Účelem summitu byla dohoda o úplném zastavení nelegálních přistěhovalců na cestě do střední Evropy. Proto se jednání konalo pod pracovním názvem „konec kultury vítání nelegálních přistěhovalců“. Tento název převzal i německý tisk.
Na rozdíl od rakouského tisku jsou však ohlasy Němců rozporuplné. Ze všech komentářů však plyne, že rakouská diplomacie byla úspěšná a s obnovující se osou Vídeň – Budapešť je nutno počítat.
Ctíte odkaz svatého Václava?Anketa
Ten, kdo o minulém víkendu sledoval vídeňský summit on-line, musel dospět k závěru, že důležitější než veřejné proklamace, jsou nevyslovené děje mezi řádky. Vrcholná schůzka předsedů vlád Řecka, Slovinska, Chorvatska, Makedonie, Bulharska, Rakouska, Maďarska, Německa, Srbska, Albánie a Rumunska a její závěry byly jasně dlouho předem vyjednány. Národní státy se pod hrozbou rozvratu dohodly.
Celý text je ZDE
V hodnocení vídeňské události úplně zapadlo, že Řecko přiznalo neschopnost chránit hranice a požádalo o nasazení jednotek Frontexu, které by měly sledovat řecko-makedonskou hranici.
Ve skutečnosti to spolu s nasazením Frontexu na hranicích balkánských států znamená vyloučení Řecka ze schengenského prostoru, napsali ještě v sobotu někteří pozorovatelé. Řecko ovšem nezůstane izolované: Angela Merkelová prohlásila, že Německo vezme každý měsíc 500 žadatelů o azyl z Řecka.
Přichází stále mnoho migrantů
Co bylo vlastně předmětem vídeňského kongresu, jak summit nazvali někteří rakouští novináři? Přes hraniční kontroly a ploty přišlo od března do Německa 50 000 nelegálních přistěhovalců a 18 000 jich došlo do Rakouska. A to je stále příliš pro Merkelovou i pro rakouského kancléře Kerna. Pro Rakousko je navíc podstatné téma „dohoda s Tureckem“, kterou chce zafixovat, neboť dosud vše funguje na základě prohlášení. Rakousko ovšem žádá taková opatření, aby státy v Evropě nebyly zatahovány do závislosti na Turecku. A třetím a neméně podstatným bodem je situace v zemích původu nelegálních přistěhovalců, Marshalův plán pro tyto země a dohody s jejich vládami: Niger, Mali, Afghánistán, Egypt.
Komisař EK za Německo Oettinger v reakci na sobotní úplné uzavření balkánské stezky v pondělí prohlásil, že je třeba změnit a přijmout novou schengenskou smlouvu a nový Dublin. Podle dosavadních pravidel musí žadatelé o azyl žádat v první zemi EU.
Rakousko-Maďarsko obnovuje svůj vliv
Kdo jsou oni vlivní z balkánské stezky? Je to Rakousko – Maďarsko, které obnovuje svůj vliv. Jasně to vyplynulo z jednání Viktora Orbána i Christiana Kerna. Už den před summitem v pátek 23. září poskytl rakouský kancléř Christian Kern rozhovor deníku Der Standard, kde tvrdě obhajoval politiku Viktora Orbána jako pochopitelnou. Podle Kerna navíc evropské státy z této politiky těží a jsou její součástí. „Nemůžeme se dívat jinam, protože jsme její příjemci,“ řekl už v pátek k maďarské politice Christian Kern.
Viktor Orbán se zúčastnil ve Vídni dvou tiskových konferencí. Vlastní akci uspořádal na velvyslanectví Maďarska ve Vídni, kam šel pěšky, což ihned fotografoval tzv. západní tisk.
Podle rakouského novináře Thomase Mayera, hovořil maďarský premiér celou hodinu. Podle jeho referátu mluvil tvrdě, ale velmi otevřeně. A s uznáním pro rakouského kancléře Christiana Kerna, který podle něho v sobotu hovořil rovněž přímo, nikoli v obvyklých EU sloganech. „Nebylo to žádné EU – bla bla bla,“ padlo doslova. To vyžaduje odvahu, protože jde o sršní hnízdo, kde je velké riziko bodnutí, řekl Viktor Orbán ke svému protějšku.
Kvóty jsou pozvánka dalším přistěhovalcům
Podle dalších slov Viktora Orbána začala už letos v létě, když Christian Kern navštívil Budapešť, „nová kapitola rakousko – maďarských vztahů a nejde o fráze, ale o „upřímný pocit“ „Rakousko se snaží obnovit staré přátelství, což nezůstane bez odezvy,“ řekl Orbán.
Poté se vyjádřil k opakovanému navrhování kvót ze strany Evropské komise: Kvóty jsou pozvánka dalším přistěhovalcům, řekl s tím, že Maďarsko, které přijalo desítky tisíc lidí, se cítí podvedeno.
Podle dalších slov maďarského premiéra souhlasili účastníci summitu s vytvořením krizového scénáře. Podle Viktora Orbána vyslat několik set příslušníků hraniční stráže EU nestačí. Maďarsko samo hlídá vnější hranice se Srbskem prostřednictvím osmi tisíc vojáků. To už stálo 500 milionů euro, což je solidární příspěvek EU, uvedl maďarský premiér. Nenecháme zničit schengenská pravidla, aby tisíce lidí masově cestovaly do Rakouska a Německa, uvedl. Poté zopakoval svůj návrh na vytvoření táborů pro miliony lidí v ochranném pásmu na pobřeží Libye. „Pokud to neuděláme, můžeme zažít nepříjemné překvapení,“ řekl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
