Řecká tragédie podle matematika Kechlibara začala v roce 1981, když se vlády ujala levice a začala si půjčovat peníze a ty pak rozhazovala plnými hrstmi voličům.
„Skutečným otcem celého zadlužovacího procesu se stal socialista Andreas Papandreu, paradoxně ekonom, absolvent Harvardské univerzity s titulem PhD. Papandreu byl zvolen do úřadu díky příslibu štědrého utrácení. Jelikož chudé Řecko nedokázalo vybrat takové množství daní, začal své plány financovat prodejem státních dluhopisů. Vyneslo mu to ohromnou popularitu mezi voliči: celkem troje volby (1981, 1985 a 1993) dokázal Papandreu vyhrát takovým množstvím hlasů, že v poměrném volebním systému Řecka získal absolutní většinu v parlamentu. Jenže za tu cenu, že celkový státní dluh se více než zčtyřnásobil,“ napsal sdělil matematik.
Právě Papandreu prý nastavil velmi štědrý sociální systém a z českého pohledu v podstatě královské důchody. Zasadil se také o významný nárůst vládních úředníků. Ačkoli tedy vládl „jen“ po 3 volební období, zadělal Řecku na problémy, které budou jeho zemi tížit desítky let.
Celý článek matematika Kechlibara naleznete zde
Řekové v nastaveném trendu setrvali a dál a dál se zadlužovali. Jenže pak přišla v roce 2008 krize, Řecko přestalo zvládat splácet své dluhy a katastrofa byla na světě. V roce 2010 řecká vláda přiznala, že už se bez cizí pomoci neobejde. Zemi se dostalo pomoci, ale jen za cenu snižování počtu úředníků, škrtů v sociální oblasti a tak podobně.
Řecku škodí, že zemi opouštějí mladí lidé. Využívají výhod volného evropského trhu a odmítají setrvávat ve své chudé zemi. Raději odcházejí pracovat třeba do Německa. Jenže tím své zemi rozhodně nepomáhají.
„Není tedy divu, že z Řecka utíká až 100 000 kvalifikovaných mladých lidí ročně, včetně tří ze čtyř čerstvých absolventů vysokých škol. To je enormní brain drain, který se rozhodně nedá nahradit migranty z Afghánistánu. Bez těchto mladých lidí nemá Řecko šanci se nějak postavit na nohy. Útěk mladých má i další důsledek, a to je propad porodnosti na hodnoty, které jsou mimořádně nízké i ve všeobecně špatných poměrech EU,“ kroutil hlavou matematik.
„Nebojím se o to, že by v roce 2060 na území Řecka nikdo nežil. Hned v sousedství je silně zalidněné Turecko, Egypt apod. Pokud Řekové nepřestanou s vymíráním, jejich uvolněné území obsadí jednoho dne právě lidé odtamtud, kde se populace stále ještě rozrůstá. Ale za Řeky se sami považovat nebudou a zcela jistě nebudou ochotni platit dluhy po nějakých dávno mrtvých nevěřících,“ varoval.
Řecký případ nám musí být varováním v migrační krizi, zdůrazňuje matematik
Podle Kechlibara je jen ve hvězdách, zda a jak dokážou EU a Mezinárodní měnový fond tuto situaci vyřešit. A přece si z této situace můžeme vzít ponaučení. Řecko ukazuje, jak to dopadne, když politici nemyslí na budoucnost. Podle Kechlibara bychom to měli mít na paměti, když se díváme na to, jak Německo přijímalo uprchlíky ve velkém, aniž by se jeho politici zkusili zamyslet, co to bude znamenat v dlouhodobém horizontu.
„A tak kráčí Německo ve francouzských stopách a myslí si, že svoje migrační záležitosti zvládne lépe než Francouzi. Tak kráčí skoro každý evropský stát ve šlépějích Řecka a zadlužuje se čím dál víc. V podstatě je to ta samá zaslepenost, kterou prokazuje každý kuřák, když vytahuje cigaretu z krabičky ozdobené prožranými plícemi. Odnaučil se vnímat ty obrázky natolik, že ani neví, že tam jsou,“ pozvedl hlas kriticky Kechlibar.
„Toto je velká slabina demokratického systému, který odměňuje politiky za to, že myslí jen na jedno volební období dopředu. Z hlediska čisté technologie moci byla ta zadlužovací strategie Andrease Papandreua správná – v tom smyslu, že se stal nejvýznamnějším řeckým politikem své éry a měl velké úspěchy ve volbách. Z dlouhodobého hlediska se stala počátkem katastrofy pro lidi, kteří v době, kdy Papandreu ověnčen vavříny zemřel, nebyli ještě ani na světě. Nemám nejmenší tušení, co s tím,“ uzavřel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
