Co se tedy děje s koronavirem? Hlavní epidemiolog pražského IKEM vysvětluje: „Jako všechny nové viry, i (virus způsobující nemoc) covid-19 slábne, chce přežít.“ Dá se tedy říct, že virus potřebuje hostitele. Jeho hlavním cílem není zabíjet, ale přežívat v člověku. Epidemiolog Jiří Beran k tomu dodává: „Zásadním důvodem nižší smrtnosti je to, že lidé dodržují základní hygienická opatření a tak se snižuje infekční dávka, která se do těla dostane.“
Nabízí se také možnost, že koronavirus oslabilo teplé letní počasí. Univerzita Kings College v Londýně vydala studii, která dokládá, že pokud se zvýší teplota o jeden stupeň Celsia, klesá riziko úmrtí o 15 procent. Další teorie říká, že léto blokuje jiné nemoci, které mohou oslabovat imunitní systém. Petr Husa, přednosta Kliniky infekčních chorob ve Fakultní nemocnici Brno, na to má opačný pohled: „Domnívám se, že počasí nehraje u koronaviru takovou roli jako třeba u chřipky. V počátcích pandemie byl silný výskyt v Singapuru, kde je velké horko a vlhko.“
„Je možné, že virus zmutoval do mírnější formy,“ myslí si epidemiolog Smejkal. Podle Romana Prymuly se letní evropská mutace zároveň šíří snadněji a proto taky neubývá nakažených. „Ale zároveň je průběh nemoci mírnější“ dodává Prymula. Příčinou nižšího počtu úmrtí na počet nakažených může také, podle Petra Husy, rozšířenější testování osob, které jsou bezpříznakové, mladší a zdravější. „Čím více se bude testovat, tím více bude případů a tím bude klesat smrtnost, ale také se dostaneme k reálnému obrazu vlivu viru na populaci, který může být třeba jako chřipka“ shrnuje Beran.
Nejlepší by bylo, kdyby se virus způsobující nemoc covid-19 choval podobně jako původce nemoci SARS, která odezněla zhruba za osm měsíců – a nikdo neví, proč. Ale rozšíření nového koronaviru je mnohem větší. Nelze předpokládat rychlý ústup“ domnívá se Husa. Co se týká situace na podzim, epidemiolog Beran doufá, že se nebude opakovat temný scénář, kdy se v roce 1918 vrátila druhá vlna španělské chřipky, která byla mnohem vražednější než vlna první.
Na článek MF Dnes zareagovala známá ekonomka Markéta Šichtařová svým statusem na Facebooku, který začíná slovy: „Ááááá, tady někdo objevil Ameriku. Aneb najděte tři rozdíly proti analýze, kterou jsme pro naše klienty vydali 7. března 2020. Jen bylo nutné správně číst a neumřít na úlek.“ Šichtařová dále poukazuje na to, že „na začátku epidemie zde panovala drastická pod-diagnostikovanost a že diagnostikován na covid-19 byl jen ten, kdo ‚skoro umíral‘, zatímco dnes je testování div ne kobercové“. Skutečně relevantním údajům o smrtnosti covidu-19 se tedy, podle ní, teprve blížíme.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
COVID-19
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: AZy
