k dispozici ani plné znění rozsudku včetně odůvodnění. Sudetoněmecký landsmanšaft má měsíční lhůtu na odvolání. Právní zástupce žalující organizace Witikobund přesto míní, že veškerá rozhodnutí landsmanšaftu od únorového zasedání loňského roku neplatí, a to včetně věcí přijatých na setkání v roce 2017 ve Wiesbadenu.
Vedení landsmanšaftu se prý zatím nerozhodlo, zda se proti rozsudku odvolá, anebo raději svolá nové zasedání Spolkového shromáždění, které by mohlo procedurální chyby, díky nimž soud žalobě někdejších nacistů vyhověl, napravit.
O výsledku soudního jednání informovalo na svém webu i sdružení Witikobund, které Sudetoněmecký landsmanšaft žalovalo. Witikobund naopak na majetkových nárocích trvá a činnost landsmanšaftu považuje za příliš umírněnou
Podrobnosti v němčině ZDE.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Jak se k tomu postaví čeští politici, není zatím jasné. Zpráva o zneplatnění změny stanov nebyla zatím v Česku publikována. Mohlo by to však změnit mínění prezidenta Miloše Zemana, který dříve proti nárokům sudetských Němců ostře vystupoval. Po změně stanov a vypuštění majetkových nároků konstatoval, že se tím z landsmanšaftu stává obyčejný krajanský spolek.
Jiní politici byli sudetským Němcům naopak nakloněni, a to i v době, kdy majetkové nároky trvaly. Na tradiční sudetoněmecká setkání z Čech nejčastěji jezdili politici KDU-ČSL. Loni se akce zúčastnil ministr kultury Daniel Herman, který se svým projevem proneseným brilantní němčinou sklidil bouřlivé ovace. Letos se setkání sudetských Němců zúčastnil další lidovec, vicepremiér Pavel Bělobrádek, a stal se tak dosud nejvýše postaveným českým politikem, který na sudetoněmecký sraz kdy přijel.
Psali jsme:
_636096148833942056.jpg&id=116330)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
