„Islamistický teror a volební úspěchy xenofobní strany poznamenaly dění ve Francii během právě končícího roku. Vlast humanistických hodnot, jejíž myslitelé a umělci inspirovali celé generace veřejně činných osob, intelektuálů a prostých občanů po celé Evropě i ve světě, se ocitá v nesnadných časech a vystavena extrémům ze dvou stran vysílá do světa rozporná poselství,“ konstatuje Müller.
Podle něj se Francie, stejně jako jiné země, mění v rytmu moderní doby. „I zde je na postupu individualismus, který souvisí s úpadkem velkých náboženských, politických a odborových institucí a se slábnutím potřeby a zájmu o příslušnost k širším lidským seskupením. Sílu společenské a mezilidské solidarity země ovlivňuje rovněž i dlouhodobá stagnace hospodářství v zemi, krize sociálního státu a globalizace,“ dodal.
Vzápětí připomíná slova českého botanika a přírodovědce Karla Domina, který před devadesáti lety obdivoval lidskou vřelost francouzského jihu. Dnes by prý svědectví vypadalo jinak. Podle francouzského historika Michela Winocka se Francouzi nemilují, ale Francii milují.
„Navzdory obvyklé svárlivosti přinesl loňský rok novinku. Nazvat to patriotismem by asi znělo poněkud archaicky. Leč po atentátech v lednu a ještě více pak po 13. listopadu se probudilo něco málokdy viděného. Spontánní zpěv Marseillaisy zazníval po celé zemi a červenobílomodrá trikolora se proměnila v milovaný symbol,“ poznamenává Müller.
„Skutečnost, že suverenistické, protievropské a xenofobní názory dokázaly letos upoutat téměř sedm milionů francouzských voličů, možná přiměje socialisty a pravicové republikány nebo alespoň jejich mladší reprezentaci k hledání cest ke sblížení stanovisek v otázkách strategického významu. Dosavadní postupy vládních garnitur v záležitostech, o které se veřejnost nejvíce zajímá, nevedly k očekávaným změnám,“ dodává.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef