Které náboženství je vám nejbližší?Anketa
Jak uvádí Milan Syruček pro ParlamentníListy.cz, prezident Miloš Zeman v odpovědi na otevřený dopis ukrajinistů a historiků na svém Facebooku mj. napsal: „Pro Vaši informaci bych chtěl uvést, že Stepan Bandera hodlal na Ukrajině vytvořit vazalský německý stát. Měl v tom podporu Alfreda Rosenberga, ale protože Hitler se rozhodl, že Ukrajina bude výlučně po vítězné válce osídlena německými sedláky, tento projekt byl zrušen a Bandera byl poslán do koncentračního tábora. Něco podobného se ostatně stalo i na našem území v případě Jana Ryse Rozsévače, zakladatele Vlajky.“
Konflikt měl vést k zámince
Oč se jednalo? „Dne 3. dubna 1939 vydal Hitler tajný rozkaz wehrmachtu k přípravě útoku na Polsko,“ uvádí znalec poměrů, bývalý novinář Mladé fronty Syruček: „Ještě v témže měsíci se uskutečnila tajná porada vůdců ukrajinské emigrace s vedoucími německými činiteli o využití ukrajinských emigrantů včetně bývalých vojáků karpatské Siče, dosud internovaných v Maďarsku, při přípravě tohoto úkolu. Ihned byla zřizována střediska speciální přípravy u Vídně, Brna, Braunschweigu, Hannoveru a v dalších místech, kde příslušníky OUN cvičili instruktoři německé armády, jednotek SS a abwehru. Výcvik byl velmi náročný a jeho smyslem bylo připravit tyto Ukrajince, působící na území Polska, SSSR i Československa k akcím, které výstižně charakterizovala studie německého ministerstva zahraničí z 2. dubna 1939.“ Ta podle Syručka obsahovala následující: „Po přípravné fázi bychom mohli dát signál polským Ukrajincům k povstání. Ze Slovenska a Karpatské Ukrajiny bychom posílali velké množství zbraní a munice, též bychom do boje mohli zapojit dobře vycvičené vojáky karpatské Siče... Následný konflikt v ukrajinských oblastech Polska by dal Německu záminku k vojenskému zásahu značného rozsahu. Celý tento plán má jen jedno slabé místo … je jím možná reakce Sovětského svazu.“
Aby předešel možné nepředvídatelné reakci Stalina, který měl přirozeně své zájmy k té části východních polských oblastí, převážně obývaných Ukrajinci, usiloval Hitler podle Milana Syručka o dohodu s Moskvou, která by tento problém vyřešila. Umožnila by německý útok na Polsko a současně by SSSR dala možnost uspokojit Stalinův zálusk na tato polská území. Ribbentrop byl pověřen, aby v Moskvě podepsal 23. srpna 1939 pakt s Molotovem – včetně tajné dohody, která stanovila, jaká území si může SSSR zabrat.
Na Ukrajince se nespoléhalo
„Ukrajinci, kteří byli vycvičeni ve speciálních táborech, byli tajně přesunuti na severní Slovensko, aby se mohli přímo zapojit do boje na polském území. Ale Hitler se nechtěl spoléhat na Ukrajince, které abwehr připravoval k vyvolání povstání v polské Haliči, a jako záminku k útoku na Polsko využil vlastní lidi, s nimiž inscenoval přepadení gliwické rozhlasové stanice,“ pokračuje dále Syruček. „Nicméně dokumenty potvrzují tuto úlohu UPA v německém tažení proti Polsku. Keitel, Jodl, Canaris a další vedoucí němečtí vojenští činitelé na schůzce s německým ministrem zahraničí Ribbentropem ještě 9. září uvažovali o zřízení západoukrajinského státu. Canaris se neprodleně sešel ve Vídni s Melnykem a seznámil ho s tímto plánem. Ten dal následně pokyn k sestavení budoucí západoukrajinské vlády. Protože se ukrajinské povstání nekonalo, nemělo se ani konat vyhlášení nezávislého ukrajinského státu. Chod událostí je předešel.“
Jak dále Syruček připomíná, Stalin dal 17. září pokyn Sovětské armádě, aby vstoupila na polské území. Zbytek Polska připadl pod německý tzv. Generální gouvernement a jednotky UPA dostaly rozkaz stáhnout se na německé území a tam se přeformovat v nové samostatné jednotky. Část jich zůstala na Němci okupovaném území, aby jim pomohla s organizací civilní správy – její příslušníci se stali starosty obcí, policisty a dalšími místními funkcionáři.
Jak to bylo s internací
„Stepan Bandera byl od počátku s Melnykem v zásadním rozporu,“ pokračuje ve svém vyjádření Syruček. „Zatímco Melnyk souhlasil s bezvýhradnou spoluprací s Němci, Bandera ji schvaloval jen potud, pokud povede k osvobození Ukrajiny od sovětského režimu a k její nezávislosti. Pokud tomu tak nebude, dal politický pokyn vojenskému velení UPA, aby bojovalo i proti Němcům, což se v řadě případů také stalo. Jakmile Němci dobyli Lvov, Bandera přikázal svým spolupracovníkům vyhlásit tam okamžitě Ukrajinskou republiku. To Hitlera rozzuřilo, a proto dal pokyn zavřít jeho a další vůdce OUN v Sachsenhausenu, ve zvláštní části tohoto koncentračního tábora, která byla pod dohledem Mezinárodního červeného kříže a měla zvláštní, mírnější režim. Třebaže Bandera od roku 1944, kdy byl propuštěn, znovu spolupracoval s Němci a nakonec zůstal žít na německém území – zemřel v Mnichově – není znám ani jediný dokument, který by se zmiňoval o tom, že by Bandera připravoval ukrajinský stát, jenž by byl německým vazalem. Taková jsou fakta, to ostatní jen mýty,“ uzavírá své vyjádření Milan Syruček.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Václav Fiala
