Návštěva čínského prezidenta, jemuž podle slov aktivistů česká hlava státu „dělala fasádu“ v rudém svetru, byla pro Jakuba Pitrona jednou z posledních kapek. „Tohle překračuje úplně vše, co jsem schopen tolerovat,“ napsal po zhlédnutí videa, v němž čínští hosté útočí na Čechy, protizemanovský aktivista, novinář, správce facebookové skupiny Občanská společnost spojený s červenými kartami, či loňský organizátor občanských akcí Hi Friends (spojených s podporou průjezdu spojeneckých vojsk územím ČR).
Hodlá proto zorganizovat demonstraci, která bude největší od roku 1989. Na Facebooku již vyzval všechny, kdo sdílejí jeho postoje, aby mu posílali co nejvíce kontaktů na potencionální soukmenovce.
Jeho motivace? Začíná to u Číňanů
Něco je opravdu hodně špatně, říká. Signálů, které to potvrzují a které vedou Jakuba Pitrona k další velké občanské aktivitě, je několik. Ten první, který dnes po návštěvě čínského prezidenta v Praze vyzdvihuje, se točí kolem soukromé šanghajské společnosti China Energy Company Limited (CEFC). Ta začala mimochodem prostřednictvím právní kanceláře Pokorný, Wagner & partneři rozesílat vybraným českým médiím hrozby žalobou, pokud budou nadále poukazovat na možné propojení CEFC s čínskou vojenskou rozvědkou. „Hrozby – zdá se – vyvolal investigativní článek LN o neobvyklém angažmá představitelů CEFC jako ‚poradců‘ hned tří vrcholných ústavních činitelů ČR – prezidenta, premiéra a ministra vnitra. Hlavní partner kanceláře Pokorný, Wagner & partneři je přitom znám svým blízkým vztahem k premiéru Sobotkovi, což nutně jen dále prohlubuje dojem postupného fúzování českého státu s CEFC,“ cituje Pitron z portálu Hlidacipes.org.
A pokračujeme… naší kontrarozvědkou
Tomu zdárně sekundují, jak Jakub Pitron odkazuje, veřejně dostupné závěry, k nimž při sledování rizik propojování vlivu se zahraničními politikami došla česká kontrarozvědka neboli Bezpečnostní informační služba. „Česká BIS už ve výroční zprávě za rok 2014 uvedla: V případě čínské moci a jejích zpravodajských služeb se nesl rok 2014 ve znamení důrazu na vlivovou infiltraci do českých politických a státních struktur a sběru politického zpravodajství, a to vše za aktivní pomoci některých českých občanů, včetně politiků a státních úředníků.“
Zpráva potvrzuje, že hlavními cíli zájmu BIS v kontarozvědné činnosti na našem území jsou aktivity ruské, ukrajinské a právě čínské.
Strýčkové Zeman ani Babiš proti tomu nemají ani ťuk. Alarmující!
Společnost CEFC, u níž dotčená média poukazují na vazby na čínskou vojenskou rozvědku, realizovala v České republice řadu ne bezvýznamných akvizic, které nelze přehlédnout. „Máme nákupy té samé čínské společnosti CEFC ve společnostech jako je J&T, Penta, Médea Group... Nezapomeňme ani na spolupráci PPF Group Petra Kellnera s čínskou China Development Bank – Kellner provozuje v Číně Home Credit. A samozřejmě proti takto masivnímu nástupu nemají vůbec nic ani Babiš, ani Zeman,“ kritizuje otevřenou náruč prezidenta i vicepremiéra.
„Ať si lidé připomenou, kdo jsou klíčové osoby těchto firem: Kellner, Dospiva, Tkáč, Křetinský, Haščák, Kušík... A politicky jim v tom sekundují Babiš, Zeman, Klaus… To je šílené. Ti samí lidé, kteří mají přímo obří podíl na divoké privatizaci z 90. let, nyní stojí opět bok po boku a dávají čínským soudruhům k dispozici své firmy, kontakty a moc; přitom tvrdí, že jejich konání je v zájmu České republiky a jejích občanů. Mnoho informací lze najít na www.mapovani.cz,“ ponouká Pitron a shrnuje, že v oněch nákupech je třeba vidět zaměření na strategické komodity: média, energetika, reklama, zemědělství, průmysl... „To mi připadá naprosto alarmující,“ hodnotí to.
Čínská společnost CEFC mimo jiné v současnosti například kupuje od investiční skupiny Rockaway Capital 50 až 90procentní podíl největšího internetového prodejce dovolených v Česku Invia.cz. Celkem u nás za necelý rok proinvestovala dvacet miliard. V oblasti médií jde rovněž o Empresa Media, jež mimo jiné vlastní TV Barrandov a časopis Týden; a většinový podíl přebírá také v Pivovarech Lobkowicz Group. Za zmínku stojí také 50 procent v aerolinkách Travel Servis nebo většinové vlastnictví Slavie Praha. Letos firma převzala pětihvězdičkový hotel Le Palais Art Hotel Prague. Čínská telekomunikační Huawei je v ČR úzce provázaná se společností Telefónica O2, ovládanou rovněž Kellnerovou skupinou PPF. „Huawei je považována za bezpečnostní riziko například v Kanadě, Austrálii nebo USA. Huawei byla nucena trh v USA opustit i poté, co na bezpečnostní rizika spojovaná s touto firmou upozornil mimo jiné osobně prezident USA Barack Obama,“ připomíná Pitron.
„Takže si to shrneme. Všichni výtečníci z ‚devadesátek‘ táhnou za jeden provaz: Dostat do Česka čínské peníze prostřednictvím firmy, která je přímo napojená na čínskou vojenskou rozvědku, a být branou Číňanům pro trh EU. Všichni prošli najednou stejnou přeměnou osobnosti z bezohledných predátorů na hodné strýčky. I když to by sedělo: ‚Strýčku‘ oslovuje i čínský lid toho pána, co je u nás na návštěvě,“ poznamenává.
Již loni na začátku září hlavní ekonom skupiny Roklen 24 Lukáš Kovanda publikoval text s názvem „Stojí za CEFC čínské zpravodajské zájmy?“ Pro Finanční noviny v té době jako negativum zmínil neprůhlednost české pobočky firmy, která v červnu v Praze vznikla. „…jistě věc, na kterou je třeba hledět se zvýšenou pozorností, a to zejména kvůli potenciálnímu střetu zájmu pramenícímu z propojení obchodních a politických zájmů,“ uvedl doslova.
Infobox
Pohled ekonoma na vliv Číny
Společnost CEFC je největší soukromou společností v Šanghaji a šestou největší privátní firmou v Číně. Působí především v oblasti financí, energetiky a průmyslu. Svoje zastoupení má například v USA, Velké Británii, Kanadě, Mexiku, Rusku, UAE, Indonésii, Singapuru, Jižní Koreji nebo Japonsku. CEFC byla zařazena do TOP 500 firem světa. Opakovaně byla zařazena mezi TOP 10 nejvlivnějších společností ČLR. Od roku 2013 rozdělila do charitativních a kulturních aktivit přes 2 miliardy korun a poslední 4 roky byla oceněna jako jeden z TOP 10 největších charitativních dárců Číny. CEFC se rozhodla expandovat do Evropy a Českou republiku si vybrala jako hlavní sídlo svých evropských aktivit. (Zdroj: http://CEFCeurope.com)
Partička, která chytla další dech
Na dotaz, zda je reálné dnes zorganizovat převrat srovnatelný s 89. rokem a zda je tím možné dnes – v záplavě ostatních demonstrací a protestních happeningů – něco změnit, reaguje: „Co mám jiného možnost dělat, než proti tomu protestovat?“ Vidí jen dvě možnosti. „Za prvé nechat to být, věnovat se své práci a pokud by se mé obavy naplnily, rychle odjet. Nebo – snažit se lidem ukázat, že ta parta z devadesátek se nadechla možná ještě k něčemu většímu, co pro nás může mít katastrofální důsledky,“ varuje.
Uvědomuje si ovšem, že spletité mocensko-ekonomické vlivy, kvůli nimž bije on i řada dalších aktivistů na poplach, spousta lidí nemusí pochopit nebo je pro ně řada jmen zcela neznámá. „Ano, jsem si vědom toho, že většina občanů nemá tolik času a možná ani chuti věnovat se politice do detailu. Mají mnoho svých problémů, spoustu z nich žije z měsíce na měsíc a neřeší tyto věci...,“ pokyvuje s tím, že ale na druhou stranu – jak v podstatě potvrzuje i citovaná zpráva BIS za rok 2014 – tohoto faktu využívají tentokrát ne čínské, ale ruské tajné služby.
„Pokud dovolíme této partě popojít ještě dál, budou na tom opět biti nejvíce ti, kteří se nemohou bránit... Nemůžu udělat nic jiného, než oslovit lidi ve svém okolí, vysvětlit jim mé obavy a požádat je, aby mi pomohli,“ dodává.
Mlčící odbory? Důsledky si poneseme všichni
Iniciátor budoucí „nej“ demonstrace má velký zájem na zapojení odborářských organizací. „Napadlo mě to právě z důvodu, že doposud se ve velké míře k těmto typům akce nevyjadřovali. Dokážu to pochopit, protože občanská společnost je velmi rozmělněna do spousty malých skupin, takže je pro tyto organizace možná těžké brát někoho jako relevantního partnera... Spousta lidí také není mediálně známa... Ale domnívám se, že situace je natolik vážná, aby k ní zaujaly postoj i další organizace sdružující občany, podnikatele a firmy napříč společností. Protože důsledky za naše nynější postoje – ať už budou jakékoli – poneseme všichni,“ zdvihá varovný prst.
Nemusí podle něj jít jen o apolitické iniciativy. „Problém, který vidím, nespočívá v tom, jestli někdo prosazuje pravicovou nebo levicovou politiku. Ale jestli chceme demokracii v ČR nebo ne,“ nevymezuje se proti spolupráci s politickými hnutími, pokud se ztotožní se stejným cílem. Mnohem více se podle něj jedná o to, kterým směrem se budeme ubírat, jestli na Východ, nebo na Západ. „Ona ta otázka v podstatě nebyla ani moc veřejně probrána. Po listopadu 89 jsme věděli, že nechceme komunismus... Ale proběhla ona identifikace se Západem?“ vznáší řečnickou otázku.
Netvrdí tím prý ale, že by neměly být korektní vztahy s Ruskem i Čínou. „Ale neznamená to přeci, že predátorům z devadesátek dovolíme se nadechnout a vpustit čínského draka drancovat naši zem. Já nemám nic proti čínských, ruským ani jiným občanům. Mají to nesrovnatelně těžší než my. Mám ale hodně výhrad proti režimům, které jim vládnou,“ objasňuje.
Moc dramatické? Svoboda versus životní úroveň
Pokud někomu připadá, že vidí současnou situaci až přespříliš dramaticky, má se prý podívat na rozhovor s Jiřím Žůrkem z KPMG, který odvysílala DVTV o studii Češi 1990 – 2015. „Podle tohoto dlouhodobého výzkumu je pro 37 procent občanů na současném režimu důležitější svoboda, možnost se prosadit a demokracie... Pro zbytek je důležitější životní úroveň. Já jsem z těch lidí, pro které je důležitější svoboda a demokracie,“ říká a dodává: „To ale není odsuzování těch 63 %, protože nic není černobílé. Chápu, proč někteří spoluobčané mají jiné priority. Ale problém je, že bez té demokracie, svobody a možnosti se prosadit, nebude v budoucnu možné zvýšit životní úroveň. Lidé mají pocit a do jisté míry oprávněně, že je politici a vůbec ten polistopadový vývoj zklamal. Chápu proč, ale zároveň si myslím, že osmdesát procent věcí funguje... Ukažte mi společenství států, které funguje lépe než Evropská unie.
Když se, například i v kontextu aktuální diskuze nad lidskými právy v Číně, zamyslíme, těžko budeme hledat místo, kde mají lidé lepší životní úroveň a více svobody. „Nikdo nepředstavil lepší plán. Spojení Slovanů? Pod kým? Matkou Rusí? Úzké vazby s Čínou? Proč? Tohle všechno jsou důvody, které mě vedou k tomu, že chci protestovat. Jsem přesvědčen, že čelíme zcela zásadním tlakům, které mohou otočit směřování naší země směrem na Východ, a je třeba říct této změně zcela zásadní: NE, prostě to nedopustíme! Cítím nejen právo, ale povinnost se vyjádřit.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
