Podle jeho názoru žijeme ve svobodné společnosti, ale: „Možná, že si toho tolik nevážíme a nevšímáme si toho, že té svobody pomalinku ubývá,“ uvedl Baxa. Znamená to, že nyní žijeme v méně svobodné společnosti než před deseti či patnácti lety? „Ano, myslím si, že to tak je,“ přisvědčil Baxa. Podle něj je to tím, že přibylo a stále přibývá regulace. „Myslím právní regulaci. A všechny ty předpisy, které stále přibývají. A každý z nich ukrajuje kousek svobody,“ vysvětlil s tím, že by se tomu mělo čelit.
„Nejsou to všechno fatální věci. Je to možná byrokratická setrvačnost, které se moc nebráníme, ačkoliv bychom se bránit měli.“ A jakým způsobem? „Především bychom měli víc klást důraz na svá individuální práva. Hájit je v případě, že si myslíme, že je do nich zasahováno. Být určitě náročný ať už k zákonodárci a jeho činnosti, tak i k výkonu státní správy, kde se aplikují konkrétní předpisy. Protože ten stav není dán jen tím, že přibývají další a další místa, která se regulují. Ale ten stav je neblahý i v tom, že regulace, která existuje, není trvanlivá. Ona se proměňuje. Protože právní předpisy nebo jejich aplikace není kvalitní, tak se vyvolává umělá poptávka po změně. Nakonec je to nejoblíbenější systém vládnutí, přijímat zákony.“
Celé video je ZDE
Podle Baxy to asi souvisí s celkovým stavem společnosti, kdy stále spoléháme na druhé. „A v posledku na ten stát, že se nějak postará,“ myslí si Baxa.
Upozornil, že v raných letech po pádu minulého režimu jsme se svobodou zacházeli v tom smyslu, že můžeme všechno a nemusíme nic. „A to taky nejde. Protože práva a povinnosti jsou dvojice, která se nemůže definitivně rozejít.“
Jaké věci bychom tedy měli dělat, a neděláme je? „Takové ty maličkosti, které jsou důležité pro běžně fungující život a pro chování každého člověka možná už od malička. Že se určité věci nedělají, že se pravidla nepřestupují a že když se přestoupí, že musíme být připraveni za to nést odpovědnost. Je jedno, jestli budeme chodit na červenou přes ulici, nebo vyhazovat odpadky tam, kam se nemají. Jsou to takové běžnosti. Nebo teď v zimě nezameteme si před vlastním prahem, neuklidíme ten sníh a budeme říkat to není moje věc, to ať se někdo postará. A když se někdo bude domáhat škody, nebudeme ochotni za to nést odpovědnost.“
Podle Baxy existuje něco, jako je legislativní marketing. „Některé věci děláte jen proto, abyste načas obsadil významnou část veřejného prostoru. Aby se o tom diskutovalo, aby to bylo spojené s vaším jménem, abyste získal popularitu, titulky atd. A třeba to nemyslíte úplně vážně. I to je špatně,“ uvedl. Jako příklad legislativního marketingu uvedl návrh, aby bylo urážení prezidenta trestné. „To, že zaplním veřejný prostor něčím a zatížím tím i společnost, která ať chce, nebo nechce, to na ni vše dopadá, tak to ještě neznamená, že to je dobře. A na věci skutečně potřebné pak nedojde,“ upozornil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
