Roubini se v textu zveřejněném česky v Hospodářských novinách domnívá, že prezident Putin má kromě krátkodobých ambicí, spočívajících v ovládnutí Krymu a zachování vlivu na Ukrajině, i ambice dlouhodobé - a ty jsou mnohem smělejší. Je prý třeba vycházet z dnes již legendami opředeného výroku Vladimira Putina, že rozpad SSSR byl největší světovou katastrofou dvacátého století.
Rusko má podle Roubiniho v sobě zakódovánu touhu být impériem. To obnáší mimo jiné prstenec ovládaných „nárazníkových států“ kolem sebe. S nimi chce Rusko budovat Eurasijskou unii coby velkolepý Putinův plán. Zatím v ní Rusko spolupracuje s Běloruskem a Kazachstánem, ale mluví se již o připojení Arménie a Kyrgyzstánu a nakonec by takto „do Unie“ mohl Putin získat téměř všechny bývalé sovětské republiky.
Způsob, jakým je bude postupně ovládat, podle Roubiniho Putin obhlédl v Bruselu. Prvním krokem je celní unie, postupně bude následovat měnová unie, a nakonec úplná unie hospodářská, doplněná nezbytnou unií politickou. Výsledkem bude plnohodnotný Eurasijský svaz. Do něj Putin nezbytně potřebuje Ukrajinu, a proto je pochopitelné, že kvůli této zemi nyní tolik riskuje.
Druhým geopolitickým záměrem ruského prezidenta je úzká spolupráce s expandujícími velmocemi, zejména s Čínou. Již byla založena Rozvojová banka jako alternativa k MMF a Světové bance, kontrolovanými Západem. Mluví se dokonce o vytvoření alternativního platebního systému k současnému SWIFT Ruskem a Čínou. „Zdá se, že revizionistické mocnosti typu Ruska, Číny a Iránu jsou připravené konfrontovat globální ekonomický a politický řád, který USA a Západ vybudovaly po rozpadu Sovětského svazu,“ píše Roubini.
Sankce vůči Rusku podle ekonoma byly nezbytné. Bohužel ale prý nejspíš posílily přesvědčení Vladimira Putina, že budoucnost nemá hledat ve spolupráci se Západem, ale na Východě. Proto se prý zdá, že i když prezident Obama ujišťuje, že nejde o žádnou novou studenou válku, opak je pravdou.
)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: jav