Tak to tu ještě nebylo. Europoslanci Telička a Svoboda se pustili do EU

7. 11. 2016 19:31

REPORTÁŽ Odchod Velké Británie z EU bude pro ni samotnou i pro evropské společenství velmi složitou záležitostí, která poškodí obě strany. „Určitě se sníží geopolitický význam Evropské unie, kde bude chybět jak vojenský, tak ekonomický potenciál Velké Británie. Tyto záležitosti by měly být jistě ošetřeny vzájemnými dohodami. Zatím je to i pro nás velkou neznámou, jak to vůbec dopadne. Ví se jen, že Britové mají zájem zůstat v zóně volného obchodu,“ uvedl na besedě se studenty Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci europoslanec Pavel Telička (ANO), kam přijel diskutovat o aktuálních problémech Evropské unie i se svým kolegou z Bruselu Pavlem Svobodou (KDU-ČSL).

Tak to tu ještě nebylo. Europoslanci Telička a Svoboda se pustili do EU
Foto: Jan Štěpán
Popisek: Europoslanci na besedě se studenty na olomoucké univerzitě

Prvním tématem, k němuž se oba evropští politici vyjádřili, byly uprchlické kvóty. „Při řešení této záležitosti nedokázaly členské státy EU včetně České republiky najít potřebnou shodu a dá se říct, že určitě aspekty politiky EU zásadně selhaly. Já jsem byl hned od začátku proti kvótám, a to také z toho důvodu, že migrační vlna se vymkla jakékoliv regulaci, a ta čísla migrantů, která jsme dostávali na stůl, nebyla vůbec aktuální a nemělo tedy smyslu se o nich bavit. Byl jsem i toho názoru, že jednotlivě země se budou na konkrétních počtech přidělovaných imigrantů jen těžko domlouvat, pokud se tento problém nejprve nevyřeší ve své základní rovině, a spíše to vnese do vzájemných vztahů neshody,“ konstatoval Pavel Telička, který pak k současné situaci ještě doplnil: „Nyní funguje jen částečný soubor opatření, jak si s krizí poradit. Podařilo se omezit migraci na tzv. balkánské cestě díky dohodě s Tureckem, ale selhává návratová politika a práce v hotspotech bývá příliš zdlouhavá. Řada dalších opatření nebyla také ještě uvedena do praxe. V tomto ohledu neplní dobře svoji roli některé řídicí modely EU, zvláště Evropská rada, která by měla stanovit základní pilíře činnosti, jak masovou migraci zvládnout. Dále se bude muset jednat o míře solidarity mezi členskými státy, aby tíha migrační vlny nezůstala jen na některých z nich.“

Pavel Svoboda, na rozdíl od svého kolegy, nebyl ohledně uprchlických kvót vůči Bruselu až tak kritický. Podle jeho názoru vhodnému řešení krize bránila jednak legislativní pravidla – Ženevská úmluva, ve které není stanoveno, jak se chovat k migrantům, kteří po odchodu do první bezpečné země ještě pak cestují i do dalších států. Není tedy po právní stránce zcela zřejmé, jestli se už jedná o ekonomické běžence. Dále pak poukázal na fakt, že problém migrace se 20 let podceňoval a nebyla vůle více pomoci nárazníkovým státům, jako jsou Řecko nebo Itálie, což prý sebekriticky přiznala i kancléřka Merkelová. S Pavlem Teličkou se ale shodl na tom, že těmto přímořským zemím EU se bude muset v budoucnu nějakým účinným způsobem pomoci.

Brexit bude velký problém pro všechny

Odchod Velké Británie z EU bude, podle europoslanců Teličky a Svobody, velmi nesnadnou záležitostí a zatím ani nikdo pořádně neví, jak bude vlastně probíhat. Bude nutné předělat unijní rozpočet, do kterého Britové velmi štědře přispívali, a také se bude muset vyřešit, zda budou dále splácet i dluh EU, který má činit okolo 80 miliard eur a na němž se jako bývalý člen Unie podíleli. „Odchod Británie bude mít celou řadu negativních dopadů, protože byla vždy členem, který spolehlivě dodržoval svoje závazky. Určitě se sníží geopolitický význam Evropské unie, kde bude chybět jak vojenský, tak ekonomický potenciál Velké Británie. Například, pokud budeme chtít řešit migraci z Libye, zřízením hotspotů či uprchlických táborů na jejím území, budou nám scházet její letecké i námořní síly. Tyto záležitosti by měly být jistě ošetřeny vzájemně výhodnými dohodami. Zatím je to i pro nás velkou neznámou, jak to vůbec dopadne. Ví se jen, že Britové mají zájem zůstat v zóně volného obchodu. Proto jsou i nějaké iniciativy české vlády, která chce bojovat za volný pohyb osob po celé Evropě, zatím  předčasné. Nevíme, jestli by Britové s takovým opatřením souhlasili a individuální jednání jednotlivých členů EU s ní se zatím vést nesmějí,“ informoval zkušený politik Telička.

Stejně se tak oba europoslanci shodli v názoru na vstupu ČR do eurozóny, tedy na přijetí eura, což by ale mělo být podle nich až „hudbou“ vzdálenější budoucnosti, pokud to ještě zůstane pro Česko výhodné. Jednalo by se však prý, podle slov Pavla Svobody, spíše o politické rozhodnutí, jelikož řada českých podnikatelů už s firmami z EU řadu let čile obchoduje.

V EU chybějí osobnosti typu Kohla či Mitterranda

Evropské unii v současné době chybějí odvážní a schopní politikové, kteří by ji posunuli dál vhodnými reformami. To si myslí nejen čeští europoslanci, ale i vysokoškolští pedagogové z Univerzity Palackého v Olomouci, kteří tyto své závěry konzultovali i se svými kolegy ve francouzském Štrasburku. „Postrádáme politiky typu Helmuta Kohla nebo Francoise Mitterranda. Dnešní evropští lídři nemají odvahu rekonstruovat svoje špatně fungující domácí ekonomiky. Problémem je i protekcionismus a neochota sáhnout do starších smluv a dohod EU, jelikož existují oprávněné obavy, že by tyto změny národní parlamenty neschválily. Odhlasovat v Bruselu jakýkoliv dokument je dost problematické, což jsme mohli vidět i při jednáních o obchodní dohodě CETA mezi EU a Kanadou, kterou nejprve zablokoval národní valonský parlament v Belgii. U podobných záležitostí by to mělo fungovat právě naopak. Nejprve by to měly schválit orgány EU a teprve potom národní parlamenty,“ prohlásil Pavel Telička.

Toho pak ještě doplnil Pavel Svoboda, že Evropské unii chybějí smysluplné vize, a že je vlastně zároveň ekonomickým gigantem i politickým trpaslíkem, protože se nemůže shodnout na řadě stěžejních záležitostí. Jednoznačně by také podpořil dohody o tom, aby o smlouvách kontinentálního charakteru rozhodovaly v prvé řadě orgány EU.

Turecko neplní dohody, nemůže být členem EU

V závěrečné krátké diskusi pak padla otázka z publika, jak to bude vlastně se zamýšleným vstupem Turecka do Evropské unie. „I když přístupové rozhovory byly započaty s Tureckem už v roce 2004, nyní je spíše svoji politikou na opačné cestě než do Bruselu. Velká část tamních politických elit si to uvědomuje, ale nechce s tím nic dělat. Možný vstup Turecka do EU dnes představuje určitě dlouholetý proces,“ upřesnil europoslanec Telička.

Ještě tvrdší postoj vůči tomuto euroasijskému partnerovi EU vyjádřil Pavel Svododa. „My v KDU-ČSL zastáváme už více než 20 let názor, aby Turecko bylo sice privilegovaným společníkem EU, ale nikoliv jejím členem. A to i z toho důvodu, že léta neplní podmínky dohod, které uzavřelo na mezinárodní úrovni. Je sice členem Celní unie, ale do svých přístavů nepouští kyperské lodě. Také si myslím, že by tento návrh neprošel při schvalování v řadě národních parlamentů,“ uzavřel univerzitní besedu přední politik křesťanských demokratů.       

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Štěpán

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Galerie nesmyslů ČT pokročila ke konspiračním teoriím, odhalil Petr Žantovský. V Bakalově redakci jsou ale dál, tam jedou tvrdou propagandu přesně podle Orwella

7:46 Galerie nesmyslů ČT pokročila ke konspiračním teoriím, odhalil Petr Žantovský. V Bakalově redakci jsou ale dál, tam jedou tvrdou propagandu přesně podle Orwella

TÝDEN V MÉDIÍCH Galerii nesmyslů vyslovených z veřejnoprávní obrazovky rozšířil v uplynulém týdnu po…