Dvoutýdenní summit v Limě má přinést usnesení více než 190 zemí o tom, jak k ochraně klimatu a zpomalení růstu teploty na planetě přispějí, a připravit podklady pro novou dohodu o omezení změn klimatu, která má být dokončena a odsouhlasena příští rok v prosinci v Paříži. Bohaté země chtějí, aby se text usnesení soustředil hlavně na to, jaké kroky je třeba podniknout ke snížení emisí oxidu uhličitého a dalších plynů způsobujících oteplování planety. Odmítají, aby v něm byly závazky ohledně finanční pomoci chudým zemím na boj s následky klimatických změn.
Podle současných odhadů budou chudé země potřebovat do roku 2020 ročně 100 miliard dolarů
Čína dnes uvedla, že návrh dohody znamená příliš velkou zátěž pro chudé země ve srovnání s bohatými zeměmi. "Potřebujeme shodu z Limy, ale vzhledem k současnému postoji jsme na mrtvém bodě," prohlásil náměstek čínského ministra zahraničí Liou Čen-min.
Zástupce USA Todd Stern vyzval všechny k přijetí kompromisního textu. Krach summitu v Limě podle něj bude považován za vážné selhání a ohrozí pařížský summit a důvěryhodnost systému OSN při boji proti změnám klimatu.
Podle současných odhadů budou chudé země potřebovat do roku 2020 ročně 100 miliard USD (2,2 bilionu Kč), aby se vyrovnaly s negativními dopady oteplování, napsala agentura Reuters.
Zvláště ekologové si stěžují na to, že návrh, který dnes delegáti zvažují, odkládá na pozdější dobu rozhodnutí o financování. "Současné znění je z mého pohledu nejhorší možné," řekl AP Jan Kowalzig z organizace Oxfam.
Každoroční klimatické konference OSN jen málokdy končí podle plánu
Na začátku summitu se přitom experti shodovali, že vyhlídky na přijetí dohody jsou letos lepší než v minulosti, kdy podobné konference nevedly k žádným splnitelným závazkům. Optimismus vyvolaly především sliby dvou největších znečišťovatelů ovzduší, USA a Číny.
Nová dohoda má nahradit Kjótský protokol o snižování exhalací skleníkových plynů, má mít však výrazně širší dopad. Kjótský protokol se nevztahoval například na Čínu, Indii a další rozvíjející se země a USA ho nepodepsaly.
Každoroční klimatické konference OSN jen málokdy končí podle plánu, letošek tedy není výjimkou, připomněla agentura AP. Klíčovou otázkou nadále zůstává, jak rozdělit mezi jednotlivými zeměmi světa náklady, jež je třeba vydávat na následky oteplování klimatu.
Vědci se shodují na tom, že za těmito změnami stojí lidská činnost - a to hlavně spalování ropy, uhlí a zemního plynu. Tradičně byly největšími znečišťovateli ovzduší západní země. Nicméně v současnosti nejvíce emisí CO2 vypouštějí chudší státy, jež se snaží rozvinout své hospodářství a vyvést miliony lidí z chudoby.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp
