Jaké pocity máte z průběhu návštěvy prezidenta Číny?Anketa
„Je to taková menší brožura. Napsali ji komunisté z Číny, ale není rudá, nýbrž modrá. A na to, že ji schvalovala tamní nejvyšší Státní rada, pak ještě národní rozvojová a reformní komise a dvě ministerstva k tomu, se jmenuje docela moderně – Vize a akce,“ popisuje překlad oficiální čínské vize o Nové Hedvábné stezce Michl. A právě tuto brožuru přivezl do Prahy také Si Ťin-pching.
„Víme, že Číňané ovládli J&T banku, Pivovary Lobkowicz, koupili budovu bývalé Živnobanky v Praze… Předtím během pěti let pomohl CzechInvest zprostředkovat šest čínských investic do Česka v hodnotě 1,26 miliardy korun. Nyní tohle všechno Číňané trumfují ohlášenými obchody přesahujícími 10 miliard korun. A další smršť projektů zřejmě přichází s tím, že sem přijel jejich prezident,“ uvedl ekonom.
Číňané podle Michla mají zájem udělat si z Prahy finanční centrum pro obchody ve střední a východní Evropě. Mají zájem tady ale i žít a být součástí kultury.
„To, jak Číňané opravdu přemýšlejí, ukazuje právě jejich modrá brožurka, ne to zahřívací kolo, které tady předvedli prvními velkými investicemi. Asi si ze školních lavic pamatujete Hedvábnou stezku. Byla základem starověkého a středověkého mezinárodního obchodu. Byla to trasa spojující Čínu s Mezopotámií, Persií, Indií a Středozemním mořem – Římem, Evropou… Po těchto cestách se dopravovalo v karavanách a na lodích do Evropy hedvábí (proto ten původní název), porcelán, koření, léky, parfémy. Naopak opačným směrem, na východ, sklo, zlato, stříbro, koberce, datle, víno, koně. Zboží se posouvalo mezi sklady, obchodními centry na trase, až dorazilo do cíle,“ popisuje ekonom s tím, že právě to chce Čína znovu nastartovat. A již to i startuje.
„Kromě spojení s Evropou je pro ně prioritou vybudování ekonomických koridorů Čína – Mongolsko – Rusko a Čína – střední Asie – západní Asie a dále pak Čína – Indočínský poloostrov,“ popisuje. A závěrem se pouští do kritiky Česka. Si Ťin-pching se totiž podle něj ocitl ve státě, která nemá dokončené dálnice, naplánované už od Husáka. „Si Ťin-pching přijel z největšího komunismu na světě s malou brožurkou, na kterou navazuje AKCE, do země, která dlouho plodila velké brožury BEZ AKCE,“ uzavřel.
Svůj názor k čínským investicím vyjádřil také Petr Fischer v Hospodářských novinách. „Můžeme si namlouvat, že čínské peníze pomáhají spolurozvíjet místní ekonomiku. Z hlediska HDP moc ne. Zájem je politický,“ uvedl.
„Pro Čínu je Česko marginálním trhem. Strategicky zajímavým je jen politicky: může být záchytným bodem pro obchody v dalších zemích EU, které nepatří k pevnému unijnímu jádru. Proto se také mluví o finančním čínském centru v Praze, což je pořád jen zbožné přání Hradu a politiků a byznysmenů s ním spojených. Čína se dostala do ekonomické krize, kterou řeší mimo jiné tím, že hledá nové možnosti vydělávání peněz v zahraničí,“ podotkl Fischer.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
