Pětasedmdesátiletá paní Prokupová dle svých slov dost dobře nechápe, proč na východní Ukrajině došlo k válce. „Opravdu nerozumím tomu, na co si ti separatisté stěžují. My jsme Rusíni a můžeme používat ruštinu, ukrajinštinu i náš vlastní jazyk. Nikdo z nás ani neuvažuje o tom, že bychom Ukrajinu opustili,“ říká paní Prokupová. Zakarpatí leží v nejzápadnější části Ukrajiny, poblíž hranic s Maďarskem, Rumunskem, Slovenskem a Polskem, mezi světovými válkami byla součástí Československa. Žije zde asi 1,3 milionu obyvatel, kteří mluví maďarsky, rusky i ukrajinsky. Dvojjazyčné nápisy jsou k vidění v celém regionu. Příslušníci rusínské menšiny žijící v Zakarpatí tvrdí, že realita se liší od toho, jak ji líčí ruská média.
Jedním z příkladů ruské propagandy je březnová reportáž prokremelského kanálu, podle které měli údajně Rusíni svolat kongres a požadovat autonomii. Ředitelka místního pěveckého sboru Prokupová však o takovém setkání nikdy neslyšela. To samé platí o vůdci zdejší rusínské komunity Jevžanovi Županovi. „Nebyla to první provokace Ruska zacílená na náš region. Obávám se, bohužel, že nebyla ani poslední. Jak konstatuje Sabra Ayresová, podobné snahy jsou součástí ruské propagandy, která využívá státních médií i sociálních sítí. „Jejich strategií je ukázat, že Ukrajina se doslova topí v problémech a ukrajinské úřady jsou neschopné,“ cituje Ayresová spoluzakladatelku serveru StopFake.com Margo Gontarovou, která bojuje proti ruské propagandě.
celý text v angličtině máte k dispozici ZDE
Vše nasvědčuje tomu, že lidé v Zakarpatí jsou vůči podobným zprávám imunní. „Tomuto smyšlenému příběhu věnovalo pozornost méně než jedno procento obyvatel. Nepotřebujeme, aby se nám tady někdo vměšoval do našich záležitostí. Nikdo nestojí o to, aby to tady vypadalo jako v Doněcku a Luhansku,“ říká šéf Zakarpatské regionální rady Volodymyr Čubirko. Války sice zuří stovky kilometrů od Zakarpatí, ale i z tohoto regionu bylo mnoho lidí povoláno do armády. Zdejší menšiny z toho nebyly nijak nadšeny. „Podle nás je naprosto nesmyslné, aby spolu tímto způsobem řešily spory dva slovanské bratrské národy. My Maďaři to nepovažujeme za naši válku. Přivítali bychom, kdyby se vše vyřešilo mírovou cestou,“ míní redaktor zdejších novin vydávaných v maďarštině Elemer Koszeghy.
V Zakarpatí dle odhadů žije maďarská menšina čítající asi 150 000 lidí. Ukrajinské zákony to umožňují a městské rady mohou samy rozhodovat o používání maďarštiny jako úředního jazyka. Byť mnoho etnických Maďarů by bylo rádo, kdyby mělo jejich etnikum větší zastoupení v regionální vládě. V loňském roce vyzval maďarský premiér k větší autonomii zdejších Maďarů. Kyjev na tento krok reagoval podrážděně a pozitivně ho nepřijali ani zdejší lidé. „Mnoho lidí je nespokojeno s vládou v Kyjevě, ale i přesto tady nehrozí separatismus. Nepotřebujeme autonomii. Stačilo by provést reformy,“ tvrdí Koszeghy, který připouští, že rusínské obyvatelstvo je přece jenom v obtížnější pozici.
O původu Rusínů akademici diskutují celá desetiletí. Má se za to, že jejich slovanské kořeny jsou úzce spjaty s rodilými Ukrajinci. Ukrajinské úřady tvrdí, že jich je dnes asi deset tisíc, samotní Rusíni uvádí, že až 800 000. Za dob Sovětského svazu nebyla rusínština uznávána z obav před nárůstem nacionalismu. Poté, co získala Ukrajina v roce 1991 samostatnost, začali se ozývat i Rusíni, kteří chtěli získat stejná práva jako Rumuni a Maďaři. „Sověti uzavřeli naše školy a neuznávali náš status menšiny. Nyní sníme o tom, že získáme postavení, jaké mají Maďaři. Nemáme ovšem zájem o autonomii. Naše problémy s Kyjevem mohou být vyřešeny pouze právní cestou. Jsme Evropané a máme zájem jít s Ukrajinou do Evropy,“ uzavírá Župan.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
