-635064639249402741.jpg&id=12255)
Automatizace a umělá inteligence jsou odvětví, do kterých se v současnosti investuje ohromné množství peněz. A mnozí mají strach, že jejich práci zanedlouho nahradí nějaký robot. Hostující moderátorka Laura Knoyová si pozvala tři hosty, kteří se pokusili zodpovědět její dotazy. Prvním byl Dean Baker, šéf Centra pro ekonomický a politický výzkum, druhým Derek Thompson, editor webu The Atlantic, a Jerry Kaplan, autor knihy „Lidé bez uplatnění: Průvodce bohatstvím a prací v éře umělé inteligence“ a společník v Centru právní informatiky na univerzitě ve Stanfordu.
Statistika tvrdí, že v současnosti je teoreticky možné plně nahradit až 47 % pracovních míst ve Spojených státech. A strach ze strojů není ničím novým. Již 200 let zpátky protestovali ludité proti zavedení textilních strojů. A někteří mají strach i dnes.
Všichni hosté se vzácně shodli na několika základních bodech. Podle jejich představ znamená více automatizace více času pro lidi. Bude se moci zkrátit pracovní týden, lidem ubyde nebezpečná či nijak nenaplňující mechanická práce a budou se moci věnovat tomu, co sami chtějí. Umění, dětem, vlastnímu podnikání.
Shodli se však i na problémech, které automatizaci budou provázet. Podle Jerryho Kaplana je jedním z nich posun ze společnosti založené na lidské práci ke společnosti založené čistě na kapitálu. Kdo bude mít roboty, bude mít kapitál, bude mít příjem. Roboty však bude mít jen ten, kdo na ně má peníze. Automatizací totiž v mnohém ušetří za zaměstnance.
Z debaty vyplývá, že hlavní problém netkví v automatizaci samotné, ale v tom, jak k ní dnes přistupujeme. V politice, ekonomice a společnosti, které jsou všechny nastavené ve prospěch bohatých, z nichž se stávají ještě bohatší a ti, když si zautomatizují svůj byznys, budou svoje investice chtít zúročit a rozhodně nebudou chtít dávat o to víc peněz menšímu počtu zaměstnanců.
Dostupná zdravotní péče, progresivní zdanění firem, menší závislost na pracovním poměru, různé vracení daní, minimální plat pro všechny, omezení platnosti patentů. To jsou podle hostů show Diane Rehmové příklady různých opatření, které pomohou poněkud rozmělnit světové bohatství do rukou více lidí, než je v současnosti.
Bohužel se hosté shodli i na tom, že jde o vysněnou, utopickou skutečnost, o které rozhodne až sám čas. Jeden z velkých konfliktů totiž bude v samotných majitelích firem a podniků. „Když nahradím příliš mnoho lidí roboty, budu vypadat špatně, protože jsem připravil lidi o práci, ale jako kapitalista sám sobě šetřím peníze.“
S jedním příkladem pro nás netradiční automatizace přišel jeden z posluchačů. Jakožto hudebník, který hraje v orchestru, vidí, jak lidé kolem něj přicházejí o práci. Dnes se totiž i lidský orchestr o 25 muzikantech, hrající na akustické nástroje, už dá nahradit jedním pokročilým syntetizátorem, ke kterému stačí jeden člověk jako obsluha.
Show Diane Rehmové je prestižní rozhlasový pořad, jehož začátek se datuje do roku 1979. Pravidelně se v něm řeší pestrá škála témat od společnosti a politiky přes byznys až po současné dění a Diane si vždy zve hosty, kteří k tomu mají co říct. Novináře, odborníky, vědce a mnohé další. Jde o jeden z nejposlouchanějších amerických rozhlasových pořadů vůbec a mezi jeho hosty byli i prezident Bill Clinton, herečka Julie Andrews či jihoafrický arcibiskup a bojovník proti apartheidu Desmond Tutu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa
